Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2011


Srpnové výročí

Praha 19. srpna 2011

Je tomu 43 let, co naše země byla na žádost části KSČ okupována armádami Varšavského paktu s Rudou armádou v čele. Zatímco 21. srpna 1968 byla role našich vlastizrádců poněkud zastíněna siluetami tanků agresora, v srpnu 1969 již naši vlastní bolševici hráli hlavní roli: již spolu s „reformními komunisty“ českými zbraněmi potlačili spontánní demonstrace vlastního bezbranného národa. Po roce po ulicích našich měst opět tekla krev a na dlažbě leželi mrtví. Toto smutné výročí, v jistém smyslu ještě smutnější než samotný vpád cizích armád, si v těchto dnech připomínáme stejně jako vlastní okupaci. Srpnové události roku 1969 jsou podstatným mezníkem v historii lámání páteře občanů naší země. Neboť v těchto mezních okamžicích ve 20. století vždy vítězila ta horší část společnosti, následovaly věznění, emigrace a degradace. Buzením nadějí a vzápětí jejich důsledným mařením byli a jsou opakovaně vyháněni a znechucováni ti, kteří by mohli vzít odpovědnost za sebe a za společenství do vlastních rukou. Komunistický režim na tomto základě vytvořil jeden ze systematických procesů, které mu účinně sloužily k detekci a eliminaci byť jen potenciálních „třídních nepřátel“. Lidé s bohatou praxí v této činnosti měli řadu příležitostí k její aplikaci i po roce 1989.

Konzervativní strana považuje za alarmující, že

* na naší politické scéně stále, jako pohrobek zločinné KSČ, působí KSČM, která se k výše uvedeným nejhorším tradicím bezostyšně hlásí,

* v některých politických stranách, včetně těch „pravicových“, je vysoká míra tolerance k bývalému členství v KSČ, a to i nikoli pouze řadovému,

* nemalá část společnosti bagatelizuje průběh i důsledky totality a je občas dokonce stižena závany „ostalgie“,

* antikomunismus není považován za zcela přirozený a nezbytný, ale naopak se dokonce objevují hlasy, které před ním varují, ba označují jej za primitivní.

To vše je důsledkem způsobu ukončení totalitní diktatury, který zločiny komunismu „díky své sametovosti“ znemožnil včas, důsledně a jasně popsat a potrestat.

Nedávné přijetí zákona o III. – protikomunistickém – odboji v nás však vyvolává opatrný optimismus. Právě takové kroky mohou vrátit naše společenství z postkomunistického tápání na správné cesty, kde jsou čest a hrdinství právem odměňovány a podlost a zrada zatracovány a trestány. Nicméně, slovy Ctirada a Josefa Mašínů: „Práce ještě není skončena.“. Postkomunismus se totiž v naší zemi stále těší skvělému zdraví. My konzervativci proto budeme nadále usilovat o nápravu poměrů v naší společnosti. Spolu s Josefem Mašínem doufáme, že se bude moci jednoho dne vrátit do země svých rodičů, zbavené vlivu komunistů. Ctirad již takový návrat žel Bohu nestihne. Zda se toho dne dožijeme my, záleží na každém, kdo si je vědom, jakou cenu má svoboda.

Konzervativní strana

Za správnost vyjádření zodpovídá kancléř Jan Holeček (kancler@konzervativnistrana.cz).

Tiskové prohlášení

strana 1/1

Tiskové prohlášení

strana 2/2



Zpátky