Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2009


Much Ado about Hedvíček

Ross Hedvíček

Když už vám tady parafrázuji Shakespeara, dovolte mi překroutit i něco z Česka. TOHLE NENÍ O MNĚ - ALE O VÁS. Tak nějak se jmenovala knížka Vladimíra Hučína. Během posledních dvou dnů jsem byl upozorněn na tři blogy píšící o mé osobě - vždy ve více či méně negativním smyslu. Zamyslel jsem se na tím, proč tomu tak je. Pomineme-li snahu si na mém jménu zvýšit čtenost blogu (= dají-li moje jméno do názvu, bude je automaticky číst víc lidí než jindy, stejně je to se slovem Paroubek), pak je zdůvodnění čistě ideologické. Čím je tak přivádím znova a znova do vývrtky? Moje osoba to nemůže být, všichni už dávno vědí, že nejsem Čech, nemám české občanství ani volební právo, na nic v Česku nekandiduji a dokonce tam ani nejezdím (už to vidím, jak ti nezletilí opičáci vřeští "on je mimo, mimo, mimo, MIMO, MIMO!). Je to proto, CO píši a jak se to týká VÁS - nikoliv mne.

Existence cenzury je smutným faktem českého tisku a internetu. A protože to není možné přiznat, je vždy nutno najít jiné způsoby, jak budou nežádoucí názory odděleny od veřejnosti. Jednou skupinou, která je v českém tisku a českém internetu pronásledovaná jako lovná zvěř jsou "emigranti", obzvláště ti kritičtí a žijící v zahraničí. Jejich hříchem je, že málo jezdí do Česka a málo Česko chválí, jaké je světové. Papírový tisk je kontrolován velmi přísně a recept na mramorovanou bábovku vždy vyhraje v soutěži o kousek místa na stránce s kritickým názorem nějakého emigranta. V českém internetu úlohu cenzorů zastali mladí marxisté (protože ti staří jsou většinou počítačové neschopní) a honební sezóna je po celý rok.

Krásným příkladem je situace na české Wikipedii, kde asi 15-20 nezletilých, či sotva zletilých správců je metodicky vedeno bývalým agentem Stasi a StB a jedním "učitelem" z české vysoké školy. Pod záminkou, že je to "proti pravidlům", je česká Wikipedie systematicky čištěna od "třídně nesprávných" pohledů a informací na historii Československa, historických osobností minulosti a personalit současnosti. Takže o Mašínech, Cibulkovi nebo Hučínovi tam najdete jen ofrňující a derogativní komentáře. To pravidlům mladých marxistů neodporuje.

Další možností vyzkoušet si imaginární svobodu projevu v České republice bývaly blogy českých deníků. Ano, bývaly. Tato možnost už více méně neexistuje. Kdokoliv mírně kritický a navíc emigrant je z českých novin promptně vykopán a odkázán na zahraniční servery jako blogspot.com. Problém je v tom, že průměrný český čtenář blogspot.com nečte - čte idnes.cz, nebo lidovky.cz - a cílem každého blogera je být čten. Za kratinkou dobu, co jsem byl trpěn na blogu idnes.cz, jsem si udělal následující průzkum - můj český článek (bez reklamy) na blogspotu si za týden přečetlo 50 lidí, stejný článek bez reklamy na idnes.cz si za týden přečetlo 5000 lidí - je jasné, že naprostá většina z nich byla pouzí "kolemjdoucí", které článek náhodně zaujal. Odtud plynul i můj zájem být v nějakém větším českém novinovém serveru - v současném serveru blog.cz mne za pár měsíců četlo čtvrt miliónů čtenářů (přestože všechny ostatní blogy jsou infantilní uctívači Hotelu Tokyo). Pokud by můj blog byl v idnes.cz , tak by moje čtenost by byla za stejnou dobu několik miliónů čtenářů. A to přece, soudruzi, nemůžeme připustit, že ano?

A tak se používají výmluvy, často extrémně dětinské, pro vykopávání emigrantů a kritických hlasů z českých blogů a tisku. Jména oněch marxistických administrátorů jsou známa - Adam Javůrek (Respekt), Štěpán Horn (Lidové noviny) a nejslavnější je Naďa Straková (iDnes - teď už někde jinde) http://hedvickuv.blog.cz/0711/devce-jedno-naivní-antisemitické - i když mám stejně podezření, že všem třem tyto akce byly jednoduše nařízený vedením starších zkušenějších soudruhů.

Že vyhazují mne osobně, na to jsem si už svým způsobem zvykl - i když u toho používají ty dětinské výmluvy o imaginárním porušování pravidel. Mne celkem tihle grázli nemají šanci umlčet - já jsem něco, s čím se ještě nepotkali - ale v případě jiných emigrantů či kritiku režimu v České republice je umlčování a cenzura poměrně úspěšná. A to je škoda - a opět: JE TO VĚTŠÍ ŠKODA PRO VÁS - ne pro ně. Dovolte mi zmínit se o dočasném blogerovi Milanu Řežábkovi (žádný nezletilý spratek, ale jazzový muzikant značného věhlasu v důchodu z Las Vegas), vykopnut z blogu iDnes Naďou Strakovou (důvod: zná se s Hedvíčkem), dočasném blogerovi Peteru Junwirthovi (důchodce z Washingtonu, D.C.) vykopnut z blogu iDnes Naďou Strakovou (důvod: zná se s Hedvíčkem), dočasném blogerovi Václavu Jakoubkovi (důchodce z Cleveland, Ohio) vykopnut z blogu iDnes Naďou Strakovou (důvod: zná se s Hedvíčkem), dočasném blogerovi Tomáši Krystlikovi (spisovatel, autor, bývalý redaktor RFE z Mnichova) vykopnut z blogu iDnes Naďou Strakovou (důvod: zná se s Hedvíčkem). Brzo poté byla Naďa Straková povýšena do jiné funkce. Z blogu v Respektu jsem byl vyhozen poté, co jsem se stal absolutně nejčtenější a čtenáři nejvýše hodnoceným autorem - vyhodil mne údajný "guru českého internetu" Adam Javůrek (dnes také už pracuje jinde) pro údajně podvody se čteností (prostě nemohli uvěřit svým očím, že mne čte tolik lidí). Z blogu v Lidovkách jsem byl vyhozen administrátorem Štěpánem Hornem pro blíže nespecifikované porušování pravidel poté, co jsem byl opět nejčtenějším a čtenáři nejvýše hodnoceným autorem a vedl jsem prvních padesát míst ve všech tabulkách a žebříčcích! Tak si představujete svobodu projevu, soudruzi v českém tisku a internetu? Ej, těžko se kráčí do Evropy v laptích, co? Ono v tom Bruselu jste všem pro smích asi úplně oprávněně.

Dole uvedené příklady z posledních dvou dnů jsou zcela v limitech této doktríny potlačování svobody projevu. Mladý člověk z blogu iDnes Jan Borovička postoval tuto vylhanou nehoráznost, z níž mne nejvíc irituje opakovaný nesmysl o mém údajném spamování - na křivé obvinění nemají v Česku zákon ani metr. I vás český ÚOOÚ (Úřad pro ochranu osobních údajů) vydal rozhodnutí, že mé e-maily NEJSOU SPAM - podívejte se sem: http://borovička.blog.idnes.cz/c/82101/Prehedvickovano-Rozhodne-ano.html

V diskusi pod článkem je i názor, kritizující Borovičku za křivé obvinění: „Víte vůbec, co je to spam? (ippokorny,// mail, 04.05.2009 22:11) V blogu se autor rozčiluje, že mu někdo posílá spamy. Doporučuji mu se podívat do zákonů, jak jsou v něm řešeny spamy. Podle mě si autor vytvořil svůj výklad zákona a obviňuje někoho, že jeho porušuje. Politická sdělení nejsou spamy. To by pak autor mohl považovat podle svého výkladu za spamy vše, co se mu nelíbí, třeba příkazy svého nadřízeného či třeba upomínky o zaplacení dluhu. Může se to autorovi líbit či nelíbit, ale zákon porušuje podle mě ne pan Hedvíček, ale spíše autor svým křivým obviněním, a to je podle zákona trestné. P. P.“

Autor z blogu Lidovek, sám bývalý spolupracovník StB si po emigrantech plivne často a rád: http://heřmánek.bigbloger.lidovky.cz/c/82133/Emigrace-a-Klausova-Truc-hora-493822627N-14524068E.html

A poslední byl takový přikrčený, bojácný blog pana Krejčího - kdykoliv připraveného mne odsoudit, být s výhradou, že mne stejně vůbec nečte (tak proč o mně píše?) http://krejčí.bigbloger.lidovky.cz/c/82130/Zcela-jiný-pohled-na-Rosse-Hedvička.html

Takže - jak dál, krajané a rodáci? Je to úplně jasné o VÁS, ne o mně.



Zpátky