Březen 2007

Čekání na den „E“

Tomáš Sachr

Ministr financí chce, aby Češi v roce 2012 platili eurem. Stačilo pár týdnů a všechno je jinak. Když na přelomu roku Slovinci práskali šampaňským a ministr financí na ulicích společně s nimi vítal zavedení eura, sledovali to místní fanoušci společné evropské měny s trpkým povzdechem. Češi tehdy žádného opravdového ministra neměli, pár měsíců předtím všichni euro postupně odpískali a ani při dlouhém sestavování vlády o něm nebyla řeč. Český ministr financí ale minulý týden prohlásil, že euro by tu mělo platit v roce 2012. Miroslav Kalousek zároveň připomněl plán na jeho zavádění, se kterým chce za několik týdnů vystoupit v parlamentu. Proti někdejším českým plánům na rychlé zavedení eura to není žádný sprint, ale po týdnech mlčení vidíme v otázce společné evropské měny alespoň nějaký pohyb.

Bez termínu to nejde

V minulých měsících se na to trošku zapomnělo, ale na slibovaném plánu pracuje vládní koordinátor pro přijetí eura Petr Očko už od února minulého roku. Tehdy dostal tento třicetiletý úředník na ministerstvu financí přidělenou kancelář a dva lidi k ruce. Na přípravách se příležitostně ještě podílí celkem šest pracovních skupin, dohromady nějakých osmdesát lidí. „Jsou to zástupci dalších ministerstev, hospodářské komory nebo třeba sdružení na obranu spotřebitelů,“ představuje kolegy Očko a v rukou převrací osmdesátistránkový dokument, který už je prý téměř kompletní. Obsahuje například seznam zákonů, které bude třeba kvůli změně měny upravit, sérii doporučení, jak sladit hotovostní a bezhotovostní platby, návrh informačního systému, který bude zájemcům schopen odpovědět na nejrůznější dotazy, nebo metodiku zaokrouhlování cen. Plánované datum přijetí společné měny byste ale v Očkově „europlánu“ hledali marně. Elaborát počítá jen s neurčitým dnem „E“, kdy se zdejší ceny i platy začnou počítat místo korun na eura. „Konkrétní rok souvisí s politickým rozhodnutím,“ krčí rameny úředník Očko.

Co tedy znamená Kalouskova zmínka o přesném datu? „Projekt bez termínu jako by ani neexistoval a rok 2012 se jeví jako vhodný,“ říká Kalousek s dovětkem, že právě o téhle skutečnosti bude chtít v březnu přesvědčit i ostatní politiky.

Jakou má s takovými plány šanci? Komunisté jsou samozřejmě proti. Sociální demokraté oficiálně spíš pro: euro bylo dlouho jedním z jejich silných témat, rok 2012 navíc Kalouskův předchůdce Bohuslav Sobotka zmiňoval už na sklonku minulého roku. „Takové datum podpoříme,“ říká za zelené šéf sněmovního eurovýboru Ondřej Liška. Ve vlastní straně by Kalousek oponenty mít neměl, ale problematický pro něj může být postoj ODS.

„Závazný letopočet teď není nutný,“ říká šéf rozpočtového výboru Oldřich Vojíř. Jeho slova připomínají náladu, která se v zemi rozšířila začátkem minulého roku. Právě tehdy politici převzali pohled některých bankéřů, podle něhož odsunutí eura o nějaký ten rok nemusí ekonomice uškodit. Argumenty zněly takto: evropská měna se veze s problémy silných evropských ekonomik, zato koruna těží z rychlého růstu hospodářství a dlouhodobě si drží silnou pozici. Výsledek těchto úvah je známý – politici v rámci předvolebních lákadel zvedli některé dávky. A právě kvůli tomu pak země nesplnila maastrichtská kritéria o schodku veřejných rozpočtů a původně plánovaný rok 2010 se musel odepsat.

U sousedů se mezitím finišovalo. Na Slovensku pro brzké zavedení eura v roce 2009 horoval i „antireformní“ premiér Robert Fico a ve Slovinsku se eurobankovkami za mohutných oslav začalo platit už letos. Ekonomové zdůrazňují, že v obou zemích byl důvodem euronadšení právě kurs domácí měny, s jehož kolísáním měly na rozdíl od Česka obě zmíněné země potíže. Jisté je, že tamní elity euro považují za svůj klíčový úkol a společná měna tam má i mnohem silnější podporu veřejnosti.

Je to skoro domluveno

Odsunutí zavedení eura o jeden či dva roky Česku skutečně nemusí způsobit zásadní potíže. Podstatné je, že by země nyní mohla mít v ruce datum, na němž se všichni víceméně shodnou. „Svědčí to o vyspělosti země a její jasné představě o budoucím vývoji. A dává to určitou jistotu zahraničním investorům,“ říká ekonom Tomáš Sedláček. Pevně stanovený letopočet může být podle něj i dobrá opora pro přijímání potřebných reforem. A právě na to sází i ministr financí. „Mohlo by to posílit vůli opozice ke shodě na snižování veřejných výdajů,“ říká ministr. Kalousek tvrdí, že jeho rozpočtové plány jsou z velké většiny předjednané v rámci předchozích pokusů o sestavení vlády se sociálními demokraty. Jaké konkrétní škrty jsou tedy opravdu reálné? To ministr upřesní zhruba za měsíc.

Kalousek s Očkem mají pro datum, s nímž chtějí za několik týdnů vyrukovat ve sněmovně, ještě dva argumenty. Právě v tomto roce totiž bude do eurozóny vstupovat politicky silné Polsko. A v roce 2013 navíc Česku skončí pětileté období na čerpání peněz z evropských strukturálních fondů. Před vyjednáváním o dalších letech by vyřešená otázka společné měny mohla jen pomoci.

(Respekt, www.respekt.cz)