Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Říjen 2006


Dovolání

Jan Kubalčík

Ano, je to složité. Je to snad tak, že lumpovi stačí aby podal kandidaturu do parlamentu a hned od něj mají dát všichni ruce pryč? Nebo je to tak, že stát – jehož jménem jedná příslušný úředník – někoho obviní a ten má, coby nevěrohodný, rezignovat na případnou politickou ambici? Vladimír Hučín není žádný lump. To říkám za sebe. Vím jak zatím soudy rozhodly. Nevím, jak rozhodnou ty případné příští.

Nechci srovnávat Vladimíra Hučína, kandidáta Konzervativní strany do Senátu v obvodu Prostějov, např. s panem Vladimírem Železným. Nechci spekulovat, proč až nyní využila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká svého zákonného oprávnění a podala proti Vladimíru Hučínovi dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhájce Vladimíra Hučína pan Stanislav Devátý k tomu svůj názor řekl. Samozřejmě bych velmi rád slyšel jeden jediný dobrý důvod, proč paní Vesecká žádá neveřejné projednávání. Ale hlavně se chci zeptat každého jednoho čtenáře, čeho se víc obává, a proti čemu je tedy nezbytné se ostražitěji bránit. Vidím dvě rizika:

1. Jednotlivec, případný lump, který se zkouší „schovat“ v politice – patrně za imunitu.

2. Zvůle státu, která se snaží zlikvidovat „nebezpečí“, že by se čestný a respektovaný člověk dostal do vrcholné politiky a měl třeba i možnost ledaskomu nahlédnout pod prsty.

Jak si kdo z Vás odpoví, nevím. Tuším, jakou odpověď si v aktuálním konkrétním případě dají ti, kteří jsou spolu se mnou skálopevně přesvědčení o nevině Vladimíra Hučína. Prosím ale i ty, kteří o jeho nevině pochybují, krčí rameny, nebo se dokonce přiklánějí k oprávněnosti jeho postihu – aby se zamysleli. Já se totiž i v takovém případě neskonale víc bojím státu.

Stát má a musí mít moc. Tu lze vždy zneužít. Proto je třeba důsledných kontrolních mechanismů a protivah. V širším slova smyslu je takovým systémem ústava. Tento stát má velmi dobrou ústavu. Ale sebelepší dokument naplňovaný lidmi s pochybnými cíli zůstává jen cárem papíru. A to, co se již dlouhodobě děje v případu Vladimíra Hučína, nelze označit jinak, než za zvůli. Zvůli, která chce svobodným občanům nahnat strach. Jak jinak si v této souvislosti vysvětlit „návštěvu“ policejní protiextrémistické jednotky u maminky Zbyňka Horvátha, Hučínova asistenta a volebního zmocněnce, a jeho následný výslech? Jak je vidět, pět let nestačilo, je zájem pokračovat.

Vážení čtenáři: nenechte se zastrašit a podpořte Vladimíra Hučína, protože tohle už dlouho není jenom o něm, ale o každém z nás.

(www.konzervativnistrana.cz)



Zpátky