Květen 2009

Berlín se obává krize na Východě

Adam Černý

Německý ministr zahraničí zřídil zvláštní pracovní skupinu, která má odhadnout rizika politických důsledků ekonomické krize. Rizika, která vyplývají z potíží středo- a východoevropských ekonomik, jsou taková, že se německá vláda rozhodla připravit na případnou politickou nestabilitu svých východních sousedů. Vicekancléř a spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier proto nařídil ustavit "Pracovní štáb pro hospodářskou a finanční krizi".

Štáb, kteří řídí dva státní tajemníci Reinhard Silberberg a Peter Amon, má podle včerejšího vydání listu Handelsblatt (23. 03. 2009 - pozn. red. CS-magazínu) vypracovat "krizový atlas" zvažující politické dopady hospodářských potíží. Hlavním důvodem podle interního dokumentu ministerstva je předpověď, že "rostoucí nezaměstnanost a ztráta důvěry v politický a ekonomický systém hrozí sociální a politickou nestabilitou".

Obavy z islandského vzoru

Tyto obavy jsou podmíněny vývojem v některých zemích střední a východní Evropy, zvláště těch, které nejsou členy Evropské unie. Německé úvahy zmiňují v této souvislosti Ukrajinu, Bělorusko nebo země Střední Asie a na Kavkaze. V některých případech se zvažuje "islandský scénář" na základě loňského kolapsu státních financí ostrovní země v Atlantiku.

Před dvěma týdny Maďarsko ostatní členy Evropské unie vyzývalo ke zřízení zvláštního "záchranného fondu" ve výši 190 miliard eur, z něhož by měly čerpat pomoc postkomunistické země ohrožené hospodářskou krizí. Tento požadavek však na zvláštním summitu odmítli jak starší členové unie, tak i většina zemí střední Evropy. Nízká popularita vlády v Budapešti a hospodářský pokles vedly poslední víkend k tomu, že premiér Ferenc Gyurcsányi nabídl svou rezignaci.

Spolkovou republiku vedou k jejímu zájmu o sousedy ve střední a východní Evropě dva důvody. Zaprvé, protože četné německé podniky zde mají silné hospodářské a obchodní zájmy, zadruhé, protože Berlín počítá s tím, že by u svých partnerů mohl bodovat tím, že v přípravách na možné potíže a v plánech, jak jim čelit, sám převezme iniciativu.

Nebezpečí zjednodušování

V úvahách o případné pomoci zemím, které by zasáhla hospodářská krize zvláště citelně, však v minulých týdnech zaznívalo hlasitě varování před zjednodušováním. Na summitu počátkem tohoto měsíce se evropští lídři shodli, že paušální hodnocení zemí střední a východní Evropy by bylo návratem k logice sovětských časů.

"Jejich hrdost si zaslouží, abychom problémy těchto zemí posuzovali případ od případu a ne jako jeden blok," řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Pro hodnocení zemí střední a východní Evropy podle jejich konkrétního stavu se opakovaně vyslovil i český premiér Mirek Topolánek.

Pomocí ohroženým zemím střední a východní Evropy se kromě politiků zabývají také šéfové evropských bankovních institucí. Podle šéfa rakouské centrální banky Ewalda Nowotného, který je také členem vedení Evropské centrální banky, "není zatím důvod o takové pomoci mluvit".

Mezinárodní společenství dosud krizí ohroženým zemím dosud poskytlo na 25 miliard eur. Pokud se situace dále zhorší, mohou následovat další požadavky. Mluvil o nich například ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj Thomas Mirow. Výše pomoci by podle něj mohla v nejhorším případě dosáhnout až 275 miliard eur.

(www.ihned.cz)