Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2007


Jak globální vítězství jednou zničí angličtinu

Milan Vodička

Roku 1919 udělali Francouzi osudovou chybu: přestože francouzština byla tradičním jazykem diplomacie a salonů, z vděčnosti k Britům a Američanům nechali sepsat mírovou smlouvu z Versailles i anglicky.

Když o dvě desetiletí později domlouvali ministři zahraničí Německa a Japonska von Ribbentrop a Matsuoka společnou válku proti Americe a Británii, jejich jednacím jazykem byla už angličtina. Když teď přijedete mezi potomky lidojedů na Borneo nebo Tuaregy na Sahaře, domluvíte se anglicky. Piloti po celém světě se domlouvají anglicky, nadnárodní firmy zavádějí angličtinu jako komunikační jazyk, vědci, kteří nechtějí zůstat neznámí, píší anglicky, drtivá většina stránek na internetu je v angličtině. A děti napříč planetou dřou předpřítomný čas, takže vyhlídka je jasná. „Jeden svět, jeden slovník,“ prohlásil nedávno Bill Gates. Je jasné, k jaké řeči by se ten slovník měl vztahovat. Světový jazyk budoucnosti je angličtina. Nic jí nemůže otřást.

Úplně stejné závěry udělali svého času Římané, Arabové, Francouzi a jeden čas také Němci. Pokaždé se to nějak zvrtlo. Angličtina má lepší vyhlídky. Ale nečekejte zázrak: přestože bude – a vlastně už je – lingua franca naší doby, nestane se jediným světovým jazykem. Pokud se lidstvo dostane ke stavu před babylonským zmatením jazyků, angličtina nebude řečí, jíž bude mluvit celý svět od chlévů po laboratoře. Ale nelze popřít, že angličtina má dobře našlápnuto.

„Prajazyk“ angličtina

Tři čtvrtiny dětí v Evropě se ve škole učí angličtinu. Někdy v půlce století bude podle realistických odhadů polovina lidstva mluvit obstojně anglicky. Přesto, že dnes angličtinou ani zdaleka nemluví nejvíc lidí na světě. Je až třetí. Ale zcela vede jako druhý jazyk. Bez čínštiny se obejdete (aspoň zatím), bez angličtiny jste slepí a hluší. Tahle řeč neomotává svět proto, že by to někdo přikázal, že by ji někdo zavedl. Lidé se pro ni sami rozhodují, protože je to pro ně užitečné.

A tak několik let starý průzkum Eurobarometru může vyvolat značné překvapení: to, že podle 82 procent Nizozemců by měl každý Evropan mluvit anglicky, lze očekávat. Ale totéž si myslí 76 procent Italů, a dokonce 66 procent Francouzů. V Asii a Africe to nebude jinak. Takže co brání tomu, aby celý svět jednou mluvil anglicky?

Kromě toho, že sílit bude postavení čínštiny, hlavní překážkou pro angličtinu bude právě její úspěch. Experti tvrdí, že angličtina dopadne podobně jako kdysi latina, která se vyvinula do různých dialektů. Vlastně už je to patrné dnes. Občas má anglický mluvčí problém, aby porozuměl tomu, co mu říká někdo jiný kdesi v rozvojovém světě. O tom, jak prudkou zatáčku od originálu nabrala Pidgin English, primitivní forma angličtiny v Africe či Pacifiku, svědčí už to, že slovo „pidgin“ se vyvinulo ze zkomolené formy anglického slova business, tedy obchod.

Je ten rozdíl předobrazem budoucnosti? „Jednou bude celý svět mluvit něčím, co bude možno považovat za potomka angličtiny,“ řekl německému týdeníku Der Spiegel lingvista Jost Gippert. „Vyvine se ale opět spousta místních variant, které znemožní přímý rozhovor.“ Takže bez tlumočníka se opět neobejdeme.

(MFDNES)



Zpátky