Říjen 2004

Jak vychladla česká stopa k 11. září

Jindřich Šídlo, Jaroslav Kmenta

Neuvěřitelná záměna dvou Muham(m)adů Attů v Praze zmátla pravděpodobně tajné služby celého světa. Muhamad Atta, vůdce teroristů z 11. září 2001, navštívil Prahu prokazatelně pouze dvakrát: poprvé v roce 1994 a podruhé v roce 2000. A právě zmatky kolem jeho druhé cesty se vyjasňují až teď.

Téměř tři roky bylo spojení české metropole s přípravou teroristických útoků z 11. září 2001 hitem tuzemských a světových médií. Teď to však vypadá, že celý příběh plný neověřitelných zpráv, nevysvětlených záhad a zřejmě i záměrně vypouštěných dezinformací končí. Některé otázky patrně navždy zůstanou nezodpovězeny, nicméně s vysokou mírou pravděpodobnosti se dá říci: "česká stopa", spojující atentátníky s režimem Saddáma Husajna, se ukázala jako mylná. Důležitou roli přitom zřejmě hrála jen těžko uvěřitelná záměna dvou mužů s téměř stejným jménem, které si po 11. září zapamatoval celý svět: Muhamad Atta.

Kdo byl v Ruzyni?

"Neexistuje důkaz, že Atta navštívil v dubnu 2001 Českou republiku," stojí v závěrečné zprávě americké Komise 11. září. Krátce po útocích na New York a Washington předaly české tajné služby americkým kolegům velmi závažnou informaci: vůdce leteckých teroristů Muhamad Atta se 8. dubna 2001, tedy půl roku před útokem, sešel v Praze s příslušníkem irácké tajné služby Ahmedem Ibrahímem Al Aním, který tu pod diplomatickým krytím působil na irácké ambasádě. (Al Aní byl ještě v dubnu 2001 z Česka vyhoštěn kvůli svému "nadstandardnímu zájmu" o budovu Rádia Svobodná Evropa). Pro americké tajné služby měla tahle informace mimořádnou cenu: byla totiž jediným dostupným "důkazem", který atentátníky spojoval s bagdádským režimem. O tom, jak vznikla tahle chybná informace, nad jejíž pravdivosti se pochybnosti vznášely už na podzim 2001, bude ještě řeč.

Zdá se však, že by asi nevzbudila takovou pozornost, nebýt údajně dvou jiných podezřelých Attových návštěv Prahy, které se měly odehrát o rok dřív: na jaře 2000. Téměř tři roky byla totiž za bernou minci považována následující legenda. Atta se v Praze objevil dvakrát během pouhých pár dní v květnu a červnu 2000. Poprvé měl přiletět 31. května z Frankfurtu na ruzyňské letiště. Ale tam strávil pouhých šest hodin v tranzitním prostoru: neměl totiž ještě platné vízum, které mu mělo začít platit až od 1. června. Muhamad Atta se proto do Prahy vrátil už 2. června 2000. Přijel autobusem z Kolína nad Rýnem. V Praze strávil 36 hodin zahalených tajemstvím a 3. června odletěl přímou linkou ČSA z Prahy do New Yorku.

Tajné služby přitom hledaly odpověď na logickou otázku: proč Muhamad Atta letěl do Prahy, když musel vědět, že vůbec neopustí tranzitní prostor (navíc ve chvíli, kdy jeho vízum mělo začít platit už za pár desítek hodin)? Jedno vysvětlení se samo nabízelo: Atta měl zřejmě na Ruzyni neodkladnou a důležitou schůzku.

Nedělní vydání respektovaného amerického deníku Chicago Tribune však přineslo s odvoláním na dokumenty německých bezpečnostních složek zcela odlišnou teorii: Muhamad Atta, který přiletěl 30. května do Prahy linkou z Frankfurtu (kam přicestoval ze saúdskoarabské Džiby), je ve skutečnosti pakistánský obchodník, který s egyptským teroristou nemá nic společného. Kromě jména.

Jak se píše vaše jméno?

Ani jméno nesedí zcela přesně: pákistánský obchodník si totiž své křestní jméno "Muhammad" píše se dvěma "m" uprostřed. Terorista Atta pouze s jedním. Němečtí vyšetřovatelé na to hned zpočátku upozorňovali, chyba se jim však nezdála příliš závažná: aerolinky prý totiž podobné překlepy dělávají, zvlášť když pasažéři platí stejně jako "pákistánský" Atta - letenku v hotovosti.

Co dělal pákistánský obchodník těch několik hodin na pražském letišti, se už patrně nikdy nepodaří zjistit: bezpečnostní kamery totiž jeho pohyb nezaznamenaly. Jednou provždy už také patrně zůstanou nejasné okolnosti pražské návštěvy "pravého" teroristy Atty. O jeho pobytu je známo pouze tolik: 2. června nad ránem dorazil na autobusový terminál na Florenci. Pak ho ještě zachytily bezpečnostní kamery v herně Happy Day nedaleko terminálu. Co dělal, s kým se sešel a kde v Praze spal noc na 3. června, kdy odletěl do New Yorku, se neví. Jisté je jen to, že se neubytoval v žádném hotelu či penzionu. A je nepravděpodobné, že by tak učinil pod cizím jménem. Celou pražskou anabázi totiž absolvoval na své pravé doklady.

A jsou tu i další otázky, upozorňuje Chicago Tribune. Třeba: proč vlastně Atta cestoval do USA složitě přes Prahu, když jen z Německa létá do Severní Ameriky denně kolem šedesáti spojů? Možnou odpověď už před dvěma lety nabídl ve své zprávě generální inspektor ministerstva spravedlnosti USA Glenn A. Fine: Atta chtěl prostě ušetřit za letenku, která z Prahy stála třikrát méně než z Frankfurtu.

Věděli jsme to. A neřekli

O tom, že by za údajnou Attovou návštěvou ruzyňského letiště v květnu 2000 mohla být jen těžko uvěřitelná zájmena dvou Attů, se začalo mluvit už v prosinci 2001, kdy to podle The Chicago Tribune také poprvé připustila CIA. K podobné verzi se ve stejnou dobu přiblížila MF DNES, která 14. prosince 2001 poprvé napsala o Attově pákistánském jmenovci. Přesto se tehdy v textu tvrdí, že Atta byl v roce 2000 v Praze skutečně dvakrát, z toho jednou na letišti. Přispěla k tomu tehdy totiž věta policejního prezidenta Jiřího Koláře: "Máme zadokumentované pouze dvě návštěvy." Ale Kolář už nedodal, že ta první se odehrála už v prosinci 1994, kdy Atta Prahu navštívil coby obyčejný student z Hamburku. Zda byl Atta už tehdy stoupencem Al-Kajdy, není známo, a tento jeho pražský výlet nemá s událostmi 11. září nic společného.

Teorie o pobytu teroristy Atty v ruzyňském tranzitu a následné cestě autobusem tak žila další téměř tři roky vlastním životem a české úřady neudělaly nic pro to, aby ji oficiálně vyvrátily. Proč?

"Ta informace se prověřovala. Potvrdilo se, že jde o shodu jmen. To je vše, co si pamatuji," říká bývalý šéf kontrarozvědky BIS Jiří Růžek. "Samozřejmě ale, že jsme tu informaci nezakrývali před vládou." A obdobně neurčitý je i tehdejší ředitel rozvědky ÚZSI a dnešní ministr vnitra František Bublan. "Informaci o jiném Attovi jsme tehdy získali a samozřejmě se to prověřovalo. S tou informací se pracovalo od samého začátku," říká Bublan. A tehdejší ministr vnitra a dnešní premiér Stanislav Gross, který Attův pobyt na pražském letišti po útocích několikrát potvrzoval, dnes odpovídá stručně: "Vycházeli jsme z informací BIS."

Záměna tváří

Muhamad Atta tedy s největší pravděpodobností v Ruzyni v květnu 2000 vůbec nebyl. Při pohledu na již známou a v úvodu tohoto textu zmíněnou pražskou "schůzku" Atty s iráckým špionem v dubnu 2001 to snad už ani nepřekvapí. Expremiér Miloš Zeman, Stanislav Gross, šéfové tajných služeb, ti všichni přitom krátce po 11. září suverénně tvrdili: Atta se s Al-Aním v Praze jistojistě sešel. Zeman dokonce v CNN přidal historku, že spolu plánovali útok na pražské sídlo Rádia Svobodná Evropa. Ale byla to blamáž: jen tentokrát nešlo o záměnu jmen, ale tváří.

České tajné služby musely přiznat, že o této schůzce neexistují žádné záznamy. Šlo pouze o tvrzení jednoho agenta: prý v Praze viděl Attu s Al-Aním na vlastní oči. Jenže agent se nejspíš spletl. Al-Aní se v Praze skutečně setkával s Arabem, který za ním přijížděl z Německa. Nebyl to Atta, ale Iráčan jménem Sáleh, který je prý Attovi velmi podobný. Al-Aní si od Sáleha koupil ojeté auto značky Chrysler Voyager.

(MFDNES)