Leden 2011

Co přinesla „odhalení“ WikiLeaks?

Gita Zbavitelová

Už od neděle je jedním z hlavních témat světových médií zveřejňování tajných amerických diplomatických depeší serverem WikiLeaks a komentátoři se nemohou shodnout, jestli je to dobrý, nebo špatný počin.

Nejzajímavější informace se však netýkají nelichotivých poznámek amerických diplomatů o světových politicích. Bezesporu nejpozoruhodnějším, i když ne nutně užitečným zjištěním je fakt, že celý svět se bojí íránského jaderného programu, ale bojí se to říci nahlas, a doufá, že jej Spojené státy nebo Izrael vojensky zastaví. Izrael je snad jedinou zemí, kterou WikiLeaks nerozhněval. Zveřejněné dokumenty jeho politiky nekompromitovaly a pouze potvrdily to, co už mnoho let říkají veřejně – že jaderný Írán znamená hrozbu pro celý svět.

Podle zveřejněných zpráv Írán získal od Severní Koreje rakety, které mohou zasáhnout západní Evropu i Moskvu, a má dostatek obohaceného uranu na dvě až tři atomové bomby – jejich výroba záleží jen na politickém rozhodnutí ajatolláhů. Strach z jaderného Íránu nemá jen Izrael, ale i arabské státy, jak potvrzují výroky představitelů Saúdské Arábie, Egypta, Jordánska, Bahrajnu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Někteří dokonce výslovně žádali Američany, aby na Írán zaútočili, a Katar jim k tomu nabídl svou vojenskou základnu. Není také pravda, že by arabské státy svou podporu protiíránským krokům podmiňovaly pokrokem izraelsko-palestinského mírového procesu, jak Izraeli už dva roky tvrdí americký prezident Barack Obama – arabské země se nemohou dočkat vojenského úderu na Írán a žádné podmínky si nekladou. Podle další zpravodajské zprávy nepanují na nejvyšších místech Íránu žádné rozpory v tom, že je třeba zničit Izrael; ajatolláhové se neshodují pouze v taktice, kterou k tomu zvolí. Přesto zveřejněné depeše ukazují, že Američané považují soustavná izraelská varování za zveličená. WikiLeaks dal za pravdu i dalším dlouhodobým tvrzením Izraele. Za izraelské války proti libanonskému Hizballáhu v roce 2006 Írán využíval svou organizaci Červeného kříže k dodávkám raket a zpravodajských agentů Revolučních gard do Libanonu a posílal Hizballáhu zbraně maskované jako leteckou zdravotnickou pomoc. Od nástupu Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005 také musí všichni zaměstnanci íránského Červeného kříže povinně absolvovat zpravodajský a vojenský výcvik.

V otázce izraelsko-palestinského mírového procesu WikiLeaks ukázal, že izraelský premiér Binjamin Netanjahu, tolik kritizovaný západními státy kvůli údajné neochotě k ústupkům, je připraven vyměnit území za mír, během svého působení v úřadě nepovolil jedinou novou židovskou osadu na Západním břehu Jordánu a dočasné zmrazení výstavby osad podporoval už vloni. Mnohé možná překvapilo, že Izrael udržuje neoficiální styky s arabskými státy, především se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty, nebo že předloňskou vojenskou operaci proti Hamasu v pásmu Gazy konzultoval s palestinskou samosprávou a Egyptem. Byl ochoten Hamas svrhnout, pokud by se samospráva nebo Egypt ujaly v Gaze vlády, ale ty to odmítly.

Zveřejněné depeše amerických diplomatů obsahují i další zajímavé, nikoli však šokující informace – například americké obavy, že se jaderný materiál v Pákistánu dostane do nepovolaných rukou; nebo Amerikou podporované přípravy Jižní Koreje na sjednocení Korejského poloostrova, kdyby se severní komunistický režim zhroutil; náznak čínského souhlasu s tímto sjednocením; nebo odměňování a uplácení západních zemí Washingtonem za přijetí vězňů z Guantánama, aby Obama mohl splnit svůj předvolební slib a věznici zavřít. Dozvěděli jsme se také, že oficiální hackeři čínského komunistického politbyra pronikli do systému Googlu i do počítačů vlád Spojených států a evropských zemí nebo že hlavními finančními sponzory Al-Kajdy jsou dárci ze Saúdské Arábie. Nic z toho však není převratné.

Evropa jistě přežije názor na své politiky z úst amerických diplomatů a Spojené státy zase přežijí případnou výměnu některých z nich. Vztahy budou pokračovat a život půjde dál. Arabům však Wikileaks zkomplikoval boj proti terorismu a přiměje je k menší vstřícnosti vůči Americe. A některé informace mohou mít i tragické následky – například zpráva, že izraelský Mossad navrhoval svržení íránského režimu aktivací tamější opozice a etnických skupin může ajatolláhům poskytnout důvod k ještě tvrdším zásahům proti odpůrcům a způsobit smrt mnoha lidí.

Americkým diplomatům se nyní bude pracovat obtížněji a diplomacie obecně může mít menší hloubku, protože politikové si budou dávat větší pozor na to, co říkají. WikiLeaks údajně zveřejňuje tajné materiály proto, aby přispěl k větší otevřenosti. Dosáhl však pravého opaku. A taky popudil bezprecedentní množství lidí.

(www.rozhlas.cz/cro6)