Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2007


Hitlerův důvěrník, Rooseveltův spojenec

Karel Pacner

Kniha britského novináře Petera Conradiho Hitlerův pianista líčí podivuhodný osud muže, který uspěl ve třetí říši stejně jako ve Spojených státech.

Autoři literatury faktu často přicházejí s náměty, které by prozaikovi nakladatelský redaktor odmítl jako nemístnou fantazii. Posuďte sami - podtitul knihy Hitlerův pianista zní: Vzestup a pád Ernsta Hanfstaengla, Hitlerova důvěrníka a Rooseveltova spojence.

I když Hanfstaengl vydal v roce 1950 své vzpomínky na vůdce třetí říše Adolfa Hitlera, teprve odtajnění materiálů americké výzvědné služby CIA koncem devadesátých let přineslo úplnější pohled na oba protagonisty. Tyto zdroje doplnil britský novinář Peter Conradi ještě pátráním v nejrůznějších archivech a zpovědí Hanfstaenglova syna. A tak jsme v jeho knize získali originální pohled nejen do zákulisí nacistické diktatury, ale i na část psychologické války, jak ji vedl Washington a sám prezident Franklin Roosevelt.

„Mé hledání také vyneslo na světlo dlouhý a nesourodý seznam slavných jmen, jež mu (Hanfstaenglovi - pozn. red.) zkřížila cestu; nebyl to jen Hitler a jeho nohsledové, nýbrž také další osobnosti, jako Theodore Roosevelt ml., Winston Churchill, Randolph Hearst, Djuna Barnesová a také Diana a Unity Mitfordovy,“ píše Peter Conradi na úvod.

Uklidňující hra na klavír

Ernst Hanfstaengl přezdívaný Putzi pocházel z bohaté mnichovské rodiny, jeho matka byla Američanka, a proto si mohl dovolit studovat na počátku dvacátého století ve Spojených státech. Tam se seznámil se spoustou lidí, z nichž později vyrostli vlivní politici, podnikatelé a novináři. Sám Roosevelt s chutí naslouchal jeho hře na klavír. Když se po první světové válce vrátil domů, vyslechl v jedné pivnici projev jakéhosi Hitlera a jeho osobnosti úplně propadl. Považoval ho za člověka, který může Německu vrátit jeho velikost, a proto mu všemožně pomáhal, stal se jeho důvěrníkem. Ve chvílích Hitlerových slabostí ho uklidňoval hrou na klavír a snažil se ho ovlivňovat, ale to se mu ne vždy dařilo.

Když se nacisté chopili v Německu moci, pokoušel se Hanfstaengl sblížit vůdce s americkým a britským světem - marně mu například domlouval schůzku s hvězdou londýnských konzervativců Winstonem Churchillem. Třebaže vyznával nacistickou ideologii, s ohledem na západní tisk mu vadila některá Hitlerova krvavá rozhodnutí. Nakonec se začal obávat o život a utekl do Velké Británie. Za druhé světové války byl internován v Kanadě, ale Američané si ho vyžádali, aby jim komentoval různá rozhodnutí a projevy nacistických pohlavárů. Jeho zprávy četl prezident Roosevelt a tajné služby je využívaly k některým akcím.

Aniž oslavuje

Conradimu se podařilo vytvořit plastický obraz počátků nacistického hnutí i převzetí moci v roce 1933. Hanfstaengla popisuje jako nacistu, který se snažil vylepšovat obraz nového Německa ve světovém tisku, což se mu přestávalo dařit, a také jako člověka, který marně toužil po ministerské či aspoň vyslanecké funkci. Pro Roosevelta pracoval proto, že chtěl zachránit Německo pro západní civilizaci proti komunistickému nebezpečí na Východě. Byl to rozpolcený muž, který si ve své domýšlivosti často neuvědomoval, na jak tenkém ledě se pohybuje. Jak podotýká Conradi, Hanfstaengl později po zbytek života litoval, že pomáhal formovat monstrum, jímž byl Hitler.

Třebaže Conradiho kniha působí zpočátku poněkud rozvláčně, po jmenování Hitlera kancléřem čtenáře strhává. Na rozdíl od memoárů vysloužilých nacistů, jako třeba Speera, je objektivní a na rozdíl od vzpomínek některých sekretářek a podobných služtiček popisuje velký časový úsek. A co je hlavní - neglorifikuje nacismus jako mnohá militaria, jimiž jsou naše knihkupectví zaplavena, nýbrž ukazuje na kořeny, slabiny a zločiny tohoto hnutí.

České nakladatelství je třeba pochválit, že uveřejnilo i autorovy poznámky a podrobný rejstřík - to nebývá z údajných ekonomických důvodů vždycky zvykem.

PETER CONRADI: Hitlerův pianista. Vzestup a pád Ernsta Hanfstaengla, Hitlerova důvěrníka a Rooseveltova spojence. Překlad Zlata Kufnerová. DITA, 332 stran, doporučená cena 348 korun.

(MFDNES)



Zpátky