Únor 2012

Pravda nejenom o Terezíně

(Z pamětí mukla V. Bureše, jáchymovské číslo 13244; zapsal MUDr. Jaroslav Lhotka)

...

Ti, co nepřežili Terezín, mlčí. Proto nesmíme zapomínat! Ihned po okupaci 15.3.1939 byli všichni delikventi ze všech věznic v protektorátu Čechy a Morava odvezeni do Terezína, který se stal věznicí protektorátu. Ti, kteří byli trestaní za stejný násilnický delikt třikrát, byli kvalifikováni jako „nežádoucí“, a proto byli v Terezíně vykastrováni. Teprve potom tam přišli Židi a odpůrci nacismu. Nakonec komunisti, kteří podepsali revers, že nebudou vyvíjet žádnou politickou činnost proti Říši, ale nedodrželi ho.

U nás se vyplachují mozky lidem, že tam trpěli a umírali jen Židi, a o druhých se mlčí. Kdo má trochu paměť ze starší generace, tak ví o patnácti popravených četnících v lednu 1943, kteří tam konali službu. Psaly o tom protektorátní noviny. Tito četníci vynášeli Židům dopisy ke známým na Skutečsku a Hlinsku a přinášeli jim odpovědi. V tu dobu tam byl vězněn Gottlieb Breitenfeld se synem Gustavem, prominentní Židi. Oba byli nemilosrdně šikanováni, až otec tomu podlehl a zemřel. Syn, aby se zachránil, nabídl veliteli Malé pevnosti Jöklovi, že bude špehovat české četníky a legionáře, co si povídají, neboť uměl česky. Od Jökla dostal úlevy, aby mohl slídit po zralých k likvidaci. Gustav si šplhnul, poznal patnáct četníků, kteří Židům vynášeli motáky a přinášeli odpovědi. Jökl zavolal komando SS, ti udělali prohlídku u četníků, včetně ubikací, a usvědčili je. Stanným právem byli odsouzeni k trestu smrti. Ti z Židů, co psali dopisy, byli ihned odvezeni do Osvětimi. Gusta potom slídil na bloku, kde byli vězněni hasiči a legionáři. Byl zde vězněn náčelník hasičů, bývalý major ruských legií Jan Vávra, správce pivovaru v Benešově u Prahy. Na tomto bloku byl taky bývalý kapitán ruských legií Karel Charvát. Vávra dostal skvrnitý tyfus a lékařem SS byl uznán nemocným. Ráno proto Vávra nenastoupil do práce a zůstal ležet na kavalci. Gusta ho následně nutil k nástupu, ale on nechtěl vstát. Dostal proto od něho takovou ránu holí do hlavy, až se zvrátil. Potom Charvát s ostatními nastoupenými viděli vynášet svého druha mrtvého, měl oteklou polovinu hlavy do modra. Německý vězeň, jenž byl sluhou na bloku, řekl Charvátovi, jenž znal německy, že ten Žid mlátil Vávru a křičel: „Hier hast du blöde Legioner, du blöde Schwein!“

Po válce se z Gustava Breitenfelda stal šéfredaktor Rudého práva. Redigoval taky od srpna 1945 „Knihovničku aktualit“, pětníkové brožurky, které tiskla komunistická tiskárna Svoboda k matení myslí prostým lidem, ve stylu Karla Marxe. Mně o Terezíně už v r. 1946 vyprávěl bachař z Kartouz, jenž tam byl pět let vězněn jako komunista. Ten když zjistil, že se Gustav Bareš stal šéfredaktorem Rudého práva, zajel si do Prahy, aby si to ověřil. Řekl mi, že lidi, kteří Židy u nás odsuzovali pro jejich hamižnost, hlídat nebude a sloužit pro ty, co dnes sedí na vlivných místech, nebude. Chtěl se odpoutat od KSČ. Vyšlo mu to v zimě 1948, měl léta a dostal se do důchodu. Byl to prima chlap a jmenoval se Nedvěd.

Tak se z Gustava Breitenfelda stal Gustav Bareš. Uměl v tom chodit. Po válce se odpůrci bolševismu odsuzovali k více jak desetiletým trestům. Tlačili na to lidi kolem Gottwalda, jako např. Geminger, Taussigová, Bareš, Clementis, Simone-Katz, Reicin, Šlink, Slánský, London-Erblfeld, Kriegel, Pavel. Ještě po únoru 1948 se soudilo podle Benešových retribučních dekretů, doznání byla vymáhána násilím a často proti pravdě, dle estébáckého scénáře. Takto byl odsouzen MUDr. Oldřich Navara, ruský legionář, velitel obrněného pancéřového vlaku Orlík, se kterým jsem se poznal na lágru ve Svatoňovicích, při rubání uranové rudy, kdy jsem utrpěl pracovní úraz. Navara byl za protektorátu vězněn v Terezíně, jeho manželka byla lékařkou Na Bulovce a poskytla první pomoc Heydrichovi po atentátu. Heydrich pak jí řekl v nestřeženém okamžiku to, co chtěli vědět nacisti a po nich komunisti. Vyprávěl mi o tom MUDr. Navara, když poznal, jak jako mukl znám historii legionářského odboje a patřím mezi odpůrce bolševismu.

Ti, kdo zničili po válce Ligu proti bolševismu, pokud se dožili sametové revoluce, ji chtěli přivést k životu po listopadu 1989 podle své vize, aby dále vládli a ovládali český národ, jenž nechce znát pravdu o své minulosti.

----