Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Březen 2006


Editorial

Vážení čtenáři,

do vydání třetího čísla ročníku 2006 se seznam dárců rozšířil o dvě jména, takže CS-magazínu přispělo na vydávání v roce 2006 již celkem šest dobrodinců. Dárce 30 €, paní V. Križanová z Kanady se zároveň optala, zda je její výše příspěvku přiměřená - malá - dostatečná - nevyhovující. Kdyby tak jako ona učinila jen dvě procenta čtenářů (počitadla ignorují druhý a další přístup do website ze stejného počítače), měli bychom peníze na úhradu nákladů s vydáváním. Zatím nám přispělo jen něco málo přes jedno promile čtenářů. Pokud byste byli ochotni nám trochu pomoci, pošlete prosím svůj finanční příspěvek, pozor, nedoporučeně na adresu: CS-magazín, Middelstestraat 11, 6004BG Weert, Nizozemsko (Pays-Bas, ... víc ...


Čtenářské názory a připomínky

Na žádost některých čtenářů zavádíme rubriku k tomu sloužící. Každý, kdo bude chtít vyjádřit svůj názor k jednomu nebo několika článkům, i k CS-magazínu jako celku, nechť jej zašle na adresu: csmagazin@atlas.cz (e-mailovou adresu redakce lze vybavit také kliknutím na tlačítko v levém sloupci website).

Názory odporující dobrým mravům, zejména pejorativní, odchylující se od tématu, nevěcné, napadající autory a anonymní si redakce vyhrazuje nezveřejňovat. Budou uváděny s e-mailovými adresami a se jmény odesilatelů. Diskusní příspěvky se budou na rozdíl od článků zařazovat průběžně do zvláštní rubriky (ne tedy pod jednotlivé články). Proto do předmětu e-mailové ... víc ...


Nebýt nás, deregulace není

Irena Buřívalová

Advokátka Klára Veselá-Samková hájí klienty u štrasburského soudu pro lidská práva ve sporu s českým státem už 10 let. Brzy ji čeká zásadní případ kariéry - bude hájit zhruba tři tisíce majitelů domů ve sporu se státem. V jaké fázi jsou nyní české stížnosti ve Štrasburku? Jsme v napětí a ... víc ...


Bush: Zmařili jsme velký útok Al Kajdy

Spojené státy a jejich spojenci zmařili velký teroristický útok podobný 11. září 2001. Americký prezident George W. Bush včera (09. 02. 2006 – pozn. red. CS-magazínu) oznámil, že atentátníci Al Kajdy plánovali krátce po útocích na Washington a New York velký úder na Los Angeles. „Komplot byl odhalen počátkem roku 2002, když jeden náš jihovýchodní asijský spojenec zatkl klíčového člena teroristické sítě Al Kajda,“ řekl Bush. Podle něj teroristé chtěli unést letadlo a narazit s ním do nejvyšší losangeleské budovy - 310 metrů vysoké „Liberty Tower“ (Věž svobody). Bílý dům později jeho slova poopravil, útok měl směřovat proti Library Tower (Knihovní věž) - nyní oficiálně pojmenovaná US Bank Tower.

O tomto útoku tajné služby hovořily v říjnu loňského roku, Bush ale nyní na základě odtajněných materiálů plánovaný úder popsal podrobněji. Teroristé se chtěli pokusit pronést do letadla v botách bomby, které měli následně použít při zničení dveří pilotní kabiny. Piloty by zabili a převzali by řízení. Bush řekl, že ... víc ...


Jsem tu, abych hájila právo urážet

Bohumil Doležal

Někdy na podzim roku 2001 se v jednom amsterodamském kulturně-politickém klubu konala diskuse na téma Voltaire a islám. Podnětem bylo výročí vydání Voltairova Filozofického slovníku v holandském překladu. V debatě vystoupila jakási nizozemská filozofka s módní kritikou osvícenství a obhajobou principů „mutikulturality“. Pak se z publika přihlásila mladá žena tmavé ... víc ...


Maďarská menšina na Slovensku

Bohumil Doležal

Trianonskou smlouvou z roku 1920 bylo definitivně potvrzeno, že ČSR připadají rozsáhlá území na jižním a jihovýchodním Slovensku při nových maďarských hranicích, osídlená převážně maďarským etnikem (skoro milion lidí). Maďarsko od počátku požadovalo revizi tohoto rozhodnutí. V dodatku k Mnichovské dohodě ze září 1938 bylo stanoveno, že další státy (kromě ... víc ...


Události od 17. ledna do 15. února 2006

Bohumil Doležal

Denní komentáře Bohumila Doležala k událostem v České republice i ve světě podle českého denního tisku. Komentáře se vztahují jen ke dnům, kdy v ČR vycházejí hlavní deníky. Úterý 17. ledna: Po rozhovoru s poslancem Krausem oznámil včera premiér Paroubek, že se Kraus rozhodl odstoupit ze všech parlamentních funkcí i ... víc ...


Nový Hamas aneb S kým máme tu čest

Nataša Dudinská

Ve středu (01. 02. 2006 – pozn. red. CS-magazínu) bylo v egyptském prezidentském paláci rušno. Husní Mubárak nejprve přijal palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse a vzápětí strávil dvě hodiny mezi čtyřma očima s izraelskou ministryní zahraničí Cipni Liviovou. Navíc v téže době Egypt na své území z Gazy poprvé vpustil předáka ... víc ...


Z pivní velmoci jogurtový ráj

Kristýna Dušková

Češi snědí ročně téměř sto tisíc tun jogurtu. Pět největších výrobců zásobuje téměř dvě třetiny českého trhu kysanými mléčnými produkty. Reklamní masáž jim dopomáhá k mnohamiliardovým ročním tržbám. Prostředek proti rakovině, zkrášlující pleťová maska, zaručená cesta ke dlouhověkosti, a dokonce lék na zažívací potíže psů. Nadpozemské účinky připisuje reklama a ... víc ...


Rvačky a opilecké ostudy

Lukáš Folbrecht

Pitky do rána povoleny. Upijí se Britové k smrti? Hrozivý nárůst konzumace alkoholu a s tím spojeného násilí hodlá vláda zastavit prodloužením otvírací doby náleven. Kritici to označují za šílenství. Poslední objednávky! křikne číšník krátce před jedenáctou a udeří do zvonu. Začíná závod s časem. Davy žádostivých pijanů okupují ve ... víc ...


Na okraj aféry Osthoff aneb Okouzlení islámem

Luděk Frýbort

To už dneska mají v Iráku takový průmysl: povstalci nebo jiná zločinná verbež chytnou bledou tvář, někam ji zavlekou, vyhrožují, kalašnikovy šermují, až najednou - hle: bledá tvář je propuštěna, ovšem za jakýchsi podmíneček, o nichž se její krajané málokdy něco konkrétního dozvědí. Jak by ne; podmínečky bývají vyčísleny mnohamístnými ... víc ...


Pozor na pískání na kuráž

Luděk Frýbort

Mám posledního půl roku takové nepříjemné svědění: nebude ze mne zase exulant? V běžné české terminologii se někdy mluví o exulantech, což zní o něco ctihodněji, nebo trochu namrzleji o emigrantech, nicméně je mezi oběma odrůdami rozdíl. Emigrant je člověk, který se odněkud prostě a krátce vystěhoval. Na druhé straně ... víc ...


Svět bez růžových brýlí aneb Putování mezi poledníky a rovnoběžkami proti proudu ustálených představ

Luděk Frýbort

(Část 8) (ANNONCE, k. s. Praha 2002, (c) ANNONCE, k. s., (c) Luděk Frýbort, ISBN 80-900125-5-8) Objevit Ameriku Jak známo, Ameriku objevil před drahným časem jistý pan Kolumbus a po něm nesčíslné miliony přistěhovalců dobrovolných i nedobrovolných, takže se může zdát, že nezbývá již mnoho k objevení pro návštěvníka těchto ... víc ...


Mezi rudoarmejci a esesáky

Alexandre Gajdamacký

Někteří Lotyši bojovali za Hitlera, jiní za Stalina. Které ocenit a které odsoudit? Západní a východní odboj? V Česku ideologizace těch či oněch bojovníků za svobodu opadla po listopadu 1989. V Lotyšsku, okupovaném zprvu Sověty, pak Němci a posléze opět Sověty, kde Stalina považují za nepřítele stejného kalibru jako Hitlera, ... víc ...


Archivy vydaly svědectví o smrti výsadkářů

Jan Gazdík

Až dnes je jasné, jak skončili výsadkáři ze skupiny Antimony, kteří po atentátu na Heydricha pomáhali odboji. Píše se 15. leden 1943, když nacistická tajná policie gestapo naráží po nelidských výsleších a provokacích konfidentů na stopu parašutistické skupiny Antimony shozené na území protektorátu z Velké Británie. František Závorka, Lubomír Jasínek ... víc ...


Věděl generál o Češích, kteří mučili Američany?

Jan Gazdík

Supertajný archiv vojenského zpravodajství se zcela výjimečně otevřel. Šéf zpravodajství Miroslav Krejčík zveřejnil svazek o jednom z nejkontroverznějších českých generálů, jenž v roce 1968 utekl do USA, protože mu zde hrozil kriminál za podvody s auty a trhavinami. „Od útěku Jana Šejny uplynula pěkná řádka let, ale pro americké spojence ... víc ...


Povzdech

Jan Hach

Bohužel většina českého národa starší čtyřiceti let je až neuvěřitelně dokonale zpacifikována oním po desetiletí opakovaným „drž hubu, nebo špatně dopadneš". Je to věc, se kterou se dle mých osobních zkušeností nedá dělat absolutně nic- leda počkat, až všichni tito lidé (včetně mojí generace) prostě vymřou a nikdo, kdo tohle ... víc ...


Cenzura českého internetu na úrovni čínského

Ross Hedvíček

Mými nejposlednějšími manévry marnosti v české Wikipedii byly pokusy tam zařadit dvě nová hesla, která jsem sám napsal. Byly to definice neokomunismu a antiamerikanismu. Jak jistě víte, všechno jde v internetu velice rychle, cak, cak, cak, jak říkává jeden můj plešatý německý přítel. Vložil jsem heslo o neokomunismu (viz níže) ... víc ...


Český zlozvyk

Ross Hedvíček

V internetu se pohybuji od podzimu 1986, před tím to byly jen BBS z domu do domu po telefonu, potom Fidonet (protože Arpanet byl jen pro pány profesory a ne pro obyčejné lidi) a nakonec se to na jaře 1987 sloučilo všechno dohromady a začalo se tomu říkat Internet. To ... víc ...


Pamuk prolomil tabu

Zora Hesová

Třicet tisíc Kurdů tu bylo zabito a též milion Arménů, a skoro nikdo o tom nemluví, proto to dělám já, a za to mě nenávidí.“ Tuto větu pronesl v rozhovoru pro curyšský Tages-Anzeiger loni v únoru Orhan Pamuk. Světově proslulému tureckému spisovateli vynesla obžalobu s hrozbou až tří let vězení, ... víc ...


Hvězdy první republiky

(rozhovor s režisérem Otakarem Vávrou)

Pane režisére, kdo byl po roce 1918 první československou celebritou? Zdeněk Štěpánek byl nejlepší herec století, kumštýř, který si ale dost hlídal soukromí a nikdy by například nehrál v reklamě. Štěpánek byl tragéd, hvězda, ale ještě populárnější byli herci z veseloher: Theodor Pištěk a Antonie Nedošínská. Jak se to projevovalo? ... víc ...


Není trest smrti jako trest smrti

Pavel Jacko

Nemám na trest smrti příliš ustálený názor. Dobře vím, že australský justiční systém, jako asi každý, dělá chyby a vykonaný trest smrti je neopravitelný. Trest smrti v Austrálii už není, poslední zločinec byl pověšen roku 1965 a žádný stát, ani federální vláda o znovuzavedení neuvažuje. Do akademické diskuse o vyšších ... víc ...


Anděl apokalypsy

Zuzana Janečková

Jeho výroky šokují. Například: Vyvražďování Židů za druhé světové války je mýtus. Nebo: Izrael by se měl přestěhovat do Evropy, Kanady či na Aljašku. Ve státní televizi a rádiích zakázal vysílat západní hudbu. Je přesvědčen o brzkém konci světa. Nepodceňujte Ahmadínežáda, varují Íránci, je to Stalin islámu. Prezident Ahmadínežád a ... víc ...


Dobrý tip k volbám

Karel Kopřiva

Blíží se další volby do Poslanecké sněmovny. Z novinových zpráv se lze dovědět, že mnozí současní poslanci se zaplétají do aktivit, které životní zkušenost běžného občana musí hodnotit jako krajně podezřelé, stýkají se s lidmi z podsvětí - ale jejich kolegové ze stejné strany na tom nic špatného nevidí, přitom ... víc ...


Česko, to příjemné místo k žití

Jan Kovalík

Je těžké být tady jako cizinec? Přicházejí, ať se nám to líbí nebo ne. Někdo v nich vidí spásu, někdo příjemné rozptýlení, někdo hrozbu. Poloha ve středu kontinentu a členství v Evropské unii je ale zárukou, že jich tady bude čím dál víc. Co tady ale cizince po příjezdu čeká? ... víc ...


Malý český člověk a skvělý český národ

Tomáš Krystlík

(Neodolal jsem, abych nevyužil vtipného názvu sociologické studie Angličana Ladislava Holého, když z ní budu leccos citovat.) Češi mají zvláštní kritéria pro posouzení, kdo je Čech. Obvykle dotyčný musí splňovat základní tři podmínky: narodit se v Česku, mít češtinu za mateřský jazyk a mít české rodiče. Obdobně jako Němci za ... víc ...


Al-Kajda utržila od CIA citelný úder

Ladislav Kryzánek

Americký bezpilotní letoun v Pákistánu nebombardoval bezbranné civilisty. Jedním prý byl Midhat Mursí, špičkový expert na výbušniny a chemické zbraně, bin Ládinův muž na americkém seznamu nejhledanějších zlosynů, ceněný na pět milionů dolarů. Dalším byl abú Al-Misrí, ďábelský plánovač únosů. Jiný, zřejmě Chálid Habíb, obzvlášť „velká ryba“, který s oblibou ... víc ...


Žena, která byla vždy sama sebou

Petra Mandíková

Byla velmi krásná, ale žádným tělesně vyzývavým způsobem. Nemluvila hlasitě a nechovala se teatrálně. V době kultu vyumělkovaných hvězdiček byl její oduševnělý půvab vskutku osvěžující výjimkou. Vždyť byla také považována za „první přirozenou herečku Hollywoodu“. Ingrid Bergmanová však nezaujala jen vzhledem, ale především nepřehlédnutelným talentem. Za své herecké výkony získala ... víc ...


Benešovy zákony

Emanuel Mandler

O Benešových dekretech se už víceméně nehovoří. Teď si však na ně vzpomněly Britské listy a v článku Aloise Matušky "Benešovy dekrety" připomínají 60. výročí od doby, kdy Prozatímní shromáždění ČSR prohlásilo Benešovy dekrety za zákony. Autor právem připomíná, že jich bylo celkem 143, z toho přes 40 podepsal dr. ... víc ...


Mučení nad námi

Emanuel Mandler

Plameny z dánských a norských velvyslanectví v Bejrútu a Damašku zasunuly do pozadí všeobecné pozornosti evropské rozhořčení nad poťouchlými Američany. Zprávy některých novin o letech amerických letadel nad naším subkontinentem neobyčejně otřásly svědomím Evropy. Bylo zřejmé, že v Bulharsku, Polsku nebo Rumunsku či ještě v dalších východoevropských zemích mohou být ... víc ...


Muslimská záplava a Evropská unie

Emanuel Mandler

Muslimské demonstrace a násilnosti vyvolaly v minulých dnech vzrušené diskuse o svobodě projevu a jejích mezích i o právu muslimů na násilnou odpověď. Méně již – a byl mezi nimi i velmi energický příspěvek našeho ministra zahraničí – o povinnosti Evropy bránit malé Dánsko. Evropa Dánsko ani sebe nebránila. A ... víc ...


Otazníky nad třetí cestou

Emanuel Mandler

Valná většina analytiků, publicistů a žurnalistů se domnívá, že návrat před listopad 1989 („totalita“) není možný. Je tomu tak především proto, že východní Evropa již není pomocí národních komunistických stran ovládána z Kremlu. Naopak, členství v Evropské unii nás chrání před vládou extremistů. O tom není pochyb. Na druhé straně ... víc ...


Poselství Francie Africe a Evropě

Emanuel Mandler

Zatímco na jedné straně kanálu stále ještě kroutí hlavou nad kytovcem, který hledal útočiště v Temži, na druhé straně doznívá závažný projev prezidenta Chiraca, jehož poselství lze snadno dešifrovat: Francie se bojí. Samozřejmě, že to francouzský prezident takhle neřekl. Naopak, vyjádřil se v tom smyslu, že Francie se nepřátel nezalekne ... víc ...


Poselství Francie Evropě

Emanuel Mandler

Zatímco na jedné straně kanálu stále ještě kroutí hlavou nad kytovcem, který hledal útočiště v Temži, na druhé straně doznívá závažný projev prezidenta Chirana, jehož poselství lze snadno dešifrovat: Francie se bojí. Samozřejmě, že to francouzský prezident takhle neřekl. Naopak, vyjádřil se v tom smyslu, že Francie se nepřátel nezalekne ... víc ...


Před potopou?

Emanuel Mandler

Hořící budovy velvyslanectví v Bejrútu a Damašku symbolizují fakt, že epocha nenávisti valné části muslimského společenství k postkřesťanskému světu nekončí, ale pokračuje a bude pokračovat. Evropa až dosud chápala muslimské státy stejně jako sama sebe - jako součást pokojného globálního světa. Jednou musela přijít na to, že jde o omyl. ... víc ...


Dějiny Židů na Slovensku

Ján Mlynárik

(Část 10) 10. Bubnová palba Vatikánu: Burzio – Tuka Nitranský biskup Kmeťko odmítl „národní princip“, který měl ospravedlnit zločin na slovenských Židech a zavrhl „rasový princip“ jako obludný. Ve své argumentaci Tisovi v listopadu 1943 uvedl, že v důsledku civilizačního stupně se u cikánů nebo talmudistických Židů může objevit větší ... víc ...


Čachry proradného generála

Luděk Navara Jan Gazdík

Skandál kolem jeho emigrace pomohl odstartovat pražské jaro 1968. Šmelinář Jan Šejna se stal komunistickým generálem. Pak utekl a ochotně sloužil Američanům. Vyzradil, co se dalo. Vypověděl i to, že se totalitní Československo podílelo na mučení amerických vojáků. Byl považován za komunistu i antikomunistu, prospěcháře, šmelináře, vojenského odborníka i hochštaplera. ... víc ...


Horká hranice studené války

Luděk Navara

Bývalý pohraničník Andrej Terela dostal tento týden (od 16. 01. 2006 – pozn. red. CS-magazínu) podmíněný trest čtrnáct měsíců za to, že na hranici zastřelil běžence. Bývalý velitel pohraničního vojska František Šádek, podezřelý, že k jiné smrtící střelbě dal svého času rozkaz, se k soudu nemusel obtěžovat. Šádkův případ je ... víc ...


Kinský v Česku zcela prohrál

Luděk Navara

František Oldřich Kinský má po včerejším (z 25. 01. 2006 – pozn. red. CS-magazínu) verdiktu Ústavního soudu ČR jednu jistotu: uspět se svými nároky na vrácení někdejšího rozsáhlého majetku se mu u českých soudů nepodaří. Ústavní soud včera projednal první z jeho osmašedesáti ústavních stížností proti odmítavému postupu českých soudů ... víc ...


Politický vězeň: zločinec navždy?

Luděk Navara

Jako by právě jim bylo určeno heslo „jednou zločincem, navždy zločincem“. Řadě politických vězňů, které komunistický režim nezákonně poslal za mříže, „zapomněly“ polistopadové soudy vymazat části jejich trestů. „Ukázalo se, že ne všichni političtí vězni byli rehabilitováni úplně. Prověřujeme to,“ říká nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Nejde o jednotlivce: podle ... víc ...


Příběh lágru. Internační tábor a perzekuce Němců v Hranicích (1945 – 1946)

Jiří J. K. Nebeský

(Část 4) Přetiskováno se svolením autora. Text & typografie Jiří J. K. Nebeský, vydavatel nakladatelství Tichý typ, 753 01 Hranice, Hviezdoslavova 18, www.sweb.cz/tichy-typ, tichy-typ@seznam.cz, +420 608 632 377, rok vydání 2003, náklad 500 výtisků (opravený dotisk, červen 2004), software TEX, písmo Computer Modern, osvit & tisk PBtisk, s. r. o. ... víc ...


Mimina na vývoz

Tereza Nosálková

Zpráva z belgických novin, že proslulý hrdina a zachránce životů za rwandské genocidy Paul Rusesabagina organizuje v Bruselu adopce rwandských sirotků mimo jiné i do Česka, zní úplně logicky. Kde jinde nabízet opuštěné africké děti než v zemi, jejíž občané propadli novému charitativnímu trendu jménem „adopce na dálku“. Ale pokud ... víc ...


Vzpomeň si na Goldu, Íráne

Amir Oren, Zbyněk Petráček

Scénáře obrany proti jaderné hrozbě Teheránu. První zemí na světě, která bombardovala jaderný reaktor, byl Írán. V říjnu 1980 stíhačky íránského letectva vyslané ájatolláhem Chomejním zaútočily na irácký jaderný reaktor poblíž Bagdádu. Útok, který se uskutečnil několik dní po vypuknutí irácko-íránské války, se nezdařil, stal se však precedentem, jehož je ... víc ...


Se Špidlou v zádech

Luboš Palata

Za zákaz práce v Německu a Rakousku a dalších zemích EU si můžeme především my sami. Ministři, kteří spolu právě strávili mezi osmi očima i s překladem třicet plodných minut, už všechno odříkali. Vztahy jsou nejlepší v historii, spolupráce plodná do té míry, že je třeba ji dále rozvíjet, a ... víc ...


Karikatury a ropa

Jiří Pehe

Reakce západního světa na rozhořčení v islámském světě, které vyvolalo zveřejnění karikatur proroka Mohameda v dánských a posléze i v dalších evropských novinách, jsou zhruba dvojího druhu. Jeden extrém je možné popsat jako úzkostlivou politickou korektnost, doprovázenou bezbřehou tolerancí, druhý jako obranu západního pojetí svobody „za každou cenu“. Obránci politické ... víc ...


Koho volit?

Jiří Pehe

„Není koho volit,“ uslyšíme od mnoha občanů před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny stejně, jako jsme to mohli slyšet před volbami předešlými. A mnoho potenciálních voličů nakonec právě z tohoto důvodu zůstane doma. Je politická nabídka skutečně tak mizerná nebo existují pro voličskou apatii i jiné důvody? A podle jakých ... víc ...


Tukový hormon by se mohl stát lékem proti depresi

Jaroslav Petr

Opice účinně zahánějí deprese vzájemným probíráním srsti, lidé zase často přejídáním. Mnozí pacienti stižení depresí se ale nemohou na jídlo ani podívat. Tým vědců vedený Sin Jün-lu z University of Texas v americkém San Antoniu se rozhodl prověřit vztah depresí k jednomu z hormonů řídících naši chuť k jídlu. Bílkovinný ... víc ...


Sbohem a Hamas

Zbyněk Petráček, Filip Moravec

V palestinských volbách triumfovali islamisté a všichni se bojí. Byly to nejdemokratičtější volby v arabském světě. Na tom se shodují pozorovatelé místní i zahraniční. Přesto přinesly vítězství islamistů. Anebo právě proto? Ať už zní odpověď jakkoliv, jisté je, že po dvanácti letech vlády sekulárního Fatahu povede Palestinskou samosprávu obávaný Hamas ... víc ...


Slušný člověk Max Schmeling

Zbyněk Petráček

Mohl špičkový sportovec ve 30. letech v Německu reprezentovat svou vlastní individualitu, nebo musel být nevyhnutelně ztotožňován s nacistickou třetí říší? Právě na tuto otázku odpovídá životní příběh Maxe Schmelinga, německého boxera, který zemřel před rokem, o sedm měsíců dříve, než by se dožil stovky. Teprve pozvolna a nenápadně vycházelo ... víc ...


Více článků