Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2008


Zahrajem si na vojáky, máme flinty a bodáky

Miroslav Václavek

"Létání v Bosně bylo stejné jako v Česku. V Afghánistánu se ale dá čekat, že budete vozit výsadkové jednotky nebo zásobovat izolovaná stanoviště přímo ve válečné zóně." Říká pod pláštíkem anonymity velitel a instruktor působící na letecké vrtulníkové základně v Přerově.

Čili jinými slovy: český pilot vrtulníku létá jenom tam kde to sype US$, ale kde se nestřílí. A tak když by se mělo jít tam kde se střílí, český pilot vrtulníku odchází z armády. To není vtip. To je realita těchto dní, kdy každý desátý pilot plánuje, že skončí v armádě ČR. Protože se plánuje vyslání mise celých pěti přepravních vrtulníků na podporu našich vojáků do Afghánistánu. Pokud by byl plán vyslat vrtulníky bojové, rozuteče se vrtulníkové vojsko kompletně. Větší ostudu svět neviděl. Takhle si přelétnou z Olomouce do Přerova a kochat se za velký plat Hanou z ptačí perspektivy. Ještě i tu Bosnu za dolary zvládnem - bosenské hory jsou rovněž krásné ze vzduchu. Ani Hanák ani Bosňák po nás nestřílí. Ale Afghánci ti už ano. Tam to smrdí spáleným korditem a čerstvě vykopanou hlínou na hřbitově.

Hrdinství naší armády má přece svoje hranice. Nejdříve je potřeba vhodná výmluva. Potom se vystrčí bílý prapor. Někdo se z naší zbabělosti obviní. S tím máme bohaté zkušenosti. Kdybychom jenom část energie, kterou marníme na ospravedlňování své blbosti a zbabělosti, věnovali boji za svoji svobodu nemuseli by jsme se za své moderní dějiny z hanby stydět. Jenže my si jen hrajem na vojáky a pokaždé víme, proč jsme se vlastně vzdali bez boje, a že to bylo správně. Kdyby se takhle zachovalo britská RAF tváří v tvář Německé Luftwaffe v době Bitvy o Anglii, a odešlo do civilu, protože se bude střílet a umírat, už dávno by tento svět svobody a demokracie neexistoval. Tímto vzdávám těm našim NEMNOHÝM válečným hrdinům, ať minulým nebo současným hlubokou čest. U nás se vděku nikdy nedočkali. Pouze šibenice nebo jáchymovského koncentráku. Koneckonců šlo o válečné štváče. Většina chce mír za jakoukoliv cenu. Tento národ by nikdy nenásledoval W. S. Churchilla poté, co ve svém projevu sdělil britskému národu, že jediným cílem Británie je vítězství za jakoukoliv cenu. Vždy si můžete vybrat mezi válkou a hanbou. Když si vyberete hanbu, budete mít válku.



Zpátky