Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2008


Urputné chemikálie a nemocné srdce

Miroslav Šuta

Některé chemické látky jsou neobyčejně urputné. Odborně se jim říká perzistentní. Patří mezi ně třeba kdysi „zázračné“ průmyslové chemikálie jako postřik proti hmyzu DDT nebo součást barev a náplň transformátorů – polychlorované bifenyly (PCB). Vědci konstatují, že tyto chemikálie stále přetrvávají v životním prostředí a významně zvyšují riziko vzniku nemocí srdce.

Tým vědců z americké University Albany zjišťoval, jestli má bydlení v oblasti s výskytem nebezpečných odpadů vliv na počet nejběžnějších civilizačních nemocí. Prozkoumal podrobně záznamy o hospitalizacích ve státě New York za léta 1993 až 2000 a porovnal je s údaji z evidence tzv. ekologických zátěží.

Výzkum se soustředil na výskyt ischemické choroby srdeční (ICHS) a akutního infarktu myokardu (AIM) u pacientů rozdělených do skupin podle vztahu místa jejich bydliště k výskytu míst kontaminovaných perzistentními znečišťujícími látkami (POPs), jako jsou dioxiny, PCB a DDT. První skupinu tvořili pacienti žijící oblastech s výskytem odpadů obsahujících POPs, druhá skupina pacientů žila v oblastech s výskytem jiných nebezpečných odpadů, ale nikoli perzistentních chemikálií. Do poslední skupiny byli zařazeni pacienti z bydliště bez výskytu skládek s nebezpečnými odpady v okolí.

Studie sledovala u pacientů i řadu dalších známých rizikových faktorů – např. věk, pohlaví, rasu, kouření, množství tělesného pohybu, výši příjmů, typ zdravotního pojištění. Došla k závěru, že obyvatelé žijící v lokalitách s výskytem POPs mají asi o 15 procent statisticky významně vyšší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici se srdeční chorobou. A o 20 procent vyšší pravděpodobnost hospitalizace s akutním srdečním infarktem.

Specifickým případem bylo okolí řeky Hudson, kterou podle informací americké vládní agentury pro životní prostředí (U.S. EPA) zamořila firma General Electric v letech 1947 až 1977 až 590 tunami polychlorovaných bifenylů. Studie zjistila, že lidé žijící v okolí Hudsonu měli výskyt ischemické choroby srdeční vyšší o 36 procent a výskyt infarktu častější téměř o 50 procent. I když měli nadprůměrné příjmy, méně kouřili, lépe se stravovali a více sportovali, ani to všechno dohromady nedokázalo kompenzovat riziko.

Bohužel i v České republice jsou místa kontaminovaná urputnými chemikáliemi. I na našem území se totiž PCB i DDT používaly ve velkém a provozovaly se významné zdroje dioxinů jako chemička Spolana v Neratovicích nebo spalovny odpadů. Například v Uherském Hradišti se v minulosti nakládalo s množstvím PCB při výrobě barev, v Ostravě zase dodnes nebyly vyčištěny „laguny“ bývalého podniku Ostramo s množstvím odpadů z regenerace olejů.

(Respekt, www.respekt.cz)



Zpátky