Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2010


Pomník v Postoloprtech bude. Ale komu?

Mykola Shatylov

Dlouhou dobu se Nadační spolek města Žatce v Německu snažil o to, aby město Postoloprty uctilo památku svých 763 německých obyvatel, které bez soudu a jakéhokoli vyšetřování postříleli roku 1945 jednotky Revolučních gard i Obranného zpravodajství. Po nekonečných průtazích a po závěrech speciálních komisí se postoloprtští zastupitelé konečně odhodlali: dovolí postavit pomník obětem bolševicko-nacionalistického teroru. Ale kde a jaký?! Na místním hřbitově. A s nápisem «Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945».

Poprvé slyším o tom, že má být pomník obětem na hřbitově, kde nejsou ani pohřbení. Hřbitov je, jak známo, místo věčného odpočinku konkrétních osob, ale není to historický památník. Takže se postoloprtští zastupitelé rozhodli schovat budoucí pomník co nejdál od lidí. Je málo „podivínů“ (mimochodem autor je jím též), kteří by po navštívení neznámého města spěchali na hřbitov. A proto docházíme k závěru: pomník obětem největšího masakru v tehdejším Československu uvidí jen ti, kteří už o masakru vědí, tudíž pozůstalí zavražděných i (nemusejí to být bezprostřední) potomci katů. Postoloprtští zastupitelé nepotřebují rozmnožovat řady obeznámených s poválečnou tragédií.

Dejme tomu, že se objeví takový podivín a navštíví hřbitov, který není na žádné turistické mapě. Co si asi představí, když si přečte nápis, který tak dlouho «zdokonalovali» až ztratil svůj význam? «Všem nevinným obětem...». Opravdu všem? I obětem hospodských bitek, i těm, co zahynuli při autonehodě, i těm, kteří se utopili nebo které zabil blesk? Jestliže se příčinou smrti mohou stát i takové události, je obětí i kapitán Vojtěch Černý, který dal rozkaz k zastřelení několika stovek civilních osob. Ano, i on je oběť chaotických událostí v napůl benešovském, napůl gottwaldovském Československu.

Pochopil jsem vás dobře, dámy a pánové z postoloprtské radnice? Jsem si jist, že ano. Vy, jejichž rodiče a prarodiče se usídlili v řadových domečcích, které zůstali po zamordovaných Němcích, toužíte uskutečnit staré známé pořekadlo o vlku, který se nažral, a koza zůstala celá.



Zpátky