Listopad 2010

Policie jde po vraždícím agentovi StB

Luděk Navara

Bývalý československý agent Alfred Petrovič, který je podezřelý z vraždy maďarského dezertéra, žije ve Vídni a těší se dobrému zdraví. Nyní se o něj začíná zajímat česká policie. „Pokud ta vražda byla organizována z Prahy, musela tam být něčí spoluúčast,“ říká ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret.

Česká policie nemůže vyšetřovat samotného Petroviče, který má rakouské občanství, ale může se zaměřit na české organizátory atentátu. Není vyloučeno, že některý z nich je ještě naživu stejně jako Petrovič. I kdyby nebyl, ÚDV chce tuto dosud utajenou událost zdokumentovat. „Hlavní spis je na Úřadu pro zahraniční styky a informace, požádám je, aby přehodnotili stupeň utajení,“ řekl Bret. Spisy k případu Petrovič jsou stále tajné nejen ve Vídni, ale i v Praze. Pražský úřad uvádí, že důvodem je „přetrvávající zájem České republiky“.

„Šance na objasnění případu jsou, pokud se podaří nahlédnout do spisu Petroviče. Jestli se tam najdou důkazy o jeho účasti na vraždě, myslím, že by podání žaloby v Rakousku nemělo nic stát v cestě,“ říká Dalibor Hýsek, redaktor rakouské televize ORF, který Petroviče před několika měsíci vypátral. Připravil o něm reportáž, ale sám Petrovič o své minulosti mluvit odmítl. Petrovič je podezřelý, že v roce 1962 zavraždil čtyřiadvacetiletého důstojníka maďarské tajné policie Belu Lapusnyika, který utekl za železnou oponu a chtěl se dostat k Američanům. Pravděpodobně plánoval nabídnout Západu cenné informace, ale předat je už nestihl. V rakouské ochranné vazbě Lapusnyik zemřel, jeho smrt oficiálně nebyla nikdy objasněna. I když Petrovič byl z vraždy podezřelý už dříve, nebylo vůbec jasné, čím byl Lapusnyik otráven. Až nyní Volodarsky zmiňuje konkrétní smrtící jed: dimethyl-sulfát.

„Mohl být snadno zneužit jako chemická zbraň sovětskými speciálními laboratořemi,“ píše Volodarsky. Tato chemikálie je i na seznamu látek, které jsou v Česku považovány za jedy. „Vystavení se výparům DMS způsobí slzy, tečení z nosu, otok úst, porušení krčních tkání, obtíže s dýcháním, cyanózu (zmodrání kůže) a smrt,“ popisuje Volodarsky. Není vyloučeno, že smrtící látku dostal agent pověřený vraždou ve Vídni od příslušníků československé tajné služby. S nimi byl Petrovič před vraždou v úzkém kontaktu. „Z dokumentů, které máme k dispozici, plyne, že frekvence schůzek s Petrovičem byla v období kolem vraždy velká, pak naopak dva roky nebylo nic,“ popisuje Schovánek, který o vině Petroviče nepochybuje. „I když stále nejsou přístupné všechny dokumenty, řetězec důkazů je logický a uzavřený. Neumím si představit, že by se to dalo zpochybnit,“ říká Schovánek.

Podezření zřejmě měli už tehdy i sami Rakušané, protože po vraždě byl Petrovič přeřazen na méně důležité místo. Navíc československý přeběhlík Josef Frolík se v souvislosti s touto vraždou zmínil o agentu Seven, což bylo Petrovičovo krycí jméno. Sám Volodarsky v textu knihy jméno Petrovič vůbec neuvádí, ale podivnou shodou okolností je uvedeno v rejstříku.

Důvod? Jedním z možných vysvětlení je, že je autor z textu vyřadil dodatečně na žádost západní zpravodajské služby. Není totiž vyloučeno, že Petrovič později pracoval jako takzvaný dvojí agent pro Východ i pro Západ. A západní služby jej – pokud žije – kryjí, což je obvyklé. Tím by se vysvětlovalo, proč je jeho spis tajný i v Praze. Úřad pro zahraniční styky a informace jednoduše nemůže dopustit narušení důvěry mezi spřátelenými službami. „Je velmi pravděpodobné, že Volodarského kontaktovaly západní zpravodajské služby. Potom takovéto knihy prochází jejich kontrolou. Frolík, který napsal po útěku na Západ své paměti, je také musel předložit ke schválení, tomu dokonce kontrolovali i poštu,“ popisuje Schovánek.

Alfred Fridolin Petrovič původně používal příjmení Hechtl. Pracovat pro rozvědku komunistického Československa začal na jaře 1954, pro špionáž jej získal bývalý pracovník ministerstva vnitra v Praze Adolf Püchler, který byl jeho strýcem. Petrovič byl klíčový agent na klíčovém místě: do Vídně mířili uprchlíci z Východu, operovali tam agenti obou stran. „Petroviče řídil Josef Mudroch, krycím jménem Mácha, který byl na tento úkol několik let připravován a byl používán pouze pro něho,“ říká Schovánek. A doplňuje, že jeho řízení se účastnila i sovětská KGB.

(MFDNES)