Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Únor 2010


Freuda zachránil nacistický obdivovatel

Rostislav Matulík

Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud byl podle nové knihy zachráněn před nacistickou perzekucí přesvědčeným nacistou, který navzdory obludné protižidovské ideologii obdivoval Freudovy myšlenky. Osud Freudovy rodiny visel ve Vídni na vlásku od března 1938, kdy Hitler anektoval Rakousko, píší londýnské Timesy . Nad geniálním vědcem však držel ochrannou ruku a nakonec mu pomohl uprchnout do Británie nacista Anton Sauerwald, pověřený správou Freudova rodinného majetku. "Zápletka si ničím nezadá s nejdivočejšími freudovskými sny a fantaziemi - když byl Sauerwald po válce postaven před soud za rozkradení Freudova bohatství, zachránila jej před vězením intervence Freudových dcer," poznamenává britský deník.

Donedávna neznámý příběh rozkryl David Cohen, jehož knihu Útěk Sigmunda Freuda nedávno vydalo JR Books. Freudova sláva na poli výzkumu nevědomí a podvědomí sílila od třicátých let. Společně s Carlem Jungem založili Mezinárodní psychoanalytickou společnost a začali vydávat knihy, které rodině zajistily lukrativní příjmy. Freudovi žili velmi spokojeně a komfortně ve Vídni až do chvíle, kdy nacisté vydali výnos o tom, že veškerý židovský majetek byl nabyt protiprávně. Zabavováním movitých i nemovitých zdrojů byli pověřeni takzvaní "komisaři". Freudovy rodina byla vydána na milost a nemilost Sauerwaldovi. "Nespravoval jenom majetek. Fakticky měl moc nad osudem celé rodiny," říká Cohen.

Naštěstí nebyl typickým nacistou. Ačkoli počátkem 30. let vyráběl pro nacistické bojůvky ruční granáty a bomby, studoval také medicínu, chemii a práva. Na vídeňské univerzitě chodil na přednášky profesora Josefa Herziga, který s Freudem pravidelně hrával karty. Navíc hltal vše, co Freud napsal. "Knihy jej nesmírně ovlivnily. Dával si však pozor, aby o jeho čtenářských zážitcích nadřízení neměli tušení," vysvětluje Cohen. Byla to riskantní hra. Sauerwald na dveře Freudových i jako komisař zdvořile ťukal, a dělal to tak dlouho, až gestapo pojalo podezření. Esesáci vtrhli dovnitř a odvlekli psychoanalytikovu dceru Annu k výslechu. Nic se ale neprozradilo. "Sauerwald zatajil nadřízeným, že Freud má po Evropě četná tajná bankovní konta. Veškeré důkazy ukryl ve vlastním pancéřovaném trezoru," vypráví Cohen.

Když se napětí stalo nesnesitelným a válka byla za dveřmi, rozhodl se Freud uprchnout. Potřeboval k tomu však speciální vízum. Neváhal a požádal o něj Sauerwalda. Ten mezitím zachraňoval rukopisy Freudových knih, určené říšskou propagandou ke spálení. Se svým komplicem se mu podařil husarský kousek - rukopisy propašovali do Rakouské národní knihovny, kde v bezpečí pod svícnem přečkaly až do konce války. "Byly to pramenné dokumenty psychoanalýzy a měly nesmírnou cenu," míní Cohen. Sauerwald krátce nato dostal rozkaz, aby proměnil Freudův dům ve středisko výzkumu árijské nadřazenosti. Rozhněvalo jej to natolik, že sehnal Freudovým výjezdní dokumenty. Sehnal jim také nějakou hotovost a v červnu 1938 celá rodina odjela z metropole Orient Expresem.

Freud se usadil v Londýně. Novinářům krátce po příjezdu řekl, že veškerý majetek a peníze nechal ve Vídni. O tajných kontech se pochopitelně nezmínil. Trpěl už v té době pokročilou fází rakoviny horní čelisti, a po vypuknutí války se snažil nalézt smrt tak, že každý den dlouho vysedával na zahradě v očekávání německých náletů. Nakonec zvolil dobrovolnou eutanazii, když utrpení začalo být nesnesitelné. Vstříkl si injekci morfia a zemřel 23. září 1939.

Po válce se stal Sauerwald podezřelým ze zpronevěry Freudova majetku. Freudův synovec Harry, který byl důstojníkem americké armády, nechal bývalého komisaře zatknout a postavit před soud. Sauerwaldova manželka proto napsala do Londýna Anně Freudové s prosbou, aby osvětlila mužovu roli v celé kauze. "Není pochyb, že Váš manžel využíval své funkce komisaře k tomu, aby nad námi držel ochrannou ruku," odpověděla Anna. Harrymu Freudovi napsala: "Sauerwaldovi vděčíme za svůj život, to je celá pravda. Bez něj bychom neunikli." Bývalý nacista byl osvobozen. Zemřel v roce 1970. "Důležité bylo, že pochopil, jak důležitým mužem Freud je. Upřímně řečeno, myslím si, že jeho rozhodování nakonec ovlivnil i nějaký úplatek," konstatuje David Cohen.

Podle Timesů kniha zapůsobila jako bomba především mezi Freudovými britskými potomky. Psychoanalytikův prapravnuk David Freud, který je poslancem Sněmovny lordů za Konzervativní stranu přiznal, že neměl o těchto událostech tušení. "Je to pěkně zamotané a nejednoznačné. Ale myslím, že Cohenova kniha dobře vysvětluje zázračný únik Freudů do Londýna," řekl Timesům.

(ČRo 6)



Zpátky