Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Srpen 2006


Polští majitelé domů žádají 100 miliard

Majitelé domů v Polsku budou žádat odškodné 14 miliard zlotých, v přepočtu téměř sto miliard korun, za regulaci nájmů ve svých domech. „Polští politici budou muset zaplatit za to, že si zahrávali s naším majetkem,“ uvedl náměstek Národního sdružení majitelů domů Tomasz Urbaš. Prvních pět majitelů domů již podalo k oblastnímu soudu ve Varšavě žalobu na stát. Podle odhadů Urbaše je v Polsku asi 50 tisíc poškozených majitelů a částka odškodného by mohla dosahovat dokonce až patnácti miliard zlotých. „Hlásí se nám asi sto majitelů denně,“ uvedl Urbaš pro deník Gazeta Wyborcza.

Oznámení majitelů domů přichází dva dny po klíčovém rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (padlo 19. 06. 2006 - pozn. red. CS-magazínu). Ten se zabýval stížností Francouzky polského původu Marie Hutten-Czapské, která si na postup polských úřadů stěžovala a soud jí dal za pravdu. Soud Hutten-Czapské přiznal 30 ... víc ...


Hrdinům se neděkuje

Vladimír Hučín

Úryvky ze stejnojmenné knihy Vlastimila Podrackého, která vyjde v září t. r. v nakladatelství Marka Belzy, stran 570, cena: 390 Kč. Zlomové období Transparent umístili nízko, tank pod ním neprojede. Než ho tank strhne, alespoň si ho vojáci řádně zblízka přečtou. Je tam napsáno rusky: Okkupanti, iditě domoj. Tank se ... víc ...


Ztroskotanec, který odmítl slávu

Tomáš Poláček

Bělovlasého podivína z Kyjova se skoro všichni padesát let štítili. Jeho fotkám, které ohlodávaly myši, se jenom vysmívali. A najednou všem sklaplo - snímky osmdesátiletého Miroslava Tichého se prodávají za tisíce eur. Jeho to netěší a dál mrzoutsky štěká kolem sebe: „Jakže? Že jsou mé fotky krásné? Já žádnou krásu ... víc ...


Proč se sami nepolechtáme

Lidský mozek ignoruje dotyky, které očekává, třeba když se člověk škrábe na hlavě nebo se zkusí polechtat. Mozek si těchto kontaktů s pokožkou nevšímá, protože by nedokázal vnímat dotyky důležité. Například, když po člověku leze hmyz. Ten by mohl být jedovatý, a proto nebezpečný.

Neurolog František Koukolík z Thomayerovy nemocnice v Praze k otázce uvádí: Lechtání je druh dotyků. Ty oslovují somatosenzorickou kůru v přední části temenních laloků. Její činnost mapuje události na povrchu těla. Vysvětlení, proč reagujeme na stejný podnět rozdílně, má nejméně tři roviny. První je odlišování já od ne-já, od někoho ... víc ...


Pravda o Dubrovce zůstává zamlžená

Petra Procházková

Pozůstalí po obětech teroristického útoku na moskevské divadlo a následného ruského zásahu vydali knihu plnou pochyb. Světlana Gubarjova se o smrti své třináctileté dcery Saši dozvěděla z rádia den po zásahu proti teroristům - 27. října 2002. Světlana, která byla sama plynem přiotrávena, za několik hodin zjistila, že mrtvý je ... víc ...


Globalizaci zvoní hrana

Petr Robejšek

Současná globalizace začíná být neúnosná pro národní státy, které se jen obtížně vyrovnávají s jejími negativy. Politici ve většině zemí si pomalu uvědomují, že buď globalizaci omezí a zbrzdí, nebo je čeká obrovská a zřejmě násilná krize. Co společného mají Bolívie, Polsko, Francie, Rusko, Španělsko a Peru? Každý z těchto ... víc ...


Polsko hraje se svazky

Maciej Ruczaj

Pro jedny projev mccarthismu, pro druhé osvobozující očista. Tak se dělí názory na chystané lustrace novinářů. Ten příběh je příznačný už proto, že obchází hlavního padoucha. Protagonisty jsou publicista Bronislaw Wildstein a jeho přítel z disentu Leszek Maleszka, bývalý novinář listu Gazeta Wyborcza. Oba byli v 70. letech kamarády Stanislawa ... víc ...


Režisér, který nikdy nechtěl nudit

Dagmar Šandarová

Billy Wilder, jeden z nejvýznamnějších filmařů 20. století, by oslavil sté narozeniny. Patřil k nejvýznamnějším režisérům a scenáristům poválečné éry Hollywoodu. Čtyři jeho snímky Americký filmový institut zařadil mezi stovku těch nejlepších, které byly ve 20. století natočeny. Jsou to Sunset Boulevard, Někdo to rád horké, Pojistka smrti a Byt. ... víc ...


Severokorejské „gulagy“ drží 150 000 vězňů

V šesti pracovních táborech pro politické vězně v Severní Koreji je drženo na 150 000 lidí. Uvedl to jihokorejský opoziční politik s odvoláním na špionážní zdroje své země. Počet internovaných Severokorejců podle poslance Song Jong-suna potvrzuje odhad amerického ministerstva zahraničí, podle něhož komunistická Korea drží v politických táborech 150 000 až 200 000 vězňů. Většina z vězňů, mezi nimiž jsou rodiny uprchlíků nebo ti, kdo se o útěk z KLDR pokusili, je odsouzena na doživotí, citoval Song ze zprávy jihokorejské výzvědné služby.

Severokorejští vězňové jsou zbaveni jakýchkoliv základních práv a jsou nuceni každý den tvrdě pracovat zejména v uhelných dolech, při těžbě dřeva a na polích. Nesmějí se ženit ani mít děti. Jejich porce potravy nepřesahuje 100-200 gramů, trpí podvýživou a nemocemi. Kdo se pokusí o útěk, nebo je zapleten do nepatřičné ... víc ...


Slovensko zažívá déjŕ vu

Martin M. Šimečka

Slovensko si zopakuje svůj úkol jako špatný školák, který nezvládl lekci z historie napoprvé. Tentokrát to ale není osudová křižovatka dějin jako kdysi, ale obyčejné, trapné selhání. Voliči dali před dvěma týdny politikům šanci, aby zlomili prokletí rozpolcené společnosti, kterou celých šestnáct let rozdělovaly napůl dvě mentálně odlišné politické generace. ... víc ...


Praha bojuje s holuby marně

Veronika Sládková

Chodníky i silnice potřísněné holubím trusem, zanesené okapy a zničené omítky. Tento obrázek zná snad každý Pražan. V metropoli žijí desítky tisíc divokých holubů a mají zde skvělé podmínky pro život. „Původně to byli holubi skalní, kteří žili na útesech. Složité domovní fasády a půdy jim tak připomínají jejich přirozené ... víc ...


Pohádka o Antonínu Koláčkovi

Jiří Sobota

Kontroverzní uhlobaron se chystá na odchod z velkého byznysu do školství. Přišel odnikud. Zachránil ztracený podnik. Odchází jako jeden z nejbohatších mužů v zemi a s velkorysými plány konat dobro. Na tomto popisu oslnivé dráhy jednoho z majitelů Mostecké uhelné Antonína Koláčka se shodnou jeho příznivci s mnohými jeho odpůrci. ... víc ...


Fronta na svobodu

Ivan Špaček

Asi jsem usnul, protože když jsem otevřel oči, tak jsme sjížděli k Praze. Zastávka v Mladé Boleslavi se buďto nekonala nebo jsem ji prospal. Lidé v autobusu se začali vrtět, kontrolovali zavazadla a vůbec se chystali. Co asi budou v Praže dělat? Paní v drdůlku s mladou dcerou jedou zřejmě ... víc ...


Loučení

Ivan Špaček

Šli jsme, Cikán a já, tmavými ulicemi, sem tam nějaké pouliční světlo fungovala, ale většina výbojek jenom nesměle blikala. Občasné plně funkční světlo rozlilo louži světla do sametu noci, aby se odhalily cihly vyčuhující oprýskanou omítkou jako kosti malomocných. Město vypadalo lépe bez světla. Bodláky a ušmudlané trsy trávy tvrdošíjně ... víc ...


Zrzka

Ivan Špaček

Což takhle tohle? Nadýchl jsem se a spustil svou snad nejoblíbenější báseň že všech. ... víc ...


Kubiceho zpráva začíná žít

Jaroslav Spurný

Plukovník Jan Kubice se v posledních dnech nenudí. Policie začala prověřovat osm trestních oznámení podaných na šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu od lidí, kteří byli v různých souvislostech uvedeni v jeho zprávě o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Její pravdivost a možný dopad na vyšetřování závažných zločinů prověřuje ... víc ...


Stačilo 80 sekund a Osirak byl v troskách

Je to pětadvacet let, co letka osmi izraelských stíhaček v nízkém letu - pár desítek metrů nad zemí - tajně přelétla saúdskoarabskou poušť a podstatnou část Iráku. Cíl akce zněl: zničit irácký jaderný reaktor Osirak poblíž Bagdádu.

Krátce před iráckou metropolí se letka v podvečer 7. června 1981, stále neodhalena, zvedla do kilometrové výšky. Při následném střemhlavém letu jaderné zařízení zbombardovala tak, že se Saddámu Husajnovi už nikdy nepodařilo vzkřísit plán výroby atomové bomby. Při náletu, který trval osmdesát sekund, zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojáků ... víc ...


Komunismus a nacismus: stejné zlo

Oldřich Stránský

Říká vám něco jméno Hans Rentmeister? Jistěže ne. Je to nyní už bývalý šéf mezinárodního výboru, který sdružuje někdejší vězně koncentračního tábora Sachsenhausen. Jeho příběh je zajímavý tím, že musel svou funkci nedávno opustit, protože vyšlo najevo, že jedenáct let pracoval pro Stasi, tajnou policii NDR. V Česku také máme ... víc ...


Střecha hotelu „uhnula“ hranici

Rakouský hoteliér Dietmar Hehenberger po dlouhém a marném boji s úřady uřízl na svém hotelu část střechy narušující hraniční pásmo s Českem. Motorová pila tak ukončila takřka rok trvající spor o to, zda jedno křídlo hotelu nestojí příliš blízko česko-rakouské hranice.

„Mám sice ještě jednu možnost odvolání, ale už se odvolávat nebudu. Možná by mi nakonec vznikla ještě větší škoda,“ řekl LN Hehenberger krátce poté, co před zraky mnoha rakouských i českých novinářů odřízl část střechy svého luxusního hotelu. Protože ve střeše jsou zabudované solární panely, které bude zřejmě nutné posunout, ... víc ...


Na lodi plné politiků

František Šulc

Vrcholná politika vytváří prostředí s velice specifickou zátěží na psychiku člověka, což může mít negativní vliv na chování politiků. I přesto, že má politická psychologie stoletou tradici, stále zůstává popelkou. Přitom tlaky, kterým jsou vystaveni politici, jejich reakce na ně a interakce mezi nimi mají přímý vliv na správu země. ... víc ...


Popírání holocaustu je politikum

Petruška Šustrová

Robert Jan van Pelt napsal společně s Debórah Dworkovou knihu Osvětim. 1270 až současnost a je uznáván za jednoho z největších znalců tohoto vyhlazovacího tábora. V roce 1999 vystoupil jako expert před londýnským Nejvyšším soudem v procesu Davida Irvinga proti Deborah Lipstadtové. Peltova znalecká zpráva byla nejpodrobnější a nejdůkladnější ze ... víc ...


Můj život je jako EKG - Rozhovor s Yvonne Přenosilovou.

Marta Svagrova

LN Nejen vy sama, ale také Aleš Cibulka jste se ocitli v palbě kritických i chápavých reakcí. Jak vnímáte výtky na adresu moderátora, že měl v zájmu „vyváženosti“ po vašem příměru zasáhnout? Kdyby to udělal, choval by se nekorektně. Přece podstata pořadu je ukázat, jak situaci vidí jeho host. V ... víc ...


Uřízlá střecha nad Evropou

Erik Tabery

Zní to jako vtipná historka pro smutné večery – rakouský hoteliér musel odříznout dvacet centimetrů střechy, protože zasahovala na české území. Zřejmě clonila fotografiím Česka ze satelitu, jinak si to nelze vysvětlit. Zákony se bezesporu mají dodržovat, ale jsou instituce, které mají právo dávat výjimky nebo hranicí o kousek pohnout. ... víc ...


Volební zákon je na hraně ústavnosti

Erik Tabery, Silvie Blechová

S profesorem Jiřím Přibáněm o ústavě viditelné a neviditelné. Jiří Přibáň (1967) patří k předním českým právním teoretikům současnosti. Je profesorem právní filozofie a sociologie, zabývá se ústavním právem. V roce 1989 vystudoval Právnickou fakultu UK, kde v následujících letech přednášel. Od roku 2001 pracuje na plný úvazek na britské ... víc ...


Tloustnu, protože mám moc hodné bakterie

Štíhlá či naopak plnoštíhlá postava není jenom výsledkem péče a času, kterou věnujeme přípravě jídelníčku či pohybu. Značnou roli hraje také nedoceněná a bohatá mikroflóra v našem těle.

Nesměle zaznívají i hlasy, které podkopávají lidský komplex výjimečnosti. Tito kacíři hovoří o Homo sapiens spíše jako o nadorganismu složeném z jednoho dílu člověka a jednoho dílu bakterií. Příkladem je studie otištěná v časopise PNAS. Buck Samuel a jeho kolegové se zaměřili na mikroorganismus Methanobrevibacter smithii, který v lidském střevě ... víc ...


Je protiraketový deštník děravý?

Martin Uhlíř

Americký systém obrany proti balistickým střelám není řádně vyzkoušen. Štíhlá raketa opustila silo na ostrově Kodiak a letí vstříc zimní aljašské obloze. Několik minut po startu se od ní odděluje nebezpečně vyhlížející hlavice, stoupá k hranicím kosmického prostoru a žene se nad Tichým oceánem směrem k Austrálii. Jiná raketa mezitím ... víc ...


Blahodárný dopad užitečných nápadů

Ota Ulč

„Že na to někdo už dřív nepřišel – taková samozřejmost!“ si řekneme, při pohodlném pochodu s kufrem na kolečkách. To co ještě nedávno bývalo protivné břemeno, s nímž jsme se museli vláčet, potili se a hartusili, proč s tím někdo krucinál něco neudělá. Ano, pokrok je veleužitečná plodná matka. Právě ... víc ...


Hledání nejlepší adresy

Ota Ulč

Snadnější je odpověď v případě turistické návštěvy, dočasného záskoku, než když se jedná o krok s dlouhodobým, třeba i permanentním dopadem. Mnoho amerických penzistů odjíždí na dožití do slunného, existenčně výhodného Mexika nebo i dál, do Kostariky. Někdy to může být pro outsidera těžko pochopitelná volba, jakou například udělal Arthur ... víc ...


Předci lidí a šimpanzů se křížili

Zdeněk Urban

Našimi nejbližšími příbuznými jsou šimpanzi. Na úsvitu 21. století to dokládá záplava údajů o anatomii, fyziologii, chování i genetice. Podle toho, jaké si zvolíme zřetele, se od šimpanzů lišíme pouze necelým jedním až asi pěti procenty DNA. Genom (souhrnná genetická informace v jádře buňky) člověka i šimpanze má úseky, kde ... víc ...


Viník největšího vymírání

Luděk Vainert

Pod ledem Antarktidy je skryt kráter vytvořený nárazem obřího meteoritu, naznačují údaje z amerických družic. Pokud se objev potvrdí, vyřešila by se hádanka největšího vymírání druhů. Před dvě stě padesáti miliony let postihla Zemi nevídaná katastrofa. Během krátké doby vyhynulo na devadesát procent všech organismů. Zkáza postihla suchozemské tvory i ... víc ...


Vědci získají přístup do archivů holocaustu

Vymírající generace obětí nacistů i miliony pozůstalých se dočkaly - jedenáct států se včera dohodlo, že umožní zpřístupnit nacistický archiv v německém Bad Arolsenu. Archiv obsahuje asi 47 milionů dokumentů. Příběhy lidí, kteří se stali obětí holocaustu, nebudou zapomenuty. Záměr otevřít archivy historikům i pozůstalým již sice v dubnu oznámila německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová, na změně smlouvy o nakládání s cennými daty se ale ještě muselo shodnout 11 zemí. „Ještě máme nějaké problémy, věřím ale, že se shodneme,“ řekl agentuře AP Paul Merz z lucemburského ministerstva zahraničí, který zasedání komise předsedal. Posledními spornými body, o nichž se včera rozhodovalo, byla doba, během níž se musí naskenovat všechny dokumenty, a otázka ratifikace změněné smlouvy. Tu musí schválit (většinou parlamentní cestou) všech 11 států. Předpokládá se, že ratifikace potrvá do konce tohoto roku.

Do doby, než dostanou všechny země své digitální kopie, budou moci historici studovat dokumenty pouze v Bad Arolsenu. Podle listu The Jerusalem Post bylo od roku 1999 již naskenováno 56 procent dokumentů, Mezinárodní vyhledávací služba ale tento proces kvůli nedostatku financí nedokáže urychlit. Její činnost financuje německá vláda, která se ... víc ...


Rozhovor s Markem Vašutem

Ladislav Verecký

Říká se, že pokud jde o umění přežít, patří Češi k nejlepším na světě. Jsme odborníci na přežití. Kamarádům ve světě říkám: „Až na Prahu spadne atomová bomba, přežijí jenom švábi a Češi. Všichni ostatní chcípnou.“ Sám jste mi říkal, že chcete mluvit o volbách. Jak je vám teď, pár ... víc ...


Rostliny šokovaly odborníky

Eva Vlčková

Zelené plíce planety vydechují do atmosféry metan, velmi účinný skleníkový plyn, tvrdí mezinárodní tým vědců. Rostliny dlouhá léta považujeme za pomocníky v boji proti globálnímu oteplování. Nyní vědci zjišťují, že je to s nimi složitější. Pohlcují sice oxid uhličitý, ale kromě toho vylučují jiný skleníkový plyn - metan. Vyplývá to ... víc ...


Právní stát na Paroubkův způsob

Petr Zavoral

Myslím, že je na spadnutí zápis dalšího českého rekordu do slavné Guinnessovy knihy: pouhý den poté, co začal platit nový silniční zákon, pravil Jiří Paroubek, že jej bude nutno co nejdřív změnit, jelikož mu připadá jako příliš drastický. Dokonce se mu ten legislativní zmetek hnusí do té míry, že připustil, ... víc ...


Finové se tlaku Moskvy ubránili

Petr Zídek

Byla sovětizace ČSR nevyhnutelná? Finský případ ukazuje, že malý národ mohl nátlaku totalitní velmoci odolat. Podmínkou ovšem byl antikomunismus většiny populace i politických elit. Když 19. září 1944 podepsalo Finsko příměří se Sovětským svazem, zdála se situace této malé severské země zoufalá. Finsko bylo Sovětským svazem napadeno již v listopadu ... víc ...


Komunisty jsme si zvolili sami

Petr Zídek

Na otázku, co se stalo 26. května 1946, by dnes byl schopen bez přemýšlení odpovědět asi málokdo. Přesto jde o klíčové datum českých dějin. Komunisté u nás nevyhráli až 25. února 1948, ale již v květnu 1946. Komunistická strana si dokázala zajistit velmi silnou mocenskou pozici již při jednáních s ... víc ...


Nastal čas trhnout železnou oponou

Petr Zídek

Uplynulo šedesát let od chvíle, kdy Winston Churchill ve Fultonu v americkém státě Missouri pronesl řeč, v níž varoval před expanzí sovětského bloku a použil metaforu, která vstoupila do dějin. Evropský kontinent podle něj od Štětína po Terst rozdělila železná opona. Měla to být hlídka jako každá jiná. Krátce před ... víc ...


Život mohl stvořit pevninu

Eva Vlčková

Bez živých organismů by Země zůstala pokryta jedním velkým oceánem, stabilní souš by na ní nikdy nevznikla. Vyplývá to ze studie dánských geologů z Kodaňské univerzity zveřejněné v odborném časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Země vznikla před 4,6 miliardy let jako shluk jednolité hmoty. Trvalo miliony roků, než se v ní ... víc ...


Vlastně se nic nestalo

Ladislav Frank Nykl

Jak víte, politika zasahuje do celého našeho života, i když jsme většinou apolitičtí. Jak už možná někteří víte, podepsal jsem a rozšiřoval úvodní provolání Charty 77 a udělali mi ze života peklo. Třeba se to nezdá, ale komouši zůstali z velké většiny na svých místech, někteří převlékli kabáty a ostatní ... víc ...


Prokletí české povahy a šlendriánu

Čestmír Hofhanzl

Motto: „Jako jedinci si celý život neseme hodnoty a způsoby, které na nás působily v mládí, v době, kdy jsme poznávali svět. Společenská paměť je násobně setrvalejší a zvyková, nemá možnosti individuálního rozumu a morálního étosu.“ V naší zemi je trpěným, zaběhlým územ, že za zločiny nejsou trestáni, ze společnosti ... víc ...


Emigrant, který se vrátil do Česka na důchod ...

Ross Hedvíček

Měl jsem nedávno návštěvu. Jako lidé hodně si pamatující sem tam diskutujeme i takové věci, jako je věk důchodcovský a co se dělá v důchodě. A kdosi připomněl společného známého, zde za mořem univerzitního profesora, který odešel na důchod do Česka, do jakési chaloupky pod horami a teď velice pláče ... víc ...


Štafeta

Karel Jemelka

S velkým zájmem jsem si přečetl článek pana Hedvíčka o jiskřičkách a Pavlíku Morozovovi. Tento skvělý článek ve mně vyvolal vzpomínku na mé přijímání do jisker a události, které skončily mým přeraženým nosem a následným vyloučením z jisker. V roce 1962 jsem chodil do druhé třídy základní školy u nás ... víc ...


Evropský islám, či islámská Evropa?

Benjamin Kuras

(Redakce CS-magazínu si není jista pravdivostí některých informací, které autor uvádí. Uvítá, když někdo ze čtenářů bude vědět o této problematice více a napíše o tom zasvěcený článek.) Jestli si ještě děláte starosti, zda bude, či nebude ten obávaný střet civilizací, uklidněte se. Nebude. Už je za námi a Evropa ... víc ...


Na Rusko pohlížejme s obavami

Jan Rybář

Rozhovor s Richardem Pipesem, legendárním americkým historikem a expertem na Sovětský svaz a Rusko. Patří mezi nejznámější žijící odborníky na SSSR a Rusko. V roli poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana ovlivňoval průběh bitev studené války. Nedávno přijel na pozvání Neuwaldegg Institute přednášet do Vídně, kde poskytl rozhovor i MF DNES. ... víc ...


Čekání

Ivan Špaček

Rozhlížím se kolem sebe po téhle spořádaně, upravené zemi, kde žijí spořádaní, upravení lidé. Když jsem vyrazil v neděli do zirndorfských ulic v kraťasech a v tričku, tak mě všichni kolemjdoucí proklínali očima. Obleky, bílé košile, kravaty. Všichni směřovali ke starému krásnému kostelu, všichni, jenom my ne. Hanka v minišatech ... víc ...


Vivat Israel!

Ivan Špaček

„Země, ve které žijí občané, kteří nejsou schopni a ochotni ji bránit, nepřežije.“ Četl jsem výsledky průzkumu, ve kterém se ptali blíže neidentifikovaných Evropanů, jestli si dovedou představit okolnosti, za kterých by byli ochotni riskovat životy v zájmu obrany své země. Tedy své životy, aby bylo jasno. Přes sedmdesát procent ... víc ...


Bush v šedesáti

Milan Vodička

Začínalo léto 1986, George Bush měl čtyřicítku na krku a za ním nebylo nic, čeho by dosáhl jen vlastním přičiněním. Věděl, že za všechno tak či onak vděčí jménu svého otce. Frustrovalo ho to natolik, že mu skoro přestalo záležet na životě. Někdy v té době pozval svého přítele, aby ... víc ...


Hlavní články