Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2007


Editorial

Vydávání časopisu platí pouze dva lidé z vlastní kapsy. Kdyby se ve Vás hnulo svědomí, tak pošlete, prosím, finanční příspěvek na vydávání CS-magazínu na adresu:

CS-magazín Middelstestraat 11 6004BG ... víc ...


Události od 18. června do 18. července 2007

Bohumil Doležal

Denní komentáře Bohumila Doležala k událostem v České republice i ve světě podle českého denního tisku. Komentáře se vztahují jen ke dnům, kdy v ČR vycházejí hlavní deníky. Pondělí 18.června Všechny noviny referují o tom, že Ančička alias Barbora Škrlová se zázračným způsobem zhmotnila v Kodani a žádá o vydání ... víc ...


Migrace Čechů ze Sudet v roce 1938

Ladislav Josef Beran, Tomáš Krystlík

V souvislosti s vyhnáním sudetských Němců z českých zemí po druhé světové válce se často uvádí, že s vysídlováním začali sudetští Němci po Mnichovské konferenci v roce 1938, když ze Sudet, připadlých tehdy Německé říši, vyhnali české obyvatelstvo. V následujícím textu ukážeme, že se tehdy jednalo o zcela jiný proces, ... víc ...


Dvě velké pražské nemocnice v testu MF DNES zcela propadly

Aleš Berný

Do nemocnice se raději nedostat a jíst tam už vůbec ne. To si pomyslí řada Pražanů i Středočechů, kteří museli jíst zdejší stravu. MFDNES se v rámci celorepublikového testu prověřila kvalitu jídla také ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí (VFN) a v nemocnici na Bulovce. Výsledek nebyl vůbec povzbudivý. ... víc ...


S pozdravem od Karla Srby

Silvie Blechová

Na klíčové pozice v CzechInvestu přišli lidé se špatnou pověstí. Kauza agentury CzechInvest má další pokračování – minulý týden (od 11. 06. 2007 – pozn. red. CS-magazínu) se kvůli ní hádala ve sněmovně vláda s opozicí a z nitra agentury dolehly zprávy o nováčcích ve vedení, u jejichž jmen se ... víc ...


Tajemství posledního Přemyslovce

Michael Borovička

Je horký srpen roku 1306. Do Olomouce se schází zemská hotovost, aby odtud vyrazila udělat pořádek do Polska, kde Vladislav Lokýtek zvedl praporec odboje proti české nadvládě. Český král Václav III. měl také polskou a donedávna i uherskou korunu. Té druhé se zřekl dobrovolně, viděl, že tak ohromné impérium ve ... víc ...


„Ale kdepak, byly to jen supertajné armádní pokusy“

Roman Bradáč

Ve washingtonském Muzeu letectví a kosmonautiky pracuje velmi přívětivý muž, který obvykle ochotně a trpělivě odpovídá i na hodně naivní otázky novinářů související s vesmírnými lety. Téma UFO a roswellskou záhadu však oficiálně komentovat nechce. O setkání třetího druhu začne mluvit až po ujištění, že jeho jméno zůstane v této ... víc ...


Benešova politika v letech 1938-1945

Detlef Brandes

TEZE PRVNÍ Poté co v březnu 1939 wehrmacht obsadila pomnichovsky okleštěné Československo a Hitler zřídil tzv. Protektorát Čechy a Morava, vystoupil Beneš opět na veřejnost. Jako bývalý president státu zdůvodnil nyní svůj nárok na vedení odboje pomocí these o právní kontinuitě předmnichovské republiky. Tomu nemohl oponovat ani Štefan Osuský jako ... víc ...


O vězni a jeho zahradě

Tereza Brdečková

Třicátého června zemřel v Plzni Luboš Hruška, jedna z nejvýraznějších postav třetího odboje. Přežívá ho jeho životní projekt – meditační zahrada Památník obětem zla v Plzni–Doudlevicích. Životní příběh Luboše Hrušky je ukázkovým příkladem vítězství ducha nad tragickým osudem. Působí jako stará křesťanská legenda anebo povídka do čítanky, ale měl by ... víc ...


Svou prestiž si někdy nezasloužíme

Karel Černý

S profesorem Janem Sokolem o učitelích, žácích a pyramidách. Proč česká média nepokládají školství a vzdělávání za příliš důležité? Vyplývá to z obsahových výzkumů, ale je to vidět i na první pohled. Česká média kopírují poměrně silně zájem publika. A naše publikum má dojem, že to s tím školstvím není ... víc ...


Červen je ohromil

Ony krátké, hořké strofy Mahmúda Darvíše, v nichž je rovným dílem zastoupen smutek, úžas, hanba a vztek, citují Palestinci na blozích, posílají si je e-mailem a rozdávají si je překopírované v kancelářích. Neoficiální palestinský poeta laureatus ve své básni ostře kritizuje bratrovražedné boje, jež v jediném krvavém týdnu vyvrcholily rozvratem, který by podle obav některých Palestinců mohl zahubit jejich nedonošený stát. Gaza, kterou nyní opanovali islamisté z Hamásu, a Západní břeh, jenž zůstal pod kontrolou sekulárního Fatahu, byly roztrženy vedví takřka na den čtyřicet let poté, co Izrael tato území obsadil. Mahmúd Darvíš hořekuje: „O svém čtyřicátém výročí nás červen ohromil: když nenajdeme nikoho, kdo by nás znovu porazil, porazíme sami sebe vlastníma rukama, abychom nezapomněli!“

Mnozí vidí v tomto debaklu příležitost. Fatah se domnívá, že by se mohl vzpamatovat z volební porážky, kterou mu Hamás uštědřil před osmnácti měsíci. Amerika a Izrael, stejně jako někteří arabští vůdcové, v něm vidí šanci izolovat Hamás, jenž odmítá vůbec uvažovat o uzavření trvalého míru s Izraelem. Rozpuštění vlády ... víc ...


Na převýchovu do zlaté klece

Kateřina Čopjaková

Sociálky berou děti chudým rodičům už v porodnici. Vypadá unaveně, ale šťastně. Sedí doma na posteli se dvěma malými holkami, jedna je rozesmátá, druhá (menší) ještě trochu zaražená. Jozef Kökény má za sebou náročné období se šťastným koncem. Dva roky přesvědčoval úřady, že se dokáže starat o své dvě dcery. ... víc ...


Čtyři poznámky k jednomu rozhovoru

Bohumil Doležal

V Právu vyšel zajímavý rozhovor Alexandra Kramera s historikem (a možná budoucím ředitelem Ústavu pero studium totalitních režimů) Pavlem Záčkem. Točí se pochopitelně kolem nového ústavu a problémů, které s ním souvisejí. Jde o dost zásadní vnitropolitické věci, první nakousl pan Žáček, zbylé tři ve svých otázkách pan Kramer. Sebeprezentace ... víc ...


Evropská unie jako pojišťovací ústav

Bohumil Doležal

Polský premiér Jaroslav Kaczyński prohlásil v předvečer bruselského summitu EU, zjevně s úmyslem podpořit polský požadavek na větší počet hlasů v Radě ministrů EU: „Žádáme jen, abychom dostali zpět, o co jsme přišli. Kdyby Polsko neprožilo léta 1939 až 1945, mělo by podle demografických projekcí 66 milionů obyvatel.“ Polská delegace ... víc ...


Jak napravit nalomené národní sebevědomí

Bohumil Doležal

Sobotní Lidové noviny otiskly v příloze Orientace pozoruhodný článek Daniela Štrobla „Nalomené národní sebevědomí“. Autor úvodem konstatuje: „Přestože dnes Česko historicky, geograficky i kulturně náleží k euroamerické civilizaci, reakce Čechů na současné dění se budou v mnohém od okolního světa lišit“. Dokládá pak, že „jen hrstka Čechů připouští vlastní vinu ... víc ...


Jsme silnější, než jsme

Bohumil Doležal

Polsko málem zablokovalo nedávný summit Evropské unie argumentem, že si zaslouží silnější hlasovací pozici, zejména na úkor Německa, protože kdyby během druhé světové války Němci nevyvraždili milióny Poláků, mělo by nyní Polsko 66 miliónů obyvatel. Sobecké Německo sice nakonec nepochopilo, že by k miliardám, které pumpuje do polské ekonomiky v ... víc ...


Největším bezpečnostním rizikem pro ČR jsou její občané

Bohumil Doležal

Odsudek v titulku je poněkud paušální, je třeba ho rozvést a upřesnit. Česká republika se potýká s nedostatkem pracovních sil. K problému vyjádřil i ministr Nečas. Bez cizinců se sice neobejdeme, ale je třeba si vybírat. Nechceme, aby tu vznikala ghetta žijící vlastním životem. Některé země (hlavně ty muslimské) jsou ... víc ...


Povolání uctívaná, trpěná, opovrhovaná

Bohumil Doležal

CVVM zveřejnilo výsledky průzkumu veřejného mínění ohledně společenské prestiže různých povolání. Jsou zajímavé ne snad tím, jak určují váhu jednotlivých profesí (profese se udržuje tím, že je jí zapotřebí, když jí zapotřebí není, zanikne), ale tím, co vypovídají o hodnotové stupnici české společnosti. Profese, uvedené v průzkumu, rozdělme do tří ... víc ...


Zachránci národa

Bohumil Doležal

Historické analogie jsou ošidná věc. Na druhé straně nemusí být úplně od věci. V roce 1918 byla vznikem ČSR obnovena česká státnost. Následovalo celkem 14 let relativního míru. Pak šest let neodvratně zrající katastrofy. Per analogiam jsme dnes v roce 1935. Leccos tomu nasvědčuje. Léta mírové idyly po rozpadu ruského ... víc ...


Hledání smyslu dějepisné výuky

Otto Drexler

Předmět, nazývaný od pradávna dějepis, má zvláštní příchuť nestálosti. Asi nenajdeme druhý předmět, u něhož by se jeho obsah měnil tak podstatně, jako je dějepis. Kdybychom měli onu neuskutečnitelnou možnost sednout si čtyřikráte ve 20. století do školní lavice a vyposlechnout si hodiny dějepisu, patrně bychom došli k nezvratnému závěru, ... víc ...


Hrdost vs. hanba

Otto Drexler

Češi jsou jistě národem hrdým. Na co přesně však pociťují onu hrdost, je již těžší odpovědět. Národní tradice Čechům schází, hodnoty, jichž by si vážily, taktéž. V české národní hrdosti zaujímá klíčové postavení historie, tak jak byla vykládána obrozenci v 19. století. V důsledku porovnávání se světem, především se silnější ... víc ...


Balada o ukradeném komunistovi

Luděk Frýbort

Tak vám už opravdu nevím, kam ten svět spěje. Že se v zemích Koruny české krade jako na běžícím páse, kabely z dráhy, hřbitovní urny, okapové roury nebo vůbec všechno, co je z mosazi nebo z mědi, tuhle dokonce někde stálo zlodějům za to ukrást kupu hnoje ... to všechno ... víc ...


Ekologické dopuštění aneb Máme se bát čínského draka?

Luděk Frýbort

Dlouho jsem před tím rozhodnutím váhal: vydat se do Číny. Věděl jsem, že pro toho, kdo si nedá vymluvit cestování na vlastní pěst, je to velmi obtížná země, a ani ta námaha nemusí stát za to; stavební památky zničili rudí gardisté a šest desítiletí komunistické vlády udusilo starodávný duchovní a ... víc ...


Eskapády polského šlechtice

Luděk Frýbort

V Sejmu takzvané šlechtické republiky či přesněji polského království, než zaniklo rozdělením mezi tři sousední mocnosti, vládla a jako výraz nejvyšší svobody byla ctěna zásada wolno niepozwalam. Nenalezl-li kterýkoliv z navržených zákonů stoprocentní souhlas, padl pod stůl, i kdyby byl sebelépe míněn a polská vlast jej sebenaléhavěji potřebovala. Mezi shromážděnými ... víc ...


Chudák Mount Everest

Luděk Frýbort

Dnes už to opravdu není žádná sláva, vylézt na Mount Everest. Jsou takových celá hejna, a bezpochyby se brzy najdou i ti, kteří na něj polezou pozpátku, po čtyřech nebo skákajíce po jedné noze, aby si také vysloužili kus věhlasu. A to ještě nic není: jak se dozvídáme z tisku, ... víc ...


Na okraj sporu o Národní knihovnu

Luděk Frýbort

Když jsem se dozvěděl o onom zelenavém útvaru, co má z vůle architekta pana Kaplického stanout na Letenské pláni, pojala mě touha napsat něco obzvlášť nesouhlasného či posměšného. Jsemť milovníkem staré Prahy - když člověk po delším pobytu v širém světě znovu stane na Karlově mostě, tu ví, na jakou ... víc ...


O božích bojovnících a jiných magorech

Luděk Frýbort

Musím říci, že se mi český ministr zahraničí, pan Karel kníže ze Schwarzenbergu, náramně líbí, což je věc, kterou jsem už drahná léta nemohl o žádném tuzemském politikovi prohlásit. Na poli světové diplomacie vystupuje s vybranou dvorností, umí však také na pravém místě seknout svérázným humorem. Zrovna nedávno zvířil vlny ... víc ...


O druhé z věží babylonských aneb Meze čínského pochodu za slávou

Luděk Frýbort

Tolik Písmo svaté o změtení jazyků na stavbě věže babylonské; ale nejde mi z hlavy podezření, jestli ty věže nebyly dvě: na jednu vystoupil Hospodin, aby změtl jazyky, na druhou pak, aby změtl písma. Po návštěvě Číny a jiných takových končin se dokonce blížím k náhledu, že jazykové změtení byla ... víc ...


O informacích a dezinformacích

Luděk Frýbort

A to ještě nevěděl milý vezír, jak na tom budeme s novinami dnes. Kdosi nazval tisk sedmou velmocí, ale to už je dávno; teď, jak známo, máme i supervelmoci. Ani nejmocnější státník si nedovolí proti sobě popudit vlivná média, leda by se rozhodl nadobro skoncovat se svou kariérou. Jenže kde ... víc ...


Svastika a rudý prapor krve

Luděk Frýbort

Bavil jsem se nedávno na cestách s mladou hezkou Korejkou. »Kdybyste náhodou přišla do Německa,« povídám jí a ukazuji na velký, lesklý hákový kříž, co jí visel na zlatém řetízku kolem hrdla, »tohleto radši sundejte. Mohla byste mít oplétačky.« Koukala trochu udiveně. O nacismu a jeho symbolice už sice kdesi ... víc ...


Rytíř z KGB

Alexandre Gajdamacký

Na Olega Gordijevského v Rusku stále čeká rozsudek smrti za velezradu. To však britské královně Alžbětě II. nezabránilo v tom, aby ho minulý týden (od 18. 06. 2007 – pozn.red.CS-magazínu) u příležitosti svých 81. narozenin jmenovala nositelem jednoho z nejvyšších britských vyznamenání, rytířem řádu svatého Michala a svatého Jiří. Co ... víc ...


Kauza Krejčíř? Velký pat

Jan Gazdík

Bývá srovnáván s „ďáblovým advokátem“. Tomáš Sokol tomu nepřikládá váhu. Přiznává však, že přezdívce nahrává i typ klientů, které obhajuje. Jeho klienta, uprchlého miliardáře Krejčíře, pustil před týdnem na kauci jihoafrický soud z vazby. Jste zřejmě nejzpovídanější český advokát. Těší vás to? Je mi to úplně fuk. Médiím se nicméně ... víc ...


Zbyněk to pořád nechápe

Ross Hedvíček

Dostal jsem e-mail od čtenáře, který nechápe, za co by Mašínové měli dostat vyznamenání. Já zase nechápu ty, kteří to nechápou. Jak je možné, že to nechápou? E-mail je přiložen: At 03:50 AM 6/29/2007, Zbynek wrote Zbynek: Ahoj Rosto, zatim jsem na me maily ohledne Masinu od Tebe nedostal jedinou ... víc ...


Jan Baťa - hrdina, nebo kolaborant?

Marie Homolová

Před 75 lety zahynul Tomáš Baťa a OBUVNICKÉ IMPÉRIUM převzal jeho bratr Jan. Ten byl před 60 lety na základě absurdního obvinění odsouzen za kolaboraci. Koncem letošního června české soudy jeho kauzu znovu otevřely. Soukromé letadlo s Tomášem Baťou havarovalo časně ráno v mlze nad otrokovickým letištěm, krátce nato přečetl ... víc ...


Proč trvala válka až do roku 1945

Jaroslav Hrbek

Na jaře roku 1945 zahájila spojenecká vojska rozsáhlé vojenské operace s cílem definitivně zlomit vojenskou moc Německa a vynutit si jeho bezpodmínečnou kapitulaci. Armády západních Spojenců překročily koncem března Rýn, obklíčily hlavní síly nepřítele v Porúří a postupovaly rychle do nitra Německa. Načas se zdálo, že britské a americké jednotky ... víc ...


Meine Heimat Egerland

Anneke Hudalla

Mladí sudetští Němci na stráži mizejících tradic. Roland Hammerschmied je pozoruhodný fenomén. Vysoký, čtyřicetiletý muž s tmavými vlasy svázanými do culíku, s módními brýlemi na nose by se spíše hodil do trendového baru v Mnichově než sem, do besedy sportovního klubu v Geretsriedu, asi čtyřicet kilometrů na jih od bavorského ... víc ...


Nadějné vyhlídky z Bavorska

Anneke Hudalla

Třináct let Stoiberovy vlády přivedlo vztahy mezi Prahou a Mnichovem na bod mrazu. V září bavorský premiér odstoupí. A co bude potom? Hezčí to skutečně nemohlo být: několikaminutový aplaus, rytmický potlesk, tu a tam slzy dojetí v očích – Edmund Stoiber měl veškerý důvod ke spokojenosti. Stejně jako v předchozích ... víc ...


Účelová manželství na česko-německý způsob

Anneke Hudalla

Bez Němců by tam byla pouhá skála. I když zajímavá: jako píšťaly obrovských varhan čedičové sloupy ční až do výše dvanácti metrů. Tento útvar zvaný Panská skála u severočeského Kamenického Šenova bezpochyby patří k nejvýraznějším přírodním památkám v Česku. Přesto se návštěvníkům až donedávna neukazovala zrovna v nejvlídnějším světle: málo ... víc ...


Kolik soudců potřebujeme?

Milan Hulík

Ministerstvo spravedlnosti je ve sporu s předsedy krajských soudů. Chce totiž snížit počet soudců a vychází přitom z auditu firmy IDS Scheer, která doporučila, aby se počet soudců v ČR snížil o pět set. Tato redukce soudců má svůj smysl. Je jich skutečně moc. Ne ale více, než je třeba. ... víc ...


„Výtvarníci dějin“ aneb Provokace člena Akademie věd ČR za peníze daňových poplatníků

František Chládek

Několik připomínek k přednášce Jindřicha Dejmka „Edvard Beneš, sudetští Němci a mezinárodní prosazení transferu minorit“, přednesené na semináři Benešovy dekrety: právní, historický, nebo politický problém? dne 10. 04. 2002, v Národním domě na Vinohradech. Z Dejmkovy přednášky: „Není pochyb, že počáteční fáze vysidlování a internace německého obyvatelstva koncem jara a ... víc ...


Češi ve Wehrmacht

Franz Chocholatý-Gröger

V letech 1939–1945 sloužilo v německé Wehrmacht, v Luftwaffe, v Kriegsmarine a u Waffen-SS tisíce vojáků českého původu (nechci užívat názvu české národnosti, neboť zde sloužili Moravci, vojáci slezské národnosti a vojáci českého původu, kteří se po 10. 10. 1938 stali říšskými státními příslušníky. Politické síly ČSR i její oficiální ... víc ...


Československo-polské spory a osud Moravců

Franz Chocholatý-Gröger

15. 6. 1945 vstoupila československá vojska do Ratiboře (Ratibor, Racibórz), aby demonstrovala československé požadavky na území Ratibořska a Hlubčicka (Leobschütz, Głubczyce). Obě strany, polská a československá uplatňovaly nároky na Těšínsko a na část území pruského Slezska – Kladsko (Glatz, Kłodzko), Ratibořsko a Hlubčicko. Polsko vycházelo z koncepce jednolitého polského státu, ... víc ...


Jeden národ dva?

Franz Chocholatý-Gröger

Problém slovenského národa v oficiální ideologii československé zahraniční akce před rokem 1918 původně neexistoval, neboť „Slováci jsou Čechy přes to, že užívají svého nářečí jakožto spisovného jazyka”. Proti tomuto pojetí vycházela koncepce československého národa z existence větve české a slovenské. Již od počátku bylo jasné, má-li vzniknout mnohonárodnostní stát, musí ... víc ...


K otázce vysídlení občanů ČSR ze Sudet, Těšínska, Podkarpatské Rusi a Slovenské republiky v letech 1938/1939

Franz Chocholatý-Gröger

Na základě Mnichovské dohody bylo Německu odstoupeno území o rozloze 28 680 km? s 3 751 obcemi ve kterých žilo 3 653 292 obyvatel, z toho bylo 3 576 719 československých státních příslušníků a dle národnosti 2 822 899 Němců, 738 502 Čechoslováků, 6 659 Židů [Seznam obcí a okresů, ... víc ...


Právo sebeurčovací

Franz Chocholatý Gröger

Princip sebeurčení národů , deklarovaný pátým ze 14 Wilsonových bodů z r. 1918, vstupuje do mezinárodní politiky velmocí začátkem 20. století a mění politickou mapu po 1. světové válce. Když prezident Woodrow Wilson dne 8. 1. 1918 zveřejnil svých 14 bodů, požadoval pro národy Rakouska-Uherska pouze autonomii. Myšlenku na autonomii ... víc ...


Slezské války a česko-německé vztahy

Franz Chocholatý-Gröger

Dne 11. června 1742 podepsali ve Vratislavi vyjednavatelé české a uherské královny Marie Terezie a vyjednavatelé pruského krále Friedricha II. úmluvu, na jejímž podkladě většina Slezska přestala náležet k habsburskému soustátí. To co vyhlíželo jako přechodné příměří, než jako historicko-geopolitická konstanta, stala se na celá dvě století skutečnosti. Slezsko se ... víc ...


Vítězný únor aneb Jak snadno lze ve slepé víře prohrát svůj život.

Franz Chocholatý-Gröger

Po roce 1945 politická moc nebyla rovnoměrné rozložená, nekomunistický tábor byl slabší právě po straně ideové. Toto oslabení měl na svědomí právě Beneš, když začal koketovat s bolševiky jak sovětskými tak československými a první hřebíky do rakve československé demokracie byly zatlučený na moskevských jednáních ve dnech 13. - 20. XII. ... víc ...


Spaste se, Murdoch se blíží

David Klimeš

Na počátku tohoto roku jsme od mediálního mogula Ruperta Murdocha dostali nečekané doznání. Seděl na davoském fóru ve Švýcarsku, nohu přes nohu, a na otázku, zda nějak ovlivňoval vnímání irácké války, s úsměvem odpověděl: „Zkusili jsme to. Zásadně jsme podporovali Bushovu politiku na Středním východě, ale byli jsme kritičtí ke ... víc ...


Hrdina, který zmizel beze stopy

János Kokes

Raoul Wallenberg, tajemník švédského vyslanectví v Budapešti, byl 17. ledna 1945 v dobré náladě. Měl k tomu dobré důvody. Od 9. července 1944, kdy přijel do maďarského hlavního města s úkolem zachránit co nejvíce židů před vyhlazením, se mu navzdory těžkým a krutým válečným podmínkám vcelku dařilo. Díky Wallenbergovu mimořádnému ... víc ...


Ukrást, rozřezat a rychle do sběrny

Lucie Kořistová

Když neznámí zloději ukradli v pondělí (9. 7. 2007 - pozn. red. CS-magazínu) brzy ráno přes osmdesát plastik samopalů z pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze, způsobili škodu za téměř dva miliony korun. Plastiky podle policistů pravděpodobně skončí rozřezané ve sběrných surovinách jako bronzový odpad. Zloději si jejich prodejem ... víc ...


Vrakoviště bez kradených aut

Lucie Kořistová

Z ulic hlavního města zmizí každý rok zhruba osm tisíc aut a dobrá čtvrtina z nich skončí na vrakovištích, kde se auta rozprodávají na náhradní díly. Ztrácejí se poklopy od kanálů, ze zastávek mizí lavičky, na železnici zloději rozkrádají měděné kabely. Pražský magistrát a policie se proto snaží prosadit změnu ... víc ...


Nový cíl zlodějů - lavice ze zastávek

Alice Kottová

Ještě donedávna mizely z ulic hlavního města hlavně litinové poklopy a měděné dráty. Teď k nim přibyl nový kovový artikl - ze zastávek MHD začaly hromadně mizet nerezové lavičky. Stejně jako jiné kovové předměty, i ony končí pravděpodobně ve sběrných surovinách. „Od května nám z celé Prahy zmizelo z čekáren ... víc ...


Mýtus o roku 1968

Tomáš Krystlík

V roce 1962 se Sovětský svaz rozhodl pro útočnou strategii Varšavského paktu vůči Západu. Tím nesmírně vzrostla strategická úloha Československa. Jenže Antonín Novotný požadavek rozmístit na území Československa jaderné zbraně a jednotky Rudé armády Rusům třikrát odmítl. A to navzdory tajné smlouvě o umístění nukleárních zbraní na území ČSR mezi ... víc ...


Sovětská infiltrace Československa a řádění SMĚRŠ

Tomáš Krystlík

Obrozenecká představa mohutného ruského státního dubiska, o které se menší slovanské národy mohou opřít, se Čechům velmi vymstila. Několikrát. Již předválečnou čs. politickou scénou hýbaly nebývale sovětské tajné služby (zejména v aféře Gajdově), za protektorátu pro sovětské zájmy pracovalo také Gestapo infiltrované sovětskými agenty (zejména Willi Leimer) a dost komunistů, ... víc ...


Týrání dětí je ve státním zájmu

Vladislav Kvasnička

Začátkem roku 2004 jsem ve specializovaném vězení pro děti, které existovalo pod krycím názvem Záchytné zařízení pro cizince, objevil nezletilého chlapce bez identity. Zavřeli ho za to, že neměl žádné osobní doklady, které mu nikdo nevydal. Josef byl držen na nevětrané samotce bez kontaktu se svými vrstevníky. Nebylo mu dovoleno ... víc ...


Evropská unie se shodla

Emanuel Mandler

Seděl jsme v dobré náladě s panem Machálkem v restauraci Na Kahánku. Dobrá nálada se týkala pouze mne. Pan Machálek seděl víceméně netečně a zdálo se, že mu ani není příliš do hovoru. Kromě toho se mu zanítil palec na pravé ruce a doktoři mu to nějak špatně ošetřili, musel ... víc ...


Humanizace Hamásu

Emanuel Mandler

Slunce žhnulo,bylo parno, člověk bez námahy propotil tričko a hledal, kam se schovat. My s panem Machálkem jsme seděli ve stínu , který nám poskytovala restaurace Na Kahánku a byli jsme rádi, že se nemusíme hýbat. Cožpak u nás, řekl jsem, ale například v takové Jižní Americe se hýbou vojáci ... víc ...


Kdyby všechny hospody…

Emanuel Mandler

V restauraci Na Kahánku jsme tentokrát s panem Machálkem usedli k večeru. Bylo to zajímavé, nepoznali jsme, jestli je světlo nebo tma. Při bližším ohledání jsme ale přišli na to, že je tu obojí: vždy jedna žárovka svítila a ta vedlejší byla bez proudu, tmavá. Pan Machálek to nevydržel a ... víc ...


Ovládejme dějiny světa

Emanuel Mandler

Seděli jsme s panem Machálkem v restauraci Na Kahánku, pan Machálek se napil kávy a nevídaným způsobem se zaškaredil. Utíkal pryč a když se vrátil, hněvivě se rozčiloval. Já jsem se bránil – nic jsem mu přece neudělal. Můj přítel se omlouval. Jestli prý to vypadalo, že má zlost právě ... víc ...


Základní momenty české novodobé historie

Emanuel Mandler

I. Vznik národa a počátek obrození Vznik českého národa byl složitým souhrnem událostí. Na rozhraní 18. a 19. století byli etnickými Čechy (mluvili česky) pouze sedláci, a to většinou ve středních Čechách, a jisté množství takových řemeslníků, jako byli kominíci nebo ševci. K tomu pár intelektuálů a měšťanů. Byla to ... víc ...


Čistota jen půl zdraví a ticho neléčí

Vlastimil Marek

Vida, další mýtus předchozích generací byl překonán: přílišná hygiena prý oslabuje imunitu. „Nárůst počtu nemocí je dán tím, že žijeme příliš hygienicky,“ řekla profesorka Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Jedna britská studie zase zjistila, že děti ve městech trpí alergiemi více než děti z venkova. Opět se ... víc ...


Gramofon

Vlastimil Marek

Lidské myšlení občas potřebuje nějakou metaforu, která přemostí oddělení levé (racionální, logické, běžné) a pravé (vztahové, sluchové, fantazijní a intuitivní) mozkové hemisféry, a pomůže tak člověku lépe pochopit smysl toho, co je sdělováno. V poslední době čtu a slýchám o řadě partnerských a manželských dvojic, které se tu klidněji, tu ... víc ...


Holka z Playboye

Vlastimil Marek

Právě tak, jako je většina současných žen podvědomě (ale o to hůř) ovlivněna Hollywoodem (a dnes v Asii i Bollywoodem) a iluzí o „romantické lásce“, současnými médii tak efektivně rozmnožovanou a stále účinněji do nich ze všech stran vtloukanou, právě tak jsou i muži – stále efektivněji a právě tak ... víc ...


Chybějící obliny

Vlastimil Marek

Psával jsem již kdysi o tom, že zatímco v sedmdesátých letech si ještě ženy vycpávaly prsa (a ty moderní a sebevědomější tehdy přestaly nosit podprsenky a černit si řasy!), v osmdesátých letech si vycpávaly ramena. Zdůrazňovaly již tehdy ne typicky ženské a na muže tak působící obliny, ale, jak by ... víc ...


Kuchař v žaludku

Vlastimil Marek

S překvapením jsem zjistil, že pokud se týká jídla, většina lidí alespoň kolem mne netuší, jak dalece záleží na stavu mysli kuchaře. Jak to, že člověk dneška se vší energií nestuduje, právě pro záplavu na první pohled povrchních imitací, především to, co se ho bytostně a životně týká, a neklade ... víc ...


Média po kapkách!

Vlastimil Marek

Ačkoliv přesněji bych měl napsat, protože zprávy v novinách nepůsobí tak efektivně a hlubinně – „televizní zprávy po kapkách!“ Vždycky se říkalo, že jed v malém množství je lék. Pivaři a konzumenti slivovice tvrdí totéž o alkoholu. Mají pravdu. Bylinkářství, čínská medicína, očkování i homeopatie jsou dalšími důkazy, že to ... víc ...


Menstruace

Vlastimil Marek

Menstruace je jev hodný nejen nějaké té výstavy (a triček ji propagující hrdým stejnojmenným nápisem „Tento měsíc menstruuji“). U nás se za „to“ dívky od prvního okamžiku, a potom až do přechodu, stydí. A i když jsou současné reklamy plné oslav dokonalých pocitů bezpečí (aplikuje-li dívka tuhle vložku s křidélky ... víc ...


Muži jsou cítit jinak

Vlastimil Marek

A ženy mají jinak propojené a strukturované mozky, jinak vnímají a slyší a komunikují. My, co jsme zvídaví a informovaní, to víme již více jak dvacet let, více jak pět let jsou i u nás již k dostání knihy, které to seriózně popisují, ale naše média si toho zatím ještě ... víc ...


Nemůžeš mít všechno

Vlastimil Marek

Babička, poučena věkem a zkušenostmi dvou světových válek, nám to na sklonku svého života říkala stále častěji: „Nemůžeš mít všechno.“ Za mého mládí bylo celkem snadné netoužit po věcech, protože prostě nebyly. Banány a pomeranče byly k dostání sezónně, tedy jen na Vánoce. Kalhoty nebo šaty se dědily po starších ... víc ...


Více článků