Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2010


Hlavní potíž? Pobočky škol

Ve snaze získat akreditaci školy nastrkují profesory jen na oko. „Setkáme se s případy, kdy má odborník na chov prasat vyučovat management cestovního ruchu,“ popisuje šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

* LN Jaký typ pochybení u škol nejčastěji nacházíte?

Ve většině případů se školy potýkají s nedostatkem kvalifikovaných vyučujících. Získají akreditaci na základě toho, že předloží určitý okruh akademiků, kteří fungování školy budou zajišťovat. Komise to schválí, protože škola splní standardy. Jenže to pak vypadá jinak.

* LN Jak to funguje v praxi?

Když děláme hodnocení, ukáže se, že vyučující, jimiž se škola zaštítila, mají částečný nebo plný úvazek ještě jinde. My pak máme obavy, že dotyčný na škole neplní funkci, jakou má, že je tam napsán jen na papíře. Takovým školám říkáme vzdělávací agentury. Student přijede, učitel přijede, někde se sejdou a zase se odjede. Nebo si školy často najdou profesora v důchodu, čímž splní podmínku, že pro získání akreditace musí mít profesora. Jenže ten člověk pět let nic nenapsal. Další oblíbený trik je, že si seženou profesora z úplně jiné oblasti, než má škola zaměření. Takže profesor odborník na chov prasat, jenž sice publikoval v zahraničí, má na škole vyučovat management cestovního ruchu. Nebo docent na logistiku armády chce učit český politický systém.

* LN Jak tomu chcete zamezit?

Profesory s angažmá na několika školách by měl vyřešit zákon o garantech. Vznikne registr úvazků profesorů a docentů a v něm budou zveřejněny u vysokých škol a oborů jména garantů. Akreditační komise by měla mít lepší přehled, kteří profesoři mají kde pracovní úvazky, a snáze by pak rozhodovala o akreditaci programů. Navíc je to třeba koordinovat se Slovenskem, kde již registr spustili.

* LN Na jaká další pochybení při kontrolách narážíte?

Problémy jsou ještě s pobočkami škol. Kdokoli si totiž může založit pobočku a na nich pak učí úplně jiní lidé než ti, díky nimž škola získala akreditaci. To byl například problém u Bankovního institutu, který musel po naší kontrole řadu svých poboček uzavřít. Na některých ještě dokončují studenti ročník a už se nepřijímají noví a část těch poboček se zlepšila a začaly více odpovídat akreditačním požadavkům. U poboček navíc bývají problém prostory pro výuku.

* LN Hrozí v tom aktuálně zveřejněném hodnocení některé ze škol odebrání akreditace?

Jsou tam převážně jen doporučení na zlepšení. U některých škol, u nichž jsme narazili na více problémů, jsme naplánovali další hloubkové hodnocení.

* LN A jaké jsou trendy ve vašem hodnocení vysokých škol?

Je velmi obtížné získat státní souhlas. Soukromá škola musí získat akreditaci a následně souhlas. Dříve to byly žádosti od desítek škol, teď jich je minimum. Nejsou vyučující, my už to odmítáme pouštět, protože ti lidé nám předtím řekli, že budou garantovat obor na jiné škole, teď zase chtějí garantovat jinde. Dále je velmi silná tendence nepřiznávat školám s bakalářem program magisterský. V mnoha případech se totiž nepodařilo magisterskou výuku v tak velké konkurenci vybudovat. Je malá šance získat magisterskou výuku. Reálně už totiž nejsou k dispozici lidé.

(jas)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky