Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2009


Modrý sloup

Radovan Holub

Po patnácti letech dohadování ochránců přírody s představiteli obcí, turistů a národního parku byl letos zpřístupněný hraniční přechod Modrý sloup. Avšak s výjimkou. Panují tak obavy, že současný stav je pouze polotovar s omezeným účinkem.

Proslulý hraniční přechod na bavorsko-české stezce zvané Böhmweg stál tolik krve, potu a slz jako málokteré jiné místo na Šumavě. Přístup na Modrý sloup byl z české strany po druhé světové válce zakázán, nejprve pohraničníky, po roce 1991 ochranáři. V dramatu zvaném Modrý sloup vystupovali bavorští i čeští starostové, hejtmani, poslanci parlamentu, senátoři i ministři.

Na Modrém sloupu se odehrály demonstrace a politické hyde parky. Z jedné takové demonstrace dokonce několik účastníků uteklo zpět do Česka zakázanou cestou Luzenským údolím a strážci parku je pak honili. Některé z nich dokonce na té krásné cestě pod Velkou Mokrůvkou dohnali a legitimovali. Pak se řešilo, co s tím.

Celých patnáct let vystačila Správa Národního parku Šumava s několika výmluvami, proč musí být přechod uzavřený: Je tam tetřev. Není dokončena hájovna na Březníku. Padají tam suché větve. Je tam nebezpečí požáru. Nesouhlasí s tím ekologičtí aktivisté a protestovali by. Nesouhlasí s tím ornitolog. Je nutné posouzení vlivu na životní prostředí.

Na počátku nového tisíciletí přišly do sporu o Modrý sloup nové impulsy. František Pojer, náměstek tehdejšího ministra životního prostředí, roku 2005 nařídil, že Správa parku musí začít hledat cesty, jak Modrý sloup zpřístupnit. "Hledat, jak ano, nehledat, jak ne," řekl tehdy Pojer.

Zakladatel Národního parku Bavorský les Hans Bibelriether a ředitel správy téhož parku Karl Friedrich Sinner se vyjádřili, že cesta na Modrý sloup by měla být z české strany otevřena, a to přímo Luzenským údolím. "Populace tetřeva je nejméně rušena, když se určí trasa a termín pohybu turistů," uvedl Sinner. To byly první rány do českého ochranářského kolovrátku.

Aby Ministerstvo životního prostředí tehdejšího ředitele Aloise Pavlíčka z aféry vysekalo, byl proveden veletoč, který obrátil vzhůru nohama legislativu národního parku: Vstup do klidového území není porušením zákona, zjistilo se za prvé.

Cesta z Březníku na Pytlácký roh nevede I. zónou, zjistilo se za druhé (vede přitom po jejím okraji).

Za třetí: piktogram s přeškrtnutým lyžařem neznamená podle tehdejší expertizy ministerstva životního prostředí zákaz vstupu, ale jen konstatuje, že cesta není vhodná k lyžování.

Logicky tedy přeškrtnutý cyklista neznamená zákaz vstupu cyklistů, ale označuje jen cestu nevhodnou k cyklistice. Aféra s Katkou zpochybnila základní principy ochrany přírody v této oblasti a ukázala, že systém zákazů v národním parku platí jen pro někoho. A konečně se sama správa parku chytla do vlastních osidel.

Všichni si potom mysleli, že v roce 2007 budou exkurze na hraniční přechod pokračovat. Nestalo se a v roce 2007 a 2008 byl přístup na Modrý sloup z české strany zase zakázán.

Pak se začala situace kolem Modrého sloupu dramatizovat. V březnu 2008 zamítly obce na obou stranách hranice memorandum obou národních parků o zřízení takzvaného Divokého srdce Evropy, téměř nepřístupného přeshraničního území, kam by mohli jenom vědci. Obce tehdy řekly, ze nejdřív musí být vyřešeny přechody mezi parky. Začalo se mluvit o nové "zelené oponě" a bavorský zemský rada Heinz Wölfl zpochybnil, že národní parky mají rozhodovací pravomoc, pokud jde o hraniční přechody. V květnu 2009 podepsali zástupci ministerstev životního prostředí Česka a Bavorska dohodou o podmínkách k otevření nových hraničních přechodů. Zpátky už jít nešlo. Posudek vlivů na životní prostředí najednou nebyl nutný, suché větve padat přestaly.

A tak mohl být konečně v červenci hraniční přechod Modrý sloup dočasně otevřen. Jedna z prvních návštěvnic si pochvalovala: "Jsem spokojena. Dostaneme se tudy na Luzný, to je fajn, prohlédneme si zblízka suchý les, to taky jinde nevidíme. A aspoň něco se povedlo, příští rok to může být zas o krůček lepší."

Radost z historického aktu kazí několik nesrovnalostí. Cesta na Modrý sloup vede na zkušební dobu dvou let zdlouhavou cestou po úbočí hory Špičník. Z Březníku na Modrý sloup to přes Špičník trvá 1,5 hodiny, zatímco přímou, ale zakázanou cestou Luzenským údolím jen půl hodiny. Škoda, že si ministr životního prostředí Ladislav Miko neprošel při nedávné návštěvě Šumavy obchůzkovou trasu celou. Možná by pak pochopil její nesmyslnost. Turista se na ní totiž v "tetřevím" území zdržuje mnohem déle, než pokud by šel přímo.

A jsou tu ještě další paradoxy. V expertním materiálu z roku 2006 nabídla Správa parku pět variant řešení průchodu Březník - Modrý sloup, přičemž varianta přes Špičník byla vyhodnocena jako ta nejhorší. "Právě tam je koncentrována druhá největší šumavská populace tetřeva," stojí ve zdůvodnění z roku 2006. Podle tohoto dokumentu se tetřevi dříve žijící v Luzenském údolí přestěhovali právě do lokality Špičník.

Dalším problematickým bodem je zrušení hraničního chodníku mezi Špičníkem a Velkým Roklanem. Hraniční chodník neboli hraniční pruh Luzný - Roklan patřil mezi nejatraktivnější trasy Šumavy, ale přístupný byl jen z Bavorska. Nyní je hraniční chodník v oblasti Špičník - Roklan uzavřen zákazovou tabulí jako "území s omezeným vstupem". O průchodnost hraničního pruhu se ale má starat ministerstvo vnitra. Zákaz vstupu na hraniční chodník tabulí správy Národního parku Šumava je tedy ve zjevném rozporu se zákonem o státních hranicích.

Vadou na kráse je u cesty na Modrý sloup i skutečnost, že turistovi se na většině trasy naskýtá bezútěšný pohled na les sežraný kůrovcem. Shlédnout, že o dva kilometry dál na bavorském území se sežraný les sám od sebe masivně zmlazuje, zůstává českému turistovi odepřeno, protože prostě není v jeho fyzických možnostech dostat se tam.

Jak to bude dál? Těžko říci. Možná má pravdu česká turistka, která otevření cesty na Modrý sloup oklikou komentovala takto: "Otevřeli to, aby to zas mohli zavřít." Čeští turisté jsou rádi, že s vyplazeným jazykem doběhnou na přechod a zase se vracejí, protože jinak by nestihli vrátit se na Modravu.

Němečtí turisté sem nechodí prakticky vůbec. Předseda Svazu obcí Národního parku Bavorský les Heinz Wolf tvrdí: "Vyjádření správy parku, že cesta Modrý sloup-Březník bude po dvou letech přeložena zpět do Luzenského údolí, považujeme za ohlupování lidí. Dvouroční zákaz cesty na Velký Roklan bude znamenat, že k Roklanu nebude po hraničním chodníku prakticky žádný přístup."

Zdá se, že přes snahu vyhovět obcím a návštěvníkům Šumavy, byl v kauze Modrý sloup upečen polotovar, který má jen omezený užitek.

(MFDNES)



Zpátky