Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Květen 2008


Češi bez víz a přátel

Jiří Pehe

Česká diplomacie prý dosáhla historického úspěchu, když se jí podařilo vyjednat, že Češi nebudou muset v budoucnosti žádat při cestách do USA o víza. Bohužel tento úspěch je možné také popsat jako Pyrrhovo vítězství.

Při podrobnějším prostudování memoranda, které Češi s Američany podepsali, je totiž zřejmé, že to, co vznikne, nebude styk tak úplně bezvízový, ale spíše jakýsi bezvízový vízový styk. Každý, kdo bude chtít jet do USA, bude totiž muset nejprve vyplnit v internetu dotazník a každý bude muset o sobě poskytnout Američanům 19 osobních údajů. Není přitom jasné, co se stane, pokud se vyplněný dotazník nebude Američanům líbit. Sdělí dotyčnému, že se do USA nemá vůbec obtěžovat, nebo ho pošlou zpátky až z letiště v USA poté, co už utratil nemalou sumu za letenky, rezervace hotelů, apod.? Vzhledem k této nejasnosti se vízový režim, v jehož rámci se osoba žádající o víza dopředu dozví, zda do USA vůbec smí, jeví vlastně jako více průhlednější.

Možná se ale tento problém nakonec nějak vyřeší. Mnohem těžší bude z Čechů smýt nálepku evropského potížísty. Česká diplomacie totiž jednala o zrušení víz na vlastní pěst, bez konzultací s Evropskou unií, a výsledná dohoda dává Američanům právo žádat od cestujících do USA více údajů, než je tomu v dohodách se zeměmi tzv. staré patnáctky, které, s výjimkou Řecka, už bezvízový režim pro cesty do USA nějakou dobu mají. Ty se nyní obávají, že USA použijí dohodu s Čechy jako precedens.

Čeští vládní politici se brání, že při jednání o dohodě museli respektovat skutečnost, že Kongres USA vloni schválil zákon, který vyžaduje, aby americká strana dostávala o cestujících do USA více dat, než kolik jich zatím poskytují země „staré patnáctky“. Ty se prý tak jako tak budou muset požadavkům USA podřídit. Jenže právě to je nejisté. EU se novému americkému zákonu brání a je dostatečně silná, aby se ubránila, pokud bude jednotná.

Zavádějící je i česká námitka, že EU neudělala pro české snahy zrušit víza v minulosti dost. Skutečnost, že USA nechtěly Čechům zrušit víza, měla co do činění zejména s velkým počtem odmítnutých žadatelů o víza, což pro změnu souviselo s tím, že poměrně vysoké procento Čechů, kteří do USA cestovali, překračovalo povolenou dobu pobytu. Ani EU nemohla s touto skutečností mnoho dělat. Navíc se situace změnila, když Kongres přijal již zmíněný zákon, na jehož základě mohou USA žádat další údaje o cestujících. Právě tady potřebovala EU ukázat jednotu.

Vicepremiér pro EU Alexandr Vondra tvrdí, že Komise EU chtěla jenom „vše odkládat, my naopak urychlit“. Neřekl ovšem, že EU má nyní oprávněný pocit, že Češi věci takříkajíc urychlují bez ohledu na ostatní. Bývalý prezident Václav Havel označil toto jednání za neblahý výraz tradičního českého egoismu.

I Američané už pochopili, že v podobě egoistické české vlády mají v Evropě trojského koně. Stejně jako s nimi Češi vyjednávali bez větších konzultací s EU a NATO o umístění části americké protiraketové obrany na českém území, neváhali jednat sólově ani o zrušení víz.

Pokud si čeští politici myslí, že i když takto ztratili nějaké přátele v Evropě, získali přátelství Američanů, měli by možná počkat na výsledek amerických prezidentských voleb. Vláda, která je tak ohebná v jednání z administrativou George W. Bushe, nemusí mít po volbách příliš vysoký kurs ani ve Washingtonu. Češi tak mohou skončit opravdu, ale opravdu bez jakýchkoliv přátel.

(www.pehe.cz)



Zpátky