Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Únor 2007


Jsme nechvalně proslulí. No a co?

Bohdana Jarošová

Taxík za 90 už znamená mezi Pražany pojem. Znalci vědí, že když nasednou do taxíku na Staroměstském náměstí, pořádně si připlatí. Ačkoliv městská vyhláška nařizuje taxikářům účtovat si za kilometr jízdného maximálně 25 korun (od Nového roku to už bude 28 korun), tito řidiči se nestydí říci si až o stovku. A prochází jim to. „Cena neodpovídá realitě. Jen si spočítejte, na kolik vás přijde nové auto a pohonné hmoty,“ poukazuje Pavel Jelínek, předseda Odborového svazu Taxi Praha. Ekonomicky uvažovat začali řidiči z centra města na začátku července minulého roku, odkdy platí novelizace silničního zákona. Začal počítat magistrát i taxikáři - výsledky se však rozcházely. Řidiči se raději spolehli na ty vlastní. Od té chvíle se cena za kilometr zvedá - až k dnešním devadesáti korunám.

„Nikdo z centra nejezdí za pětadvacet korun, to je jen chiméra magistrátu. Podívejte se třeba na smluvní přepravu - ta jezdí průměrně za šedesát korun na kilometr a i ostatní taxikáři si ceny nasazují o desítky korun výš. Cizinci si toho ani nevšimnou a pokorně platí,“ je přesvědčen Pavel Jelínek.

Proč tedy městskou vyhlášku neignorují i další z 3800 pražských řidičů taxislužby a nešroubují své ceny? Například podle Patrika Altmana z pražské taxislužby Dimo taxi jsou magistrátní ceny dostatečné. „Nejsou informovaní nebo se bojí,“ namítá Jelínek.

Magistrát se brání: Zákon je na jejich straně Kontroly magistrátu přitom nevycházejí naprázdno. Od doby, kdy se rebelové z centra vymkli nařízení, jim nasázel desítky pokut. „Za tyto prohřešky můžeme uložit pokuty až do sto tisíc korun. Průměrná pokuta se přitom pohybuje kolem 60 000 korun,“ vypočítává náměstek primátora Rudolf Blažek.

Přestože magistrát dokáže řidičům ztrpčovat život, většina pokut končí ve zdlouhavých odvolacích řízeních nebo na stolech soudců. „Jsme ochotni dovést náš spor až ke štrasburskému soudnímu tribunálu,“ je bojovně naladěn Jelínek. Zákon totiž stojí na jeho straně.

Figurka, která drží magistrát v šachu, se totiž jmenuje cenový zákon. Podle jeho výkladu totiž může provozovatel služby zvýšit maximální cenu, kterou mu určí město, o oprávněné náklady. A na to taxikáři za 90 hřeší. Znova a znova se mohou dovolávat k vyšší instanci. „Už jsou poučeni a vědí, že se mohou dovolat k ministerstvu financí. A to jim bohužel v mnohém vychází vstříc. Řízení se tím protahuje na měsíce,“ uvedl náměstek Blažek. Ministerstvo financí má totiž pravomoc pokutu snížit, nebo dokonce úplně zrušit. „Což se v mnohých případech stává,“ posteskl si Blažek. Od Nového roku chce podniknout další razantní kroky. Kromě toho, že se chystá nasadit na Staroměstské náměstí konkurenci, která si účtuje městských 25 korun za kilometr, půjde s depeší na ministerstvo dopravy a financí. „Chci jednat o rychlé změně silničního zákona, a když to nepomůže, jsem schopen vypracovat speciální zákon o taxislužbě, který by také přesně stanovoval sankce,“ plánuje Rudolf Blažek.

Zvůli magistrátu se zatím taxikáři úspěšně brání. „Kontroloři mají třeba pravomoc sebrat na místě licenční kartičku, ale pak nemůžete provozovat taxislužbu. Proto si děláme kopie,“ říká Jelínek. „Jsme nechvalně proslulí, ale nám už to neubližuje a já pevně doufám, že se karta jednou obrátí,“ věří Pavel Jelínek z Odborového svazu Taxi Praha.

(MFDNES)



Zpátky