Duben 2003

Finančnice

Edvard Geryk alias Karel Jaromír Erben jr.

U záložny lidé stáli Královy jim ruce kynou,

zplna hrdla křičeli: mlčte, dám vám svobodu.

Kde jsou naše prachy, králi, Lid však kleje, piješ víno

kam úspory zmizely? nás posíláš pro vodu!

Tady každá rada těžká Král jim hází hračky z věže

ve čtvrtek i v pondělí, Klause, Ježka, Kohouta,

zeptejte se Klause, Ježka, všechno marno, Klaus i Ježek

kam se prachy poděly. bum bác letí do kouta.

Bude-li vám, lidi zima Zase křičí, rudnou v líci,

bude-li se krátit dech, čti si svoje kydy sám!

chcete-li se míti prima, Že na vás, vy nezbedníci,

čtěte si v mých dramatech. Koženého zavolám!

Pojď si pro ně zbohatlíku, Jako stín se ruka plíží

pojď a vem si zlostníky! na co sáhne, otočí,

A hle, kdosi beze kliku, z obýváků, ložnic, spíží,

Lodě, banky, podniky. vybírá si obročí.

Již vztahuje černé ruce Slyšte, první, druhá, třetí,

po chlebě i po soli – poledne zvon udeří,

sametová revoluce klika cvakla, dveře letí,

dneska právě vrcholí. EU vchází do dveří.

Ve mdlobách tu národ leží,

na čele se perlí pot,

pokladna je prázdná, temná –

zbydou prachy na důchod?