Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2004


Bobřík vyčuranosti za měsíc říjen 2004

Bohumil Doležal

Doposud jsme udělovali naše nejvyšší ocenění pouze za nějaký konkrétní čin. Tentokrát naši tradici porušíme a přistoupíme k udělení eurobobříka takříkajíc za celoživotní výkon. Akrobatická cesta životem filmového režiséra Otokara Vávry budí již delší doby obdiv odborníků. Pan Vávra je jakási Štěpánka Hilgertová v disciplině „životní slalom úskalími středoevropských dějin“. Při proplouváním různými Scyllami a Charybdami posledních sedmdesáti let dokázal ještě se zručností akrobata schytávat nejrůznější medaile a ocenění (vždycky jsem obdivoval Balabána, statného podvraťáka, kterého chová moje dcera, jak dokáže suverénně zachytit tlamou letícího buřta: ale proti panu Vávrovi je pouhý břídil).

Tuto kvalitu měl zjevně na mysli i pan prezident Klaus, když se rozhodl udělit nyní slavnému režisérovi vysoké státní vyznamenání. Je zjevné, že Události (www.bohumildolezal.cz) nemohou zůstat stranou v tomto bouřlivém procesu „smiřování se s vlastní minulostí“, které si od nás žádá pan prezident Klaus. Pan Vávra je modelový případ: je smířen dokonale, vším byl rád.

Abychom doložili tuto skutečnost a zároveň prokázali oprávněnost našeho uznání, citujeme heslo pana režiséra z publikace Kdo je kdo (2002). Je třeba ocenit bezelstnou otevřenost, s níž vypsal své curriculum vitae (pokud se pamatuji, do zmíněné publikace si každý píše heslo v podstatě sám; pokud je ovšem psala jeho sekretářka, měl by ji vyhodit):

Vávra Otakar, prof. – filmový režisér a scénárista, 28. 2. 1911 Hradec Králové, ženatý (od 46).Nyní: profesor FAMU. Manž. 46-96 Helena (roz. Tetlová), 97 Jitka Němcová (viz). Děti Jiří. Rodiče Alois a Marie. ST reálka s matur., Brno, 31 a dále na čes. VŠ technické v Praze (nedokončeno). Zájmy golf. P 31 – film. Scenárista a rež. 5 krátkých filmů. 1. abstraktní Světlo proniká tmou. 36- film. režisér. 47-56 Film. stud. Barrandov (umělec. šéf tvůrčí skup., člen kol. vedení, ved. tvůrčí skup.), 57- prof. FAMU. 57-71 ved. kat. film. a televiz. Režie FAMU, 68-70 prorektor AMU, od 89 prac. důch., působí dál jako prof. Režie na FAMU. V 2001 Český lev za dlouholetý umělecký přínos. D filmy: 33 Maryša (zl. medaile na Biennale v Benátkách, autor scénáře), 37 Filosofská historie (čs. film. cena za režii). 38 Cech panen kutnohorských (zl. pohár LUCE na Biennale v Benátkách), 42 Turbína, Pohádka máje (Č. nár. cena), 48 Předtucha, Krakatit (zem. cena), 49 Němá barikáda (Čs. stát. cena), 60 První parta (zvl. Cena na MFF v Mar del Plata, 65 Zlatá reneta (1. cena Zl. mušle a 1. cena FIPRESCI na MFF v San Sebastianu, cena Zlatá hlava Palenque na 8. svět. přehl. v Acapulcu, 67 Romance pro křídlovku (Cena Trilobit, Čs. státní cena, zvl. cena 5 MFF Moskva a řada dalších), 69 2. hl. cena na MFF v Phnompenhu za film Třináctá komnata, 70 Kladivo na čarodějnice (cena fil. Krit. na MFF v Mar del Plata, Arg., Cena Finále v Plzni 90), 77 řada cen za trilogii Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy aj. Další filmy: v 50. letech trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem, dále Šťastnou cestu!, Rozina Sebranec, Nezbedný bakalář, Občan Brych, Putování Jana Amose (UNESCO v Paříži převzalo záštitu), Komediant, Oldřich a Božena, Veronika, Evropa tančila valčík, 66 Řád práce, 68 nár. umělec, 81 Řád republiky. Celk. 82 film. scénářů (v letech 31 – 89), režie 48 celovečer. hraných filmů (v letech 36-88), autor kniž. publ., např. 82 O. Vávra Zamyšlení režiséra, 86 M. V. Kratochvíl, O.Vávra: Třikrát před kamerou aj. 92 dokončil své paměti Podivný život režiséra. Vydáno knižně r. 96 v nakl. Prostor. Moje Praha – dokument 02. B J.Bartošek: Dějiny českého filmu, čas. Film a doba aj.

Z vydání 1998 ještě doplňujeme: POL 45-89 KSČ.

Poznámka: Srovnejte prosím výmluvný sled filmových děl pana režiséra (na časové ose 1938 –1983): Filosofská historie – Pohádka máje – Předtucha (blížíme se k roku 1948) – Němá barikáda – Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem (vrcholící stalinismus) – Občan Brych (stalinismus pomalu opadává) - Romance pro křídlovku – Zlatá reneta (uvolnění v šedesátých letech) – Kladivo na čarodějnice (opožděný dozvuk roku 1968, filmy se vyráběly dlouho) – Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy (vrcholící normalizace) – Putování Jana Amose (normalizace se začíná zlehounka rozkládat). A nyní seřazení cen a dalších poct na téže časové ose: Československá filmová cena (ČSR) – Česká národní cena (Protektorát Čechy a Morava) – Zemská cena (dozvuk Třetí republiky) - Čs. státní cena (stalinismus) – Řád práce (zlatý věk Antonína Novotného) – Národní umělec (uzávěrka obrodného procesu) – Řád republiky (normalizace) – Medaile za zásluhy (postkomunistická ČR).

Gratulovat v tomto případě snad ani není třeba.

(www.bohumildolezal.cz)



Zpátky