Březen 2009

Záporná daň aneb Jak ušetřit na úřednictvu

Tomáš Krystlík

Abychom vysvětlili, jak záporná daň funguje, použijeme jako příklad Německo, kde CDU již učinila příslušné propočty efektivnosti navrhovaného modelu, zejména financovatelnosti. Model je v podstatě aplikovatelný v jakémkoli státě, byť s jinými čísly. Řeší několik věcí najednou - též reformuje důchodový a sociální systém. Zároveň mocně snižuje náklady na administraci.

Základní princip: Každý má nárok na tzv. základní příjem od státu, tedy od finančního úřadu za níže uvedených podmínek. Státní podpora v nezaměstnanosti nebo sociální podpora odpadnou. Ze sociálního pojištění zůstane jen zdravotní pojištění a pojištění pro případ bezmocnosti. Státní starobní nebo invalidní důchody se budou rovnat základnímu příjmu. Přídavky na děti lze zrušit a integrovat je do základního příjmu.

Okruh příjemců: Osoby německé státní příslušnosti, státní příslušníci členských zemí EU po pěti letech pobytu.

Výše měsíčního základního příjmu: Dospělí 600 € měsíčně, děti 300 €. Mimoto stát prostřednictvím finančních úřadů poskytne každé osobě 200 € bez ohledu na její příjem na úhradu pojistky zdravotní a pro případ bezmocnosti. Osobám s měsíčním příjmem do 1600 € se příjem nezdaňuje. Při příjmu nad 1600 € tvoří fiktivní základní příjem ve výši 600 € nezdanitelnou část měsíčního příjmu a zbytek příjmu se pak zdaní plochou (rovnou) sazbou ve výši 25 % Odpadne společné zdanění manželů a různé snižování základu daně. Enormně se tedy zjednoduší daňový systém.

Důchodové pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti se zruší. Ve stáří a invaliditě bude člověk žít z dávek základního příjmu, z negativní daně. Znamená to tedy rovnou výši důchodu pro všechny, v německém případě 600 €. Ke starobnímu důchodu ve formě základního příjmu přistupuje ještě v některých případech podnikový důchod (z pravidelných příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance podle výše jeho hrubého platu do důchodového fondu) a příjmy z vlastního finančního zabezpečení pro stáří, například z kapitálového životního pojištění. Důchodové příjmy podléhají zdanění způsobem popsaným výše.

Náklady: Dodatečné roční náklady činí 183 miliard € na základní příjem plus příspěvky na pojištění zdravotní a pro případ bezmocnosti ve výši 197 miliard €. Podle propočtů budou plně pokryty zvýšenými příjmy z rovné 25% daně. Nepřímo se ušetří též velké sumy peněz za práci úředníků. Protože v Německu jsou úředníci nepropustitelní a odcházejí do penze se svým posledním platem (který pak daní, jako by pracovali) sníží se počet úředníků pouze jejich vymíráním.

Zatížení podniků výplatou nemocenské v prvních šesti týdnech pracovní neschopnosti zaměstnanců a odvody na sociální pojištění klesnou na nulu, instituce podnikové renty bude, tak jako dříve, nepovinná. Klesnou měsíční platby na zdravotní pojištění, protože nemocenským pokladnám odpadne povinnost výplaty nemocenských dávek počínaje sedmým týdnem pracovní neschopnosti a každý jedinec bude sám pojištěn (zruší se pojištění rodinných příslušníků ze zdravotního pojištění živitele) - pojišťovny budou mít vyšší příjmy.

Změna z dnešního příspěvkového důchodového systému na systém základního příjmu si vyžádá delší přechodové období. Ostatní lze zavést víceméně ihned, nicméně pro krytí počátečních nákladů - kvůli příjmovému vakuu jednoho až dvou let do vybrání daní podle nového systému - je vhodné postupovat modulárně, po krocích. Určeno k zamyšlení zejména politikům, osobám ve státní správě, kterým dosud leží na srdci blaho státu a jeho obyvatel.