Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červenec 2011


Svatý grál energie, nebo trik?

Pavel Stöckl

Jaderná fúze bývá označována za svatý grál energie budoucnosti. Víme, že to funguje - na Slunci a miliardách hvězd. Problémem je, že dosud na všechny pokusy o jadernou fúzi bylo spotřebováno více energie, než kolik se jí nakonec podařilo vyprodukovat. Teď však italsko-americká dvojice profesorů tvrdí, že dokáže fúzí vyrábět energii levně a efektivně. Zatím jim však nikdo příliš nevěří. Tvrdí totiž, že našli cestu nejen k jaderné fúzi, ale dokonce k fúzi za studena. Dosud se všechny podobné projekty ukázaly být omylem, nebo dokonce podvodem. Jaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení lehkých atomových jader a při kterém se uvolňuje energie. Jedním ze způsobů, jak fúze dosáhnout, jsou vysoké teploty a tlak. Ovšem praktické a efektivní zkopírování procesu, který funguje na Slunci, se nedaří. Jeden z největších experimentů Joint European Torus v roce 1997 vyprodukoval 16,1 megawattů, což ale bylo pouze 65 % vstupní energie. Přesto vedle EU i Rusové, Číňani a Američané hledají cestu k této čisté, levné a prakticky nevyčerpatelné energii. Profesoři Andrea Rossi a Sergio Focardi z Boloňské univerzity tvrdí, že nejenže objevili cestu k efektivnímu získávání energie jadernou fúzí, ale navíc, že k tomu nepotřebují ohromnou vstupní energii. Reakci spouštějí uvnitř v podstatě jednoduchého zařízení chemickou reakcí s pomocí katalyzátorů za běžně dosažitelných teplot a tlaků. A to všem příliš připomíná šarlatánský trik. Vědecké weby většinou o jejich experimentu neinformovaly, protože v minulosti podobné zprávy vyvanuly do prázdna.

Demonstrace pro skeptiky

Rossi v minulých měsících experimentální E-Cat (Katalyzátor energie) předvedl i před očima skeptiků. Na konci března potvrdil i předseda Společnosti švédských skeptiků, že se stal svědkem fúzní reakce, kdy vznikla spojením vodíku a niklu za studena měď a samozřejmě se uvolnila energie. Ovšem v době, kdy velmoci i mezinárodní týmy s ohromnými rozpočty snaží zažehnout vlastní slunce, Rossiho experimentu většina příliš nevěří a masmédia jsou v tomto případě opatrná: vždyť vypadá tak levně. Navíc řada expertů kritizovala nedostatek srovnávacích testů a tajnůstkářství autorů projektu.

Březnového experimentu v Boloni se poprvé účastnili i dva hosté z ciziny, profesor teoretické fyziky na Švédském královském institutu technologie Hanno Essen, který je zároveň předsedou Švédské společnosti skeptiků, a rovněž švédský profesor Sven Kullander z univerzity v Uppsale, který zároveň předsedá výboru pro energii na Švédské královské akademii. Kullander a Essen ověřovali průběh experimentu, zkoumali, zda reaktor připomínající jednoduchou pumpu nemá nějaký skrytý přívod energie. Ověřili naplnění zařízení 50 gramy niklového prášku a 0,11 gramu vodíku, nastavení přívodu vody a monitorovali její teplotu během celého pokusu.

Asi čtyřkilogramový pokusný reaktor pak po šest hodin produkoval 4,69 kW. Příkon zařízení přitom činil pouze 330 wattů. Získaná energie tak přibližně 15krát převyšovala vstupní. „Je vyloučené, aby jakákoli chemická reakce vyprodukovala 25 kWh z paliva v kontejneru s objemem 50 cm3. Jediným vysvětlením je, že zde probíhá nějaký druh nukleární reakce, který způsobí takový nárůst energie,“ uvedli ve zprávě o experimentu švédští vědci. Ale to nebylo všechno, co se podařilo při ověřování experimentu zjistit.

Transmutace prvků

Jako vedlejší produkt fúzní reakce byla v reaktoru zjištěna přítomnost izotopu mědi; ta nebyla původně součásti směsi, která byla uvnitř pokusného reaktoru dva a půl měsíce. Směs vyndaná z reaktoru byla pak předána Kullanderovi a Essenovi k analýze. Zkoumání vzorku zahrnovalo analýzu v plazmovém spektrometru. Ačkoli na vstupu byl téměř 100% čistý niklový prach, na výstupu obsahoval prášek 10 % mědi a 11 % železa. Jednalo se přitom o dva izotopy mědi Cu63 a Cu65. I výskyt těchto prvků má doložit tvrzení, že Rossi dokázal spustit jadernou fúzi za studena a kromě uvolněné energie vznikly nové prvky. Vlastně tak došlo k transmutaci prvků, s jejíž pomocí toužili středověcí alchymisté vyrábět zlato. Potvrzení bylo myšleno jako hozená rukavice všem pochybovačům, kteří zprávy o studené fúzi označují za šarlatánství a pavědecké voodoo.

Vyrazil E-Cat pochybovačům všechny argumenty z ruky? Všem ne. Zatím nefunguje žádný reaktor v průmyslovém měřítku a stále je zahalen tajemstvím katalyzátor, který fúzi niklu a vodíku spouští, a tak nelze údajnou fungující fúzi, nyní už chráněnou i patentem, nezávisle ověřit. Ovšem jedna elektrárna má být postaven v řeckém Xanthi a další snad v Japonsku, které po strašlivém zemětřesení a tsunami završené jadernou havárií, bude hledat nové, bezpečnější zdroje energie. V dubnu také proběhly nové testy, které měly ještě precizněji změřit parametry celého procesu a zároveň například vyloučit, že nejenže energie nepocházela z nějakého přístroje či jeho chyby, i to, že do systému nebyla energie dodávána bezdrátově. Navíc vše bylo celou dobu natáčeno na videozáznam. Při různých pokusech se měnilo množství získané energie, ale stále se údajně potvrzovalo, že jejím zdrojem musí být nějaký druh jaderné reakce. Přesto je stále dost skeptiků, kteří o Rossiho fúzi pochybují. Například jaderný fyzik Peter Ekström tvrdí, že do roka bude celý podvod odhalen. Mnozí vědci poukazují na to, že Rossi a Focardi odmítají zveřejnit podrobnosti o celém procesu. Odborníci z MIT pak žádají, aby dostali E-Cat do ruky, aby jej mohli prověřit ve svých laboratořích.

První fúzní elektrárna?

Rossi naopak tvrdí, že kritiky přesvědčí produkce elektřiny ve velkém. Postavil již 105 E-Cat jednotek, které jsou již v nepřetržitém provozu a mají se stát součástí pokusné elektrárny v řeckém Xanthi, která má být schopna produkovat jeden megawatt. Tuto elektrárnu má provozovat společnost Defkalion Green Technologies Inc., které prodal Rossi licenci pro celý svět vyjma USA. Řecká společnost chce vyrábět 300 000 E-Cat jednotek ročně. Rossi také prohlásil, že další ověřovací testy už nebudou a v říjnu 2011 bude spuštěna megawattová elektrárna v Řecku. Ovšem stránky Defkalion Green Technologies vypadají poněkud uboze a nic nesvědčí o tom, že by se jednalo o úspěšnou a bohatou společnost. Na druhou stranu dějiny vědy jsou protkány příběhy objevů oficiálních outsiderů, kterým ve své době renomovaní odborníci nevěřili a vysmívali se jim. Uvidíme na konci roku, jaký osud bude mít zpráva o fúzi za studena.

(Pravo.cz)



Zpátky