Duben 2006

Tabák, který slouží zdraví

Jaroslav Petr

Geneticky upravené rostliny se můžou stát zelenou továrnou na léky. Genetická modifikace rostliny tabáku se stane pomocnicí v boji proti bioterorismu i případnému návratu „černé smrti“. Tabák se mezi zdravotníky netěší nejlepší pověsti. Neplatí to ale pro rostliny, které sklidili vědci ve skleníku Ústavu biodesignu při Arizonské státní univerzitě, to však neplatí. Tým vedený Lucou Santim proměnil tabák v továrnu na vakcínu proti moru. Tato nemoc byla po staletí vážnou hrozbou, například v letech 1347 až 1352 připravila tzv. černá smrt o život 25 milionů Evropanů.

Lékaři doufali, že původce moru, bakterii Yersinia pestis, zprovodí ze světa antibiotiky. Ale statistiky WHO stále zaznamenají 1 000 až 4 000 případů moru ročně s průměrnou úmrtností kolem osmi procent. Při některých epidemiích ale až téměř 50 procent. Snahy lékařů tak vyšly naprázdno a v poslední době znepokojují zdravotníky obavy z morového comebacku. hlavně kmenů moru odolných k antibiotikům. Není rovněž vyloučené, že se bakterie moru dostanou do rukou teroristů. Nebezpečné jsou hlavně plicní formy moru šířící se vzduchem, Přitom účinnou hráz proti šíření moru nelze vybudovat ani očkováním, protože stávající vakcíny mají nepříznivé vedlejší účinky.

I proto američtí vědci vyrobili novou vakcínu tak, že vnesli do dědičné informace tabáku dva geny kódující bílkovinné molekuly z povrchu bakterie Yersinia pestis. Využili k tomu virus tabákové mozaiky, přirozeného škůdce tabáku. Virus byl geneticky proměněn na „trojského koně“, který rostlině neškodí, ale vnáší do její dědičné informace geny podstrčené vědci. Při tvorbě virového trojského koně využil Santiho tým technologie vyvinuté ruskými vědci působícími v biotechnologické firmě Icon Genetics v německém Halle.

Tabák si „podvržené“ geny osvojil a začal podle nich produkovat „morové“ bílkoviny. Ty chorobu nevyvolají, ale lidský organismus je vnímá jako cizorodé a mobilizuje imunitní obranu. Při skutečné nákaze by nám takto nabuzený imunitní systém zaručoval bezpečí. „Tabáková“ vakcína to prokázala při testech na morčatech. Výhodou „zelené továrny“ je i rychlost: „Od infekce rostlin virem do sklizně uplyne 10 dní. Čištění bílkovin a příprava vakcíny si vyžádá asi dva týdny,“ říká Santi.

Mor vznikl genovou výpůjčkou

Zdrojem morové nákazy jsou různé druhy hlodavců. Na člověka přenášejí bakterii Yersinia pestis blechy nasáté infikovanou zvířecí krví. Tento způsob přenosu nemá dlouhou historii. Nelze vyloučit, že je starý pouhých 1 500 roků.

Předkové dnešního původce moru patřili k poměrně neškodným mikroorganismům. Pokud je člověk snědl se znečištěnou potravou, způsobily mu nejvýše zažívací potíže. Pak si ale některá z bakterií „vypůjčila“ gen označovaný jako PLD. Podobný přenos genů je mezi mikroorganismy poměrně častý a má kromě jiného na svědomí i vznik nových kmenů odolných k antibiotikům. Bakterii Yersinia pestis genová „výpůjčka“ od základů změnila život.

S genem PLD dokázala přežívat ve střevu blech sajících krev z nakažených hlodavců, a otevřela se jí tak přímá cesta do krve dalších živočichů, i člověka. Celkem neškodný mikroorganismus se díky tomu mohl proměnit v masového zabijáka. K nákaze člověka morem stačí jediná bakterie. Bez včasné léčby účinnými antibiotiky hrozí nakaženým lidem smrt.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)