Březen 2007

Dvojitý agent chtěl zabít Hitlera

Tomáš Jeník

Pozoruhodná životní dráha anglického kasaře a vyděrače Eddieho Chapmana mohla vyvrcholit opravdu velkolepě. Dobrodruh Chapman, plánoval provést atentát na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Ještě předtím se však nechal naverbovat německou vojenskou rozvědkou - abwehrem. Nadřízení mu ale vysněný „zápis do historie“ podle deníku The Times zakázali.

Před válkou nebyl Chapman jen nepříliš úspěšným bankovním lupičem a svůdcem žen, který své oběti poté nemilosrdně vydíral. Na dráhu agenta se dostal náhodou – když jej nacisté objevili ve věznici na ostrůvku Jersey v kanálu La Manche, kde si odpykával trest za další loupež. Nedlouho poté poslali nacisté Chapmana zpět do Británie, aby vyhodil do vzduchu továrnu na bombardéry Mosquito v Hatfieldu. Chapman se ale okamžitě po výsadku v Británii v prosinci 1941 sám udal britské kontrarozvědce. A při výslechu sám navrhl, že zabije Hitlera. Důstojníkovi MI5, který s ním vedl výslech, tehdy řekl, že se chce vrátit do Německa jako dvojitý agent a zabít führera bombou, kterou by odpálil na nacistickém sjezdu. Podle nedávno odtajněných materiálů MI5 Chapmana neodrazovalo ani to, že by to byl útok s nejvyšší pravděpodobností sebevražedný.

MI5 uvěřila, že Chapman myslí nabídku vážně. Jeho vyšetřovatel v hlášení uvádí: „Neumí si představit žádný lepší způsob, jak ukončit svůj život, než aby jeho jméno zmiňoval světový tisk a on tak navždy vstoupil do učebnic dějepisu.“ Jiný příslušník MI5 dodal: „Subjekt je lump... ale považuje se za něco jako za knížete podsvětí. Hraje o všechno a chce, aby o tom všichni věděli. Nezná strach. Dobrodružství je pro něj smyslem života. Půjde-li o dobrodružství, bude mít odvahu dokázat nepředstavitelné.“ Snad i proto se o Chapmana zajímal sám ministerský předseda Winston Churchill.

Nakonec ale Britové atentát na Hitlera zavrhli. Zřejmě i proto, že nadřízení mu příliš nedůvěřovali. Podle MI5 prostě nebyl vhodným typem agenta. Navíc se podle The Times mohli obávat brutální odvety, která následovala po úspěšném atentátu českých výsadkářů na Reinharda Heydricha v květnu 1942.

Zigzag nicméně dostal pokyn vrátit se do Německa a předstírat, že jeho akce v Británii proběhla podle plánu. Britové mu v tom pomohli fingovaným výbuchem v továrně v Hatfieldu. Chapman ale zároveň dostal příkaz, aby „nedělal žádné divočiny“.

Někdejšího profesionálního kriminálníka, který si v britských věznicích odseděl několik menších trestů, tak nacisté uvítali s otevřenou náručí. Za „úspěšnou“ sabotážní misi dostal Železný kříž, 110 000 říšských marek a kancelářskou práci instruktora ve výcvikovém středisku abwehru v Norsku.

Po vylodění Spojenců v Normandii vyslali nacisté Zigzaga do Británie znovu. Tentokrát měl ověřit, jakou zkázu páchají v Londýně střely V-1 a V-2. Díky falešným zprávám, které jim Zigzag poté poslal, upravili Němci mířidla, a rakety poté dopadaly severně od Londýna, kde napáchaly mnohem méně škod.

Brzy poté se Chapmanova špionská dráha uzavřela. Britové se obávali jeho prozrazení, a proto jej stáhli. Po válce byly z jeho trestního rejstříku v tichosti vymazány všechny předválečné záznamy a s odstupným 6000 liber odešel do důchodu.

I poté ale dělal britské tajné službě těžkou hlavu. Chapman se totiž vrhl do víru společenského života a divoce utrácel. MI5 se obávala, že se vrátí ke zločinecké profesi, policie ho chytí a on se poté u soudu bude zaštiťovat špionskou minulostí. Jejich obavy rozptýlilo paradoxně zveřejnění Chapmanova pozoruhodného životního příběhu. Na právech na film, v němž si jej zahrál Christopher Plummer, vydělal Chapman tolik, že se zajistil do konce života.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)