Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2003


Užiteční idioti

Ross Hedvíček

Přiznávám sebekriticky, že byly doby, kdy i já jsem věděl prd. A tak jsem v polovině šedesátých let, a nakonec i v tom osmašedesátém, chodil okolo knihkupectví pana Trpíka a žasl, kolik amerických či anglosaských autorů je za výkladem jeho obchodu. Norman Mailer, William Styron, Upton Sinclair, Lillian Hellmanová i detektivky - Dashiell Hammett! A gramofonové desky! Pete Seeger, Paul Robeson, Kris Kristofferson, Joan Baez, Harry Belafonte! Úplně jsem si lebedil, jaký mám přístup k americké kultuře. To, že by mne snad někdo krmil předžvýkanou růžovou stravou z mensy antiamerických ideologů tehdejších studentských hnutí vedoucích k hnití, mne vůbec nenapadlo a za ostnatými dráty a strážními věžemi komunofašistickeho koncentráku zvaného ČSSR ani napadnout nemohlo. Proč?

Všichni výše uvedení si zasloužili vydání svých výtvorů v komunistických vlastním zaslepeným propagováním komunismu a s tím spojeným antiamerikanismem. Ve Spojených státech je pojem "intelektuál" synonymem slova "levičák". To byl hlavní důvod - o míru umění tam ani nešlo. A že jste nic takového neslyšeli? Tak poslouchejte.

Pete Seeger, údajný folkový zpěvák, byl ve skutečnosti stalinista jako řemen! Mezi 1939 až 1941, kdy Stalin s Hitlerem byli spojenci, tak zpíval o míru, když nacisté zaútočili na SSSR, okamžitě začal pět ve prospěch války a otevření "druhé fronty" - přesně, jak požadoval Stalin. Seeger zpíval ódy na Stalina, i na Ho Či Mina - hlavně, aby to bylo proti Americe (1). Pete Seeger byl takový zpívající Vasil Biľak.

Paul Robeson, černošský zpěvák, byl tak zažraný komunista, že v roce 1948 prohlásil, že pokud by vznikla válka mezi USA a SSSR, tak by američtí "negroes" nebojovali za Spojené státy. V této souvislosti Sugar Ray Robinson, černošský boxerský šampión poznamenal, že kdyby Robesona potkal, že ho praští do nosu ("I'd punch him in the nose!"). Robeson byl během jednoho že svých mnoha dlouhodobých pobytů v SSSR svědkem Stalinova mučení ruských židů (šlo o Robesonova přítele, básníka Itzhaka Feffera, který vzápětí nato navždy zmizel v Gulagu), ale přesto po návratu do USA prohlašoval, že zprávy o Stalinových zvěrstvech a Gulagu jsou jen "zlomyslně pomluvy" (2).

Kris Kristofferson se fanaticky angažoval ve všech možných demonstracích "za odzbrojení," což znamená, za odzbrojení a oslabení USA a za konečné vítězství SSSR - od osmašedesátého přes rakety plochou dráhou letu až po vyhrávání Danielu Ortegovi, středoamerickému mini-Stalinovi z Nicaraguy. Bývalá manželka Micka Jaggera, Bianca Jagger, šla ve svém nadšení pro komunismus ve své rodné zemi tak daleko, že nicaragujský komunistický ministr vnitra Tomas Borge spával v její posteli aspoň třikrát týdně (1). Ano, Bianca byla vždy přítomna a starala se o ministrovo rozptýlení. Škoda, že Bianca neuměla zpívat, určitě by v měla v ČSSR vydáno víc elpíček než Helenka Vondráčková!

Joan Baez, pacifistka s prázdnou hlavou, si udělala jméno svým vytrvalým a mnohaletým protestováním proti válce ve Vietnamu. A když po skončení války zjistila, že statisíce Vietnamců prchají z Vietnamu na lodích (boat people) a radši jsou ochotni zemřít, než by se vrátili zpátky do komunistické země, že další statisíce jsou zatýkány a vězněny ve "vzdělávacích táborech" (re-education camps) bambusového gulagu, byla natolik pobouřena, že uveřejnila ve všech hlavních amerických novinách "Open Letter to The Socialist Republic of Vietnam" - kde upozorňovala na ono utrpení miliónů. Ale nebyla by to komunistka Baez, kdyby vinu za to, že komunisti zavírají lidi do koncentráků, nedávala Spojeným státům. Užiteční idioti, když už nevědí kudy kam, tak ze všeho obviní Spojené státy.

Harry Belafonte, další dutohlavý komunista, protestoval proti čemukoliv co prezident Reagan řekl. Udělal skutečnou díru do světa svým nedávným rasistickým prohlášením o Condoleeze Riceové a Colinu Powellovi, že jejich hlavním hříchem je, že nejsou komunisté a nebo aspoň Demokrati (3).

Norman Mailer, přítel Václava Havla (nemá to ten Havel nějaké podezřelé kamarády?), úplně slintal nadšením, když vítal Fidela Castra v New Yorku: "Přijel jako Zapata na bílém koni!" zalykal se nadšením Mailer (4). Castro ve skutečnosti přijel v hnusném černém ZILu z amabasády SSSR (jeden z mých přátel to nazývá "hambasáda CCCP"). Mailer pociťuje "revulsion" z "kulturní a estetické represe," která podle něj vládne v USA. Škoda, že ten trouba Mailer nepřijel do některé ze zemí východního bloku společně s dalším takovým idiotem Dean Reedem. Třeba by tam Mailerovi onu kýženou svobodu vysvětlili, tak jako to v NDR vysvětlili Reedovi.

William Styron byl také tak nadšen komunistickou revoluci v Nicaragui, že společně s Grahamem Greenem (další v ČSSR publikovaný autor) napsal "otevřený dopis americkému lidu", žádající, aby USA neničily "skromné, ale významné úspěchy" komunistického puče ve Střední Americe (5).

Upton Sinclair napsal, že věřil, že všechna přiznání obviněných (a popravených) ve stalinských procesech byla naprosto pravdivá (4). Úplný idiot. Podobný názor měl další další stalinistický idiot George Bernard Shaw, když napsal: "We cannot afford to give ourselves moral airs when our most enterprising neighbour, the Soviet Union, humanely and judiciously liquidates a handful of exploiters and speculators to make thé world safe for honest men."

Autorka divadelních her Lillian Hellmanová a její druh, spisovatel detektivních příběhů Dashiell Hammett určitě netušili, že jednou budou publikování v ČSSR. Jejich zuřivá obrana komunismu se dostala až do stavu, kdy nedostatečné rudé spolu-liberály obviňovali v časopise Nation z antikomunismu. To udělalo na vydavatele v komunistické ČSSR dostatečný dojem. Soudruzi si musí pomáhat - dělají to v ČR ostatně dodnes.

No, můžete říct - to bylo kdysi! Myslíte si snad, že je to dnes lepší? Při diskusích na internetu mi předvedl jeden vysokoškolsky učitel z Olomouce, jak mnoho toho ví o Americe tím, že poukazoval na osobu jménem Michael Moore. Michael Moore je levicový prosťáček, který den po teroristickém útoku na New York zalitoval, že teroristé zabili lidi právě v New Yorku, protože ti volili v prezidentských volbách proti Bushovi. Moore je natolik pomatený levicový trouba, že by s ním nemohl soutěžit ani David Pěcha z Nového Bruntálska. A to prosím dostal i Oscara za úplně vylhaný dokumentární film - Leni Riefenstahlová by na něj určitě byla hrdá!

Je to něco podobného jako když další dávný levicový idiot, taktéž novinář (někdy nechápu, proč každý levicový trouba cítí nutnost se považovat za novináře?), Lincoln Steffens, napsal po návratu, že SSSR: "I have seen the future and it works." (Viděl jsem budoucnost a ono to funguje.) (8).

V případě běžných zpráv, třeba ČTK, si můžete být jisti, že zpráva je převzata z nějakého výrazně levicového zdroje, jako třeba z New York Times, aby byla dostatečně pokřivená doleva a chvályhodné protiamerická. Tuhle praxi provozují v Česku i internetové média, jako třeba Britské listy, jejichž redaktor Štěpán Kotrba mi sdělil e-mailem, že byl členem komunistické strany a nestydí se za to, které přebírají komentáře a zprávy téměř výhradně z levicového britského Independentu a Guardianu.

Takže co se vlastně změnilo tam u vás v české kotlině?

A lidí to dál žerou i s navijákem...

Zdroje:

a) Mona Charen - "Useful Idiots - How Liberals Got It Wrong in the Cold War and Still Blame America First", Regnery, Washington DC, 2003

1) Ronald Radosh - "Truths and Excuses", New Republic, January 3, 2000

2) David Horowitz, Radical Son, The Free Press, NY, 1997, strany 73-74

3) Here's what Belafonte said: "In the days of slavery, there were those slaves who lived on the plantation and there were those slaves that lived in thé house. You got the privilege of living in the house if you served the master." He added: "Colin Powell's permitted to come into the house of the master. When Colin Powell dares to suggest something other than what the master wants to hear, he will be turned back out to pasture."

4) Paul Hollander, Political Pilgrims: Western Intellectuals In Search of the Good Society - NY, Transaction Publishing, 1998, strana 236

5) Paul Hollander, The Survival of the Adversary Culture, strana 199

6) New Republic, October 8, 2001, strana 10

7) http://www.hardylaw.net/Truth_About_Bowling.html

8) Richard Pipes, Communism: A History, Modern Library, NY, 2001 - Steffens napsal svůj slavný výrok ve vlaku, když cestoval přes Švédsko do SSSR, tedy předtím, než vůbec kdy vstoupil na území SSSR.

(www.AAAWebPages.cz)



Zpátky