Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2004


Návrat Hitlera a nacistů

Emanuel Mandler

Jak se ani jinak nedalo čekat, napětí mezi českými národovci a sudetskými Němci se neustále zvyšuje, zejména v jižních Čechách a v Rakousku.V době, kdy píši tyto řádky, je v Česku povyk kolem nepříliš vydařeného nápadu označit v německém atlasu severní pohraničí České republiky názvem Sudety. Nemenší povyk způsobil stejně nevydařený český požadavek, aby nápis v Linci oznamující konec cesty vyhnaných Němců v roce 1945 byl doprovozen nápisem, že kamenné hrazení mostu poblíž vzniklo mimo jiné prací heftlinků z koncentračního tábora Buchenwald.

Napětí tedy vzrůstá a při neústupnosti české strany se ani nic jiného nedalo čekat. O tom jsem psal mnohokrát a nemá smyslu teď to tu opakovat. Za pozornost však stojí způsob, jímž česká média (konkrétně televize) referují o vzrůstající nenávisti.

Je to rozšířená metoda právě uvedených lineckých kamenů. Vše, co připomíná utrpení německých vyhnanců z Čech se uvádí v souvislost s nacisty a Hitlerem. Žasl jsem, když jsem v televizi ve zprávě o požadavku přidat další nápis (o Buchenwaldu) k existujícímu nápisu o vyhnání Němců viděl nejprve špacírovat nacistické bojůvky a do toho se neustále prolínal obraz hajlujícího Hitlera. Je zřejmé, oč jde.

Jde o zdůraznění "historické kauzality", kterou si vymysleli čeští nacionalisté a která zdůrazňuje, že vyhnání Němců bylo neodmyslitelným důsledkem Hitlerovy politiky. A tak lidé, kteří se k takové propagandě propůjčují, zatěžují svou duši hříchem nespravedlivé kolektivní nenávisti. Tři čtvrtiny diváků a čtenářů znají z válečného a poválečného vývoje jen to, co se dověděli z učebnic a z podobných pořadů, jaké teď brojí proti vyhnaným Němcům. Do jejich myslí proudí z obrazovek nenávist.

Je to nenávist proti sudetským Němcům. Ale právě jen u sudetských Němců se nenávist zastavit nedá, rozlévá se po celé společnosti a způsobuje potíže, jejichž příčiny nám zůstávají skryté. Nestačila nenávist za druhé světové války, po válce a za komunistického režimu? Přispěla k tomu, že už dnes je to v naší politice a vůbec ve veřejném životě špatné dost. A proč je třeba přilévat oleje do ohně? Proč hloupý nápad postavit v krumlovském hotelu Benešovu bustu s protiněmeckým nápisem, musí podpořit sám prezident republiky?

Je takřka nepochybné, že nenávist roste i na druhé, sudetské straně. Nemůžeme, nesmíme ji chválit. Ale můžeme pochopit, že je oprávněnější než nenávist naše. Oni byli obráni o všechen majetek, oni byli vyhnáni z domova, mnozí jejich příbuzní a známí při tom přišli o život. Můžeme i pochopit, proč o architektu vyhnání, dr. Edvardu Benešovi, hovoří mnozí sudetští Němci stejným hlasem jako o Hitlerovi. Ale ten, kdo je soudný, musí se postavit proti tomu, aby byly Edvard Beneš srovnáván s Adolfem Hitlerem.

Byli jen dva velcí totalitní diktátoři v Evropě 20. století, Hitler a Stalin, jen oni mají na svědomí miliony lidí. Nikoho jiného z Evropy 20. století s nimi nelze srovnávat. Jak Češi, tak Němci by měli chápat "své" osobnosti ve 20. století i osobnosti druhé strany pokud možno věcně a snažit se vystříhat nenávisti.



Zpátky