Prosinec 2008

Pýcha a pád

Jan Macháček

Sleduje-li člověk v poslední době výroky představitelů české vlády, které se týkají finanční krize, má pocit, že český vládní představitel rovná se „mistr světa amoleta“. Platí to pro všechny: ministra financí Miroslava Kalouska, ministra průmyslu Martina Římana i premiéra Mirka Topolánka. To vše zastřešuje prezident Václav Klaus, patrně jediný člověk na celém širém světě, který chápe, co je opravdový kapitalismus.

Celkový dojem z vystoupení českých představitelů (a v tomto ohledu Klausových učedníků) se dá shrnout takto:

1. Krizi způsobili američtí levičáci, kteří pomocí daňových nástrojů umožnili, aby ve svém bydlel skoro každý Američan, tedy i ten, kdo na to nemá peníze (ve skutečnosti je to asi desetina pravdy).

2. V západní Evropě si na finanční krizi jenom hrají, vyvolali ji uměle kvůli tomu, aby porušili hospodářskou soutěž a znevýhodnili Českou republiku v systému pojištění vkladů.

3. Nás se krize nedotkne, protože naše koruna je lepší než euro a už vůbec se do eurozóny na rozdíl od hloupých Slováků, Švédů, Dánů a Poláků nepohrneme, zvláště nyní, kdy západní Evropa propadá socialistickým regulatorním záchvatům a vlně znárodňování. A to ještě v Bruselu uvolnili pakt stability.

Dokud korunu máme, je jistě třeba ji bránit a říkat, že je skvělá, protože dát najevo, že koruně nevěříme, by byl z hlediska státních představitelů opravdu zločin. Ve všem ostatním by ale neškodilo trochu pokory a studia a rozhodně by bylo záhodno, abychom přestali tím svým otravným způsobem mistrovat zbytek Evropy a světa. Kam se člověk podívá, začínají nás mít rádi jako osinu v zadní části těla. Až budeme něco potřebovat my, ostatní si na české arogantní řeči rádi vzpomenou.

Znárodnění finančních institucí vymyslela Bushova „pravicová“ administrativa, stejně jako státní podporu automobilkám a částečné znárodnění (kapitálový vstup státu) si banky v západní Evropě rády platí (například skupina Erste zaplatí rakouskému státu za kapitálovou injekci osm procent ročně a belgická KBC je na tom podobně). Kdo má účast státu, tomu dnes klesají akcie pomaleji než bez ní. Povolený deficit v eurozóně se zvýší pouze o půl procenta, což není nijak závratné, vezmeme-li v úvahu, že USA mohou brzy skončit se schodkem okolo deseti procent.

Nejenže tedy Čech dnes vypadá jako mistr světa amoleta, ale taky jako mistr drzý popleta.

(Respekt, www.respekt.cz)