Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2011


Nejsme jako oni, ale mohli bychom být

Ross Hedvíček

Tentokrát potěším české fašisty, šovinisty, vlastence, antiamerikanisty a jiné správné Čechy průhledem do duše emigrantů. Seděli jsme tuhle nedávno s jedním mým známým emigrantem u mne doma, popíjeli jsme Zinfandel White z vinice Ernest and Julio Gallo (což je jiná vinice než flašky označené Gallo Family) a probírali jsme události v Česku.

Probrali jsme Paroubka i Topolánka, Klause i Havla a došlo i na pozvolna a malými krůčky nastupující cenzuru v českém tisku i v televizi, jako třeba odmítnutí televize vysílat dokument Martina Vadase Pravdě podobný příběh o Vladimíru Hučínovi a nebo článek marxisty Petra Uhla (je zmíněn i v té knížce o agentovi KATO), kde údajný disident hlásá, že největším nebezpečím současnosti je antikomunismus.

Ano, prosím! A tak je to se vším. Lidí se dnes už proti návratu plíživého komunismu v Česku boji být i jen ceknout a tak si bývalí komunisté otvírají své nevymáchané držky v české televizi a rádiu každý den. A následovalo vzájemné divení se tomu, že průměrný český člověk proti tomu všemu nic nemá, je docela spokojen, hlavně když se mohou v televizi dívat na 30 případů majora Zemana a seriál Žena za pultem a pak počítat, za kolik to mají do důchodu a kolik budou pobírat.

Průměrný český člověk hlavně všechno nenávidí. Cokoliv. Nejvíc nemá rád židy, cigány a emigranty. Hlavně ti emigranti jsou otravní. Tam si někde váleli šunky, opalovali svalstvo v Santa Monice, my jsme tu trpěli a bojovali s bolševikem a oni teď budou rozumovat? A chtěli by vrátit jakýsi ukradený majetek? Já jsem nic neukradl, tak co bych měl vracet?

Pak jsem si vzpomněl jaké zajímavé odezvy a komentáře dostávám na své články v blogu v Respektu a jak jsou lidí v Česku natolik protiameričtí, že jsou vlastně naprosto jednoznačně na straně teroristů.

Došli jsme k názoru, že lidé v Česku neuvažují jako my. Nejsme jako oni. To bylo jakési heslo. A na stolečku v obýváku mi leželo poslední číslo National Geographic, na obálce bylo pračlověčí dítě objevené někde v Africe. A tak jsme se dostali k tomu novému objevu, že neandrtálci a hlavně cromagnonci nebyli blbější než homo sapiens a hlavně nebyli předchůdci homo sapiens, jak se dříve věřilo a učilo, ale spíše jeho současníky a prostě nějak vyhynuli a homo sapiens zůstal. Nebyli blbější, byli jen jiní. A jejich odlišnost byla způsobena prostředím, ve kterém žili. To je důležité.

A jak jsme tak byli tím zinfandelem tolerantně naladění, tak se nám nechtělo generalizovat a sumárně odsuzovat Čechy (a Slováky taky, představte si, ti magoři si zvolili Fica!), aby zase Češi nebyli smutní a rozhořčení, že se jim pro jejich pitomost křivdí, a tak jsme dospěli k názoru, že je třeba Čechům ty jejich blbé názory nějak tolerovat, protože oni jsou takoví neandrtálci a cromagnonci současnosti, jejich pitomost je zaviněna prostředím, ve kterém žijí a stejně pro jejich tupost nakonec vyhynou.

Tahle teorie se nám oběma náramně líbila. Dopili jsme zinfandel, kterému se nelogicky říká bílý, i když je světle červený, a otevřeli si dveře na lanai, odkud nás ovanul chladný listopadový 25 stupňů Celsia vánek. Mysl byla ostrá jako nůž ginsu. V tom mne napadla úplně jiná, přímo děsivá myšlenka. Je jasné, že jsme jiní než lidi v Česku a s malými variantami se to vztahuje na všechny emigranty. Jsme jiní způsobem myšlení, způsobem vidění světa. Ovlivnilo nás prostředí, ve kterém žijeme, Ovšem kdybychom neemigrovali a zůstali v Česku a na Slovensku - BYLI BYCHOM DNES JAKO ONI? Po chvilce přemýšlení jsem dospěl k názoru, že ano. Strašná představa!



Zpátky