Březen 2007

Evropa potřebuje ústavu

Angela Merkel

Diskuse o evropské ústavní smlouvě naštěstí získává novou dynamiku. Kdo chce změřit, jak významná jsou nyní případná rozhodnutí o pokračování ústavního procesu, měl by pohlédnout na dějiny spolupráce v Evropě po druhé světové válce. Jak došlo k tomu, že kontinent – zničený válkou a tyranií – je dnes sjednocen v míru a svobodě a ve značném blahobytu?

Na začátku byla jednoduchá a zároveň geniální myšlenka Jeana Monneta a generace „otců zakladatelů“, aby byly v určitých, jasně definovaných oblastech politiky přeneseny kompetence národních států na společné nezávislé instituce, aby tak bylo dosaženo společných politických cílů. Byla to tato nad očekávání plodná a úspěšná myšlenka, která nám do Evropy přinesla padesát let míru a blahobytu. Tato myšlenka učinila Evropskou unii tak atraktivní, že dnes zahrnuje téměř celý kontinent a nemá nedostatek dalších uchazečů o členství.

Všechny členské státy Unie měly ze svého členství obrovské hospodářské výhody; to platí od jejich vstupu i pro všechny nové členské státy, zvláště pro Českou republiku.

Evropanky a Evropané mají dnes vlast a jsou zároveň občany Evropy s právy a povinnostmi. Obojí výborně existuje vedle sebe; obojí se doplňuje. Přesně víme, že velké výzvy jako energetika, ochrana klimatu, výzkum a boj proti terorismu mohou uspět jen společně. Studenti, výzkumní pracovníci a podnikatelé nechtějí v Evropě žádné nové hranice. Kdo to chce ignorovat, vrací se ke stavu bezprostředně po válce.

Půl století pokračující integrace v žádném případě nevedlo k oslabení významu národních států nebo jejich regionů. Ani Lucembursko, ani Francie se například v uplynulých padesáti letech nerozplynuly v „bezduchém evropském jednotném státě“, a nepřihodí se to v příštích padesáti letech ani České republice.

My Evropanky a Evropané jsme dostatečně rozdílní. Sotvakdo to vyjádřil krásněji než Karel Čapek, velký Evropan z Prahy, jehož jsem minulý týden citovala v Evropském parlamentu ve Štrasburku: „Stvořitel Evropy ji udělal malou a ještě ji rozdělil na malé díly, aby se naše srdce netěšilo z velikosti, nýbrž z rozmanitosti.“ Důležitým se mi dnes zdá, abychom si znovu uvědomili, co nás doopravdy spojuje: hluboce zakořeněné evropské hodnoty, jako jsou tolerance, svoboda a rozmanitost, které musíme společně hájit, ale také solidarita a evropský model společnosti, který se stará o ty slabé ve společnosti. Bez těchto hodnot by se evropská jednota nikdy nezdařila a neměla by ani budoucnost. Samozřejmě existují v mnoha zemích, mezi nimi i v Německu, stálé diskuse o tom, zda se Evropská unie v jednotlivostech vyvíjí správně, zda například zaměřuje svůj rozpočet na správné oblasti politiky, zda neprodukuje příliš mnoho byrokracie a mnohé další. Takové diskuse jsou potřebné, jsou životně důležité pro Evropskou unii a já sama se jich důrazně účastním. Chápu Unii jako útvar, který musí být dále rozvíjen a přizpůsoben měnícím se výzvám, nesmí však být zásadně zpochybňován, jestliže nechceme riskovat, aby démon vyhroceného nacionalismu opět pozvedl hlavu.

A abychom provedli tato dnes potřebná přizpůsobení, byla ústavní smlouva během dvou a půl roku projednána na veřejných zasedáních se zapojením národních parlamentů a Evropského parlamentu a – od samého počátku – nových členských států, mezi nimi i České republiky. Ústavní smlouva zavádí jasné rozdělení kompetencí mezi unií a členskými státy. Národním parlamentům dává důležitou roli při prověřování, zda nejsou legislativní záměry EU zbytečné nebo evropské úrovni nepříslušejí. Jsou v ní sepsána naše základní práva a hodnoty. Vytváří v mnoha oblastech transparentnější a srozumitelnější postupy a instituce.

Bez této inovace Evropa v budoucnu neuspěje; proto se jako předsedkyně rady považuji za odpovědnou za dosažení konsenzu orientovaného do budoucna.

Jsem přesvědčena o tom, že se velký český národ, který má nejen své geografické místo v srdci Evropy a který se jasnou většinou vyslovil pro přistoupení k EU, bude zasazovat s plným sebevědomím o aktivní, konstruktivní roli České republiky v Evropské unii.

(MFDNES)