Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2007


Bez čichu bychom žili déle

Ivo Budil

Vztah čichu, chuti a obezity, která lidem zkracuje život, přibližuje lékař profesor Vratislav Schreiber.

Ve škole jsme se učili, že máme čtyři základní chuti. Platí to stále, nebo věda pokročila?

Platí to stále, ale vedle sladké, slané, kyselé a hořké chuti dnes považujeme za pátou chuť umami. To je chuť čínské kuchyně daná glutamátem sodným.

Ta se skutečně uznává za pátou chuť?

Ano, a má velký význam proto, že tato chuť vyvolala oblibu čínské a dalších exotických kuchyní. Důležité je ale také to, že někteří jedinci jsou na glutamát sodný alergičtí, takže mají tzv. syndrom čínské kuchyně, což je dokonce nemoc. Když si dají jídlo s glutamátem, zrudnou a zvýší se jim krevní tlak. Závažné incidenty jako mrtvici ale nevyvolá.

Když jíme, vnímáme ale mnohem víc chutí než ty čtyři nebo pět základních. Čím to je?

Významnou složku při vnímání chuti hraje také čich. Proto člověk ztrácí chuť k jídlu nebo mu jídlo tolik nechutná, když má rýmu. Ukázalo se, že čich je dokonce významnou složkou, která ovlivňuje příjem potravy. Dokládá to výzkum, který nedávno zveřejnil dr. Libert s kolegy v časopise Science. U mušek octomilek se vyřazením čichu zřetelně prodloužila doba dožití, což je do jisté míry senzace. Už mnohokrát bylo na jiných živočišných druzích prokázáno, že když jim ubereme potravu tak, aby trochu hladověly, dožijí se vyššího věku.

Ale slibovat delší život tím, že budeme hladovět, to se vašim pacientům asi nebude líbit...

Znáte to přísloví: Jez do polosyta, pij do polopita, a budeš dlouho na zemi. Ono na tom něco bude i v té lidové moudrosti. Ale u mušek se vyřazením čichu opravdu zřetelně prodlužuje doba dožití, což je docela významná věc. Doktor Libert krmil mušky kvasnicemi a cukrem. Když jim obsah cukru v potravě snížil z 15 na 5 procent, prodloužila se doba jejich dožití.

Jak přesně tento výsledek souvisí s čichem?

Vtip je v tom, že když octomilkám k dietě s nižším obsahem cukru přidali vůni kvasnic, ale ne kvasnice samotné, účinek omezení příjmu potravy se zrušil – a zmizela také zvýšená doba jejich dožití. Mušky měly najednou chuť víc jíst a byly potrestány tím, že žily kratší dobu.

Může mít tento objev význam také pro člověka?

Patrně ano. Jak už jsem řekl, při rýmě ztrácíme chuť k jídlu. Při poruchách čichu (hyposmii nebo anosmii) dochází k poruchám s příjmem potravy, protože pacientům jídlo prostě nechutná nebo se musí přemáhat, aby se pořádně najedli. Pociťují sytost při nižších dávkách potravy, než byli zvyklí.

Zkoušel už někdo zbavit lidi čichu, aby zhubli nebo se dožili vyššího věku?

Já jsem to navrhl našim předním obezitologům, ale nevím, jestli k tomu přistoupí. Bylo by třeba do nosu vpravovat znecitlivující sprej, a není jisté, zda by se to nosní sliznici dlouhodobě líbilo. Ale lidé si pomáhají sami. Všimněte si, jak kuřáci zahánějí hlad tím šíleným souborem pachů z cigaretového kouře, který si pouštějí nosem. A jak tvrdí, že když přestanou kouřit, ztloustnou. Může to souviset nejen s účinkem samotného nikotinu, ale také právě se snížením čichových vjemů.

Vida, takže kouření je zdravé, protože pomáhá proti obezitě a prodlužuje nám tak život?

To určitě nikoliv, kouření zcela jistě život zkracuje. Ale mnoho kuřáků tvrdí, že mají potíže přestat kouřit, protože potom ztloustnou. Asi tu hraje roli také nikotin a některé farmaceutické firmy se pokoušejí vyvinout přípravky podobné nikotinu, ale bez jeho návykového účinku, které by snižovaly chuť k jídlu, a tudíž by se osvědčily při léčbě obezity. Každopádně ale můžeme říci, že jak u octomilek, tak u člověka má čich významnou roli při příjmu potravy. V Ganongově učebnici fyziologie, která je takovou klasickou knihou, se tvrdí, že 75 procent lidí starších osmdesáti let má výraznou poruchu čichu. Mají sníženou schopnost vnímat vůně a pachy, a přitom většinou tito starci nejsou obézní, spíš naopak. A mohlo by se říci, že se dožili vysokého věku, protože v určitou dobu svého vývoje, třeba v sedmdesáti letech, začali mít menší chuť na jídlo.

Proč ve stáří čich slábne?

Patrně je to opotřebováváním, dlouhodobým používáním, je to všeobecný pokles nervových aktivit. Podobně je tomu i s čichem a zrakem. Se slábnoucím čichem ovšem alespoň, jak se zdá, získáváme jistou evoluční výhodu.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky