Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2008


Editorial

Redakce a vydavatel přejí hezké prožití vánočních svátků a pěkný skluz do roku 2008! Pokud můžete, tak pošlete, prosím, finanční příspěvek na vydávání CS-magazínu na adresu:

CS-magazín Middelstestraat 11 6004BG ... víc ...


Události od 16. listopadu do 16. prosince 2007

Bohumil Doležal

Denní komentáře Bohumila Doležala k událostem v České republice i ve světě podle českého denního tisku. Komentáře se vztahují jen ke dnům, kdy v ČR vycházejí hlavní deníky. Pondělí 19. listopadu Premiér Topolánek v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že ČR přejde na euro nejspíš až po roce 2012. Jsem ... víc ...


63. oběžník 17. listopadu 2007

Přátelé,

Výbor Spojených národů pro lidská práva vydal posouzení zprávy o tom jak Česká republika plní Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Pro právní stát by to měl být zdrcující dokument. Uvidíme, jak se zachová Česká republika, s jakým trikem nebo výmluvou přijde. Připomínáme, že jsme vám v svém 61. ... víc ...


Petrouškovy příhody

Petr Anderle

Tak jsem se musel zase hezky rozčílit. Už dlouho tvrdím, že cestovní ruch musí organizovat především ti, kdož se jím přímo nebo nebezprostředně zabývají. Všelijaké ty agentury, do nichž se cpou peníze horem dolem, nám nic nevyřeší. A to ať se týká konferencí o cestovním ruchu, nebo vlastních propagačních materiálů. ... víc ...


Běhu dokolečka, bití do úmoru a kříšení říkali strážci tanec smrti

Petr Broulík

Historik Jiří Nebeský z Hranic přijel představit německým rodákům z Krnova své poznatky o internačních táborech pro odsunované německé obyvatelstvo měst. Přestože mnoho lidí pokládá odsud Němců za nezpochybnitelný výsledek druhé světové války, snaží se někteří historici dokázat, že odsun obyvatelstva, které často mělo s německou propagandou a nacismem málo ... víc ...


Všichni Němci museli z domovů

Petr Broulík

Tisíce obyvatel Krnova muselo po válce do internačních táborů. Ženy mají dodnes trauma, řada Němců nepřežila. Každý rok se dnes do Krnova sjíždějí v rámci Německo-českého týdne bývalí rodáci. Jsou mezi nimi většinou lidé, kteří jako malé děti nebo mladí lidé museli se svými rodiči opustit rodný dům a nastoupit ... víc ...


Opět jako za Marie Terezie aneb Cesta z Rusína do Hlubčic

Ludmila Čajanová

Podle starých zpráv cesta od Liptaně, přes Horní Povelice, Rudoltice a Hrozovou do Rusína pokračovala dále jako okresní cesta do Hlubčic. Ostatní cesty byly většinou polní cesty, spojující sousední obce. Sounáležitost Rusína a Hlubčic (Głubczyce) dokládají historické záznamy. Již ve 12. století patřila obec řádu johanitů, kteří postavili kostel i ... víc ...


Bestie v uniformě

Bohumil Doležal

Také Polsko má svou Brožovou-Polednovou. Jmenuje se Helena Wolińska-Brus, byla v padesátých letech vojenskou prokurátorkou, vydala zatykače na 24 účastníků polského odboje a má na svědomí smrt generála Emila Augusta Fieldorfa, zástupce velitele hlavní polské domácí odbojové organizace Armii Krajowej generála Bóra–Komorowského (vznesla vůči němu obvinění). Generál byl popraven v ... víc ...


Češi v zákopech dávné války

Bohumil Doležal

Někdy na jaře roku 2002 se v ústí nad Labem rozšířilo, že v jedné opuštěné továrně jsou přechovávány ostatky německých vojáků padlých na území ČSR v druhé světové válce. Zpráva se potvrdila a lidé dostali strach, že by mohla vzniknout epidemie. České úřady se musely věcí zabývat. Nejprve na náklady ... víc ...


Kdo za to může

Bohumil Doležal

Už od sklonku roku 1989 naši veřejnost znepokojuje jakási mučivá nevědomost o tom, co vlastně stálo za listopadovým převratem. Následující řádky, příspěvek k letošnímu výročí, jsou víceméně spekulace. Pokud je někdo kvalifikovaně vyvrátí, dostaneme se zase o kousek dál a budu spokojen. Hned po listopadu 1989 se objevily spiklenecké teorie. ... víc ...


Komunismus nám nehrozí

Bohumil Doležal

České „vyrovnáváni se s komunismem“ trvá už sedmnáct let a má čím dál tím víc hysterický charakter. Teď jde v podstatě o spor mezi středopravou a „levou“ částí politického spektra. Napravo je často cítit přesvědčení, že to bylo úplně to nejstrašnější, co nás mohlo potkat, nalevo, že „komunismus“ měl i ... víc ...


Mocenské nástroje totalitních režimů

Bohumil Doležal

Téma, k němuž se tu mám vyjádřit, zní: systémy ovládání v překonaných totalitních státních systémech, jak jsou prezentovány v (dnešních) médiích. Hlavní otázky přitom jsou: kritika institucí, které tuto problematiku zpracovávají, a to, nakolik sami novináři sbírají materiál a zveřejňují zajímavé informace. Především považuji za nutné blíže vymezit pro účely ... víc ...


Na Teherán!

Bohumil Doležal

Miloš Zeman se před časem rozhodl, že opustí politiku, odebere se na venkov, kde bude meditovat, číst zajímavé knížky a podnikat vycházky do přírody. Velmi tím prospěl své vlasti. Problém, je jen v tom, že občas dostane roupy, vystrčí svůj nos z vysočinských hvozdů a zaboří ho do politických problémů. ... víc ...


Potíže zábavné, leč přechodné

Bohumil Doležal

V právě zveřejněné výroční zprávě BIS si lze přečíst mj. zmínku o setkání ruského špióna s šéfem významné české instituce zabývající se jadernou, chemickou a biologickou ochranou. Mladé frontě Dnes se podařilo zjistit podrobnosti. Ředitele zmíněného ústavu pozval na večeři ruský diplomat s dvojím úvazkem, jak je to na Rusi ... víc ...


Udávat se nemá

Bohumil Doležal

Způsob, jak se po listopadu 1989 uvažovalo o „stínech minulosti“, velmi pěkně vystihla jedna Jiránkova karikatura. Na obrázku hovoří manžel s manželkou a ustaraně jí říká: „Co teď bude s těma chudákama ubohejma, co nám zničili život.“ Uvažování o agentech a agentství se velmi často pohybovalo v těchto dimenzích. Dobrat ... víc ...


Vzpomínka na Petru Kelly

Bohumil Doležal

Iniciativa „Ne základnám“ podává stížnost Radě ČT na zpravodajství ČT. Bylo v něm naznačeno, že na základě údajů, které má k dispozici BIS a Vojenské zpravodajství, existuje podezření, že ruská špionáž financuje či jinak podporuje české odpůrce radaru. Zpravodajské služby se k věci pochopitelně vyjadřovat nemohou. Vypadá to, že se ... víc ...


Vraťte Baťovi čest. A cvičky...

Štěpán Filípek

Někomu při výročí událostí 17. listopadu v uších zvonily klíče, jinému hlas Jaroslava Hutky, jenž se svým písňovým knokautem pokusil složit k zemi Jaromíra Nohavicu. A do toho dolehla ozvěna ještě starších časů, které dodnes také vzbuzují pochybnosti o síle spravedlnosti a nepohodlném účtování s minulostí. Jako kdyby se zdáli ... víc ...


Dějiny se píší tak, abychom vypadali hezky

Jaroslav Formánek

S historikem Marcem Ferrem o zkreslování historie, kouzlu SSSR a zoufalých Češích. Prázdným salonkem Francouzského institutu pomalu přichází menší a na první pohled unavený muž. Do Prahy přijel přednášet, za sebou má několik besed i prezentaci českého překladu své poslední knihy. Sotva však Marc Ferro (83) zasedne k jednacímu stolu, ... víc ...


Co se právě děje ve Švýcarsku

Luděk Frýbort

Sledujme švýcarského občana na jeho cestě. Jde po ní první, takže vzbuzuje údiv a rozpaky; budeme ho ale muset následovat i my ostatní, nechceme-li, aby se naše civilizace rozplynula v rozvratu. Už několikrát jsem vyslovil své uznání švýcarské demokracii, jediné na celém světě, která plným právem nosí ten titul. Co ... víc ...


Dědečkovo koště aneb Jak na netvora

Luděk Frýbort

Není-li v selhavším systému skutečné opozice, musí ji nahradit veřejnost. Když se vůz nehne z místa, nepomůže měnit jednu chromou kobylu za druhou, nýbrž je třeba přivést jiné spřežení. Můj dědeček, dejž mu pámbu věčnou slávu, byl ročník 1870 a pamatoval počátky dělnického hnutí v zemích českých. Ba nejenže pamatoval; ... víc ...


Dodatečná poznámka k pražskému křišťálu

Luděk Frýbort

Uplynulo už pár týdnů od těch křišťálových kraválů a já se ještě pořád v novinách dočítám jejich hodnocení, nesoucí se vesměs onou věčnou otázkou - co s tím teď dál. Nejmoudřejší z nich přinesl, aspoň dle mého soudu, pan Karel Steigerwald 12. listopadu v listu Dnes. Vyznělo mu značně pesimisticky: ... víc ...


K jedné anketě: Není se čemu divit, Češi

Luděk Frýbort

Na kořistech a lúpežích životóv netraťte... (z husitského chorálu) Oni tenkrát naši předkové měli na mysli život věčný, o který nestojí za to přijít kvůli nějakým kořistem a lúpežím, ale s určitou obměnou bychom si mohli tu husitskou píseň zapět i v těchto bezbožnických časech. Dočítám se totiž o jistém ... víc ...


Koho blahořečit aneb Panu Hekrdlovi do památníčku

Luděk Frýbort

Nejsem náruživým čtenářem listu Právo, ale komentáře pana Hekrdly mám rád. Někdy se mezi nimi najde perla vhodná k vytesání do žuly. Jako například tuhle koncem října, když ... ale posuďte sami: Vatikán se prostřednictvím kardinála José Saraiva Martinse odvážil blahořečit, považte, hned 498 mučedníků a mučednic naráz, samé španělské ... víc ...


Na okraj jednoho dopisu

Luděk Frýbort

Kdyby pravé a levé extremistické bandy tak živelně nepotřebovaly někým opovrhovat, mohly by se vzít za ruce a zatančit si společný antiizraelsko-antiamerický valčík. Jedno je jisté: zajde-li jednou Západ, zajde na vlastní pokrytectví. Na svou odporu netrpící ideologii politické korektnosti, již málokdo bere vážně, ale všichni dělají, jako by brali. ... víc ...


O národních zájmech a kostlivcích

Luděk Frýbort

Národní zájem, potvora, se vyšumět nedá. Když už si myslíš, že povadl a není jej více, vybublá odněkud z prachu dějin a páchne se zvýšenou intenzitou dál. Já vám povím, je to strašná věc, tyhlety národní zájmy. Sám Satanáš je naložil určitým nebohým národům na hřbet, a ony se pod ... víc ...


O užitečnosti nůžek a dvojím pojetí prognostiky

Luděk Frýbort

Odmítání kritiky ne proto, že nemá k předmětu sporu co říci, ale že se rouhá imperativně hlásanému ideálu, je startem velice neblahého vývoje. Prognostika je dost ošidné řemeslo. V každém svém počinu je odsouzena k omylu, jde jen o to, k jak velkému. Prognostik pracuje se skutečnostmi; a jakákoli skutečnost ... víc ...


Ó zazni, písni vznešená

Luděk Frýbort

Zazni, ó písni, o tom, jak jsem se před třiceti lety strašlivě po..., nechutno líčiti co, a to v přímé souvislosti s Velkou říjnovou revolucí, jejíž devadesáté výročí si proletariát všech zemí v těchto dnech slavně připomíná. Vracel jsem se právě z cesty po Japonsku (abych předešel podezření z nějakých ... víc ...


Poslední možnost: volit beznadějné?

Luděk Frýbort

Nad oběma nejsilnějšími partajemi je možno nejpozději od vypuzení šťouravého pana Kubiceho udělat kříž; kdo od nich čeká nějakou obrodu českého politického života, blázen jest. Abych tak pravdu děl, trochu se divím panu profesoru Švejnarovi, že je žádostiv trůnu prezidentského. Jak z něj chce vládnout? Čeho dosáhnout? A především: jak ... víc ...


Rozjímání nad digitální televizí

Luděk Frýbort

Stalo se poslední dobou v zemích českých oblíbeným tématem novinových článků zavedení digitální televize. Jak tak sleduji jejich podtón, jsou cítit nejistotou, ba jakýmisi obavami: co se, probůh, zase hrne na naši nebohou hlavu? Proč nám nenechají naši starou, osvědčenou televizi? Bude ta digitální ještě ke koukání? Nechtějí nás páni ... víc ...


Silně pijí krev baltské národy vládci Putinovi

Luděk Frýbort

Místo aby, jako dejme tomu Jakuti nebo Mordvíni, sály svůj díl velmocenské slávy z prsu matičky Rusi, odtrhly se od něj a poskakují si po svém, ba i s jejími protivníky se buntoší, což, uznejte, nemůže nerozhněvat panovníka hrdé říše. Příčin k hněvu má dost: tak například nevděční Baltové zapomínají, ... víc ...


Velká říjnová cena trapnosti

Luděk Frýbort

Jsouť Čechové národ slavný. Co celosvětově uznávaných géniů již vzešlo z půdy jejich vlasti! Ledaže... Ale začnu raději od poslední novinky, jak s ní přispěchal veškeren tisk dne desátého října: Nobelovu cenu v oboru fyziky získal našinec! Rodák z Plzně! Ledaže ... ano, je tu jakési ledaže, pro něž oslavný ... víc ...


Trní a růže demokracie

Alexandre Gajdamacký

V Gruzii to vypadalo s demokratickým vývojem slibně, události posledních týdnů ale vyrazily spojencům v Evropě i Spojených státech dech. Nadějný prezident Saakašvili náhle jedná jako tradiční vůdce, jemuž není cizí ani násilí. Bylo by Gruzii lépe bez něj? Ticho a dusný klid. Tohle po nedávných šestidenních demonstracích zažívá gruzínská ... víc ...


Vdova po hrdinovi získá po 40 letech důchod

Jan Gazdík

Rodině utýraného letce Britského královského vojenského letectva (RAF) a válečného hrdiny Josefa Brykse se čtyřicet let po jeho smrti dostává částečného zadostiučinění. Bryks zemřel v komunistickém lágru v roce 1957 na následky dlouhodobého strádání. Jeho britské manželce Trudie však komunistický režim odmítal platit vdovský důchod a nic se na tom ... víc ...


Pecinův boj

Jana Havligerová

Vybrat si nudnější zábavu než sledování akcí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je docela těžké. Cesta změtí zpráv, kdo jakou dostal pokutu, kam se odvolal, proč ji nechce platit a jak to nakonec dopadlo, vyžaduje sloní trpělivost. Výsledky týmu úředníků, který dohlíží na nejmocnější hráče ekonomiky, se ale týkají ... víc ...


Nevědomost je požehnání

Ross Hedvíček

Včera jsme byli na návštěvě u jedněch emigrantů z Kanady, co přes zimu táboří v Sarasote. Příjemní lidé, ale velmi kanadsky nevědomí. Manžel například téměř odmítal uvěřit smutným historickým skutečnostem z mých nedávných článků, jako například, že se čeští Mengeleové podíleli na pokusech a mučení amerických zajatců během války v ... víc ...


Oh, to je tak české

Ross Hedvíček

Upozorňuji čtenáře, že následující text není pro útlocitné. Jste-li tedy útlocitní, přestaňte okamžitě číst. Teď hned! Dostalo se mi do rukou oznámení z Vysoké školy ekonomické s razítkem Vysoká škola ekonomická v Praze, Správa areálu Jižní město, Ekonomická 957, 148 00 Praha 4, podepsané: Chládek Vlastimil, vedoucí správy areálu VSE ... víc ...


Einsteinův „obyčejný násobilkář“

František Houdek

V roce 1953 Albert Einstein v jednom z rozhovorů pro tisk řekl, že pokud vůbec někdo vypočítá jeho rovnice sjednoceného fyzikálního pole, bude to profesor Václav Hlavatý. V té době tento český matematik patřil ve svém oboru k absolutní světové špičce. A ještě k tomu stihl založit Společnost pro vědy ... víc ...


Jak přečíst Čecha

Anneke Hudalla

Jeden z mých nejoblíbenějších koníčků je pátrání po zmařených životních šancích. Kde bych dnes asi byla, kdybych po maturitě dostala tu práci jako au-pair ve Francii? Nebo neměla jsem přece jen studovat teologii? Jistě, tyhle problémy jsou spíše jen zábavou. Stejně už se nedá nic z toho dohnat. Otázka, která ... víc ...


Nebýt doma jako na Mallorce

Anneke Hudalla

A je to tu zas: Evropský parlament listoval Benešovými dekrety. Co by muselo přijít, aby byl klid? „Budu tam a už se na to těším.“ Jan Zahradil (ODS) rozhodně nepatří k těm, kteří se konfliktů bojí. Naopak. Už několik let tento politik hájí české národní zájmy přímo tam, kde jsou ... víc ...


Kdo bude prezidentem?

Štěpán Húsek

Jde-li jenom o křestní jméno, je výběr velký a mohlo by to být relativně snadné. Některá jména však „bodují" více, jiná méně. Třeba Antonínové a Václavové byli prezidenty od založení republiky dvakrát. S přihlédnutím k historii zaujímá Václav absolutní českou špičku. Nemusíme se divit, je to jméno patrona země. Tomáš, ... víc ...


Bílá hora

Franz Chocholatý-Gröger

Historikové vycházející z husitsko-národoveckých, liberálních či socialistických tradic nás nutí chápat Bílou Horu jako porážku protestantského češství a vítězství katolického němectví. Proč je tedy mezi českými pány tolik německých jmen? Po celé 16. století husitští Češi přestali být pro evangelické Němce nepřáteli, v řadě německých zemí zvítězila Lutherova reformace. Praha ... víc ...


Zakopaný pes

Pavel Jacko

Je krátce po australských volbách a tudíž čas se na tu katastrofu kriticky podívat. Koalice Liberální a Národní strany prohrála federální volby a diskutuje se proč. Politickovědečtí odborníci nabrali druhý dech a v tasmánských lesích po nich zůstane pěkná paseka - toho papíru, co na jejich psaní padne! Rozhodl jsem ... víc ...


Monopoly jsou zmetci

Martin Komárek

Na samoobsluze (dnes se říká cizí řečí supermarket) visí hrdá cedule: „Vážený zákazníku, vzhledem k tomu, že jsme minulý týden prodali méně rohlíků než obvykle, jsme nuceni je tento týden o deset procent zdražit. Děkujeme, že užíváte našich služeb.“ Slušný milý zákazník si zaťuká na čelo, neslušný zamumlá něco o ... víc ...


Přešlap

Martin Komárek

Z mnoha úhlů je připomínáno masarykovské výročí. Osoba prvního československého prezidenta je vyzdvihována skoro jako za časů mé školní docházky osoba Leninova – Masaryk teď víc než dřív „žije“a „bude žít“. Při vší úctě k Masarykově osobní statečnosti, obrovské vůli a životnímu výkonu je však třeba poznamenat: myslitel to byl ... víc ...


Smrt Jana Masaryka

Pavel Kosatík

To hlavní, co předurčilo všechna pozdější vyšetřování smrti Jana Masaryka, se stalo vlastně hned 10. března 1948 ráno, v prvních pár hodinách po objevení těla. Představme si atmosféru, v jaké tehdejší společnost žila: bylo tři týdny po únorovém komunistickém převratu, skoro nic v zemi nebylo na svých místech, zdaleka ne ... víc ...


Úseky polojasna (Část 3)

Jiří Loewy

Přetisk na pokračování se svolením paní Dany Loewy a Tomáše Zahradníčka. Jiří Loewy: Úseky polojasna. Vzpomínky Jiřího Loewyho, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, ISBN 80-7106-734-2 STRÁŽ SEVERU (1945-48) Měl jste nějaké konkrétní plány do budoucna? Ale ano. Kdykoli jsem na sklonku války přešel kolem klasického gymnázia v tehdejší Dvořákově ulici, ... víc ...


Více článků