Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2007


Vítězný bankrot

Miroslav Václavek

V posledních dnech ještě více než kdy jindy hlásné trouby oranžových a rudých, dují do světa pro jejich voliče radostnou novinu. Až po příštích volbách budeme společně my sociální demokraté a komunisté vládnout, zrušíme Topolánkův „batoh“ reformních opatření nyní už okleštěný natolik, že tím Paroubkovy a Grebeníčkovy-pardon Filipovy budoucí ministry připravuje o práci. Ještě více než kdy jindy lákají rudooranžové vábničky na závist a hloupost ty, jež konfrontováni s úspěšnějšími nedokáží jiným přiznat úspěch a začít pracovat sami na sobě a tím ku prospěchu všech. To je skutečná solidarita. Závist a nenávist za solidaritu vydávanou jakožto volební program rudooranžové koalice zla, má v těchto krajích vždy úspěch. Stačí jen tu a tam vhodně utrousit slůvko o tom, že chystaná reforma veřejných financí „poškodí“ životní úroveň 90% občanů a většinovému voliči se z takové poznámky vyrazí opar a závistí zezelená, aby příště volil levou rukou a do té doby vzteky cvakal zuby. Přičemž je nad nebe jasnější, že životní úroveň si zajistím pouze já sám. Země, kde většinový volič tuto nejzákladnější premisu akceptuje a řídí se jí, jsou ty nejúspěšnější jak stavem ekonomiky tak stavem společnosti a zároveň nejvíce nenáviděny marxleninskými, islámskými nebo nacistickými blouznivci.

V zemích (jako je ČR) zasažených slovanstvím, balkánským druhem mezilidských vztahů a orientální vychcaností se používají berličky. Na svoji životní cestu, kterou občan svobodného světa za Atlantikem projde jak je zvyklý - go west, se většinový volič a občan ČR opře o berličky ublíženectví, permanentní ukřivděnosti, neustálých lží, svádění vin a hledání chyb jinde, jež vedou pouze k tomu aby samozřejmě za vlastní blbost a lenost mohl být obviněn někdo jiný. Tu USA z toho, že jsme zůstali hnít za železnou oponou, prý díky Jaltě – jak sladké je zapomenout na vítězství KSČ ve volbách v roce 1946 a rovněž na to, že sami jsme odmítli Marshallův plán! Tu na údajné množství předpisů EU - z kterých ty nejpitomější a nejméně smysluplné si pochopitelně sami vytváříme. Jsme národ muzikantů – my nic my muzikanti. Ale hrajeme falešně a nedá se to poslouchat.

Solidarita není to, že si rudooranžoví vytváří voličskou armádu líných vepřů závislou na sociálních dávkách a žijících z námahy úspěšných - úspěšný je každý kdo vytváří hodnoty, pracuje a platí daně. Solidarita není to, že penzista po celý svůj život pracující nežije příliš dobrý život kvůli tomu, že je třeba tuto armádu vyživovat – v důsledku to bude stát více každého úspěšného, jak toho kdo vydělává hodně, tak toho kdo vydělává méně. Solidarita není tolerovat bezpracný život parazitů, kteří mají svoji pofidérní cenu před volbami svým potencionálním hlasem pro rudé stvůry – toto jsou informace, které k voličům, kteří pracují a volí oranžokomunisty, ještě nedolehly. Jak by také dolehly, když se zleva a hlasitě slibují hory a doly a láska a mír a práce a ceny mírné a obsluha vzorná a důstojný život a po práci legraci. Vůbec ono to vypadá jakoby komunisti a jejich oranžový výhonek snad pěstovali květiny, které si vplétají hippies do vlasů. Až zlegalizují marihuanu bude Jiří Paroubek první, který si dá šluka v parlamentu. Na důkaz jednoty strany a lidu. Stejně jako byl za svědka na první homosexuální svatbě v ČR. Tomu se říká umění lézt do zadku.

Až se ovšem celá tato komedie, která se jako komedie a veselohra jenom tváří, dohraje, až skončí poslední výstup těch, kdož nezvládají dočasný přebytek testosteronu a jsou tak svému okolí pro smích a k vzteku a slepí a hluší vůči nebezpečí jako tetřev hlušec, tak slzy smíchu přejdou v pláč. U těch levobřehých je naopak státník s panděrem a výrazu chovance c. a k. ústavu choromyslných doprovázený blond milenkou samozřejmě pokládán za správného a jdoucí stopami revolucionářů syfilitiků. Potom tento smutný stát pod rudooranžovou vládou dospěje ke svému Vítěznému bankrotu. Vítězný únor už tady totiž byl. Zase budou všichni mít všechno dohromady. A zase drek z toho.

Václav Havel nám k tomu ze svého švýcarského exilu bude číst své divadelní kusy a finance mu bude spravovat třeba Tošovský. Žaludek na to mají oba.



Zpátky